Kriminalita, nehody a požáry v Plzeňském kraji

 

Kriminalita v Plzeňském kraji

V roce 2015 bylo v Plzeňském kraji spácháno více než 10 tis. trestných činů s procentem objasněnosti 54,1. Trestná činnost klesla v meziročním srovnání o 12,3 %. Nejvíce trestných činů bylo zaznamenáno v okrese Plzeň-město.

V Plzeňském kraji v roce 2015 bylo podle údajů Policejního prezidia ČR spácháno 10 512 trestných činů, což představuje nejnižší počet trestné činnosti v celé řadě sledování od roku 1991. Nejvyšší počet trestné činnosti byl zaznamenán v roce 1999, a to 18 446 trestných činů. V meziročním srovnání trestná činnost klesla proti roku 2014 o 12,3 %.

 

Tabulka: Vybrané údaje o kriminalitě v Plzeňském kraji

 

V celostátním měřítku v počtu zjištěné trestné činnosti dosahuje Plzeňský kraj šesté nejnižší místo, v relativním ukazateli přepočtu trestné činnosti na 1 000 obyvatel středního stavu pak místo sedmé. Hodnota tohoto přepočtu v roce 2015 je nižší (18,3 trestných činů na 1 000 obyvatel) v porovnání s republikovým průměrem o 5,2 bodu a současně nejnižší za celé období od roku 1991.

Z hlediska klasifikace trestných činů téměř tři čtvrtiny z celkového počtu patřily do oblasti obecné kriminality, hospodářská kriminalita se podílela na celkovém počtu pouze 10,3 %. Z oblasti obecné kriminality je nejvíce trestních činů majetkových (71,2 %) a násilných (11,1 %). Z násilných činů se jedná o vraždy, úmyslné ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování apod., z majetkové trestné činnosti o krádeže vloupáním, krádeže prosté zejména kapesní a věcí z automobilů, podvody, zpronevěry atd. Mravnostní delikty, které tvoří 1,3 % obecné kriminality, zahrnují téměř z dvou třetin znásilnění a pohlavní zneužívání.

Policejní orgány objasnily v rámci celkové kriminality 5 687 činů, což znamená v meziročním srovnání snížení o 12,8 %. Celkové procento objasněnosti činilo 54,1 %. V případě obecné kriminality bylo vyřešeno 3 525 trestných činů (tj. 44,9 %) a hospodářské kriminality 664 přečinů (tj. 61,1 %).

V roce 2015 bylo v Plzeňském kraji stíháno nebo vyšetřováno 5 263 osob, z toho 40,2 % recidivistů, 1,1 % osob nezletilých (do 14 let) a 1,7 % mladistvých (od 15 do 17 let). Z celkového počtu vyšetřovaných a stíhaných osob bylo téměř 15 % žen.

Kartogram: Kriminalita podle krajů v roce 2015

 

Z regionálního pohledu téměř polovina (49,9 %) trestných činů byla zaznamenána v okrese Plzeň-město. Druhý nejvyšší počet se vyskytl v okrese Klatovy (10,9 %). Naopak nejnižší podíl trestné  činnosti v regionu vykazuje okres Rokycany (6,3 %).

V přepočtu trestných činů na 1 000 obyvatel nejvyšší hodnoty dosahuje opět okres Plzeň-město (27,9), následovaný okresem Tachov (18,3) a Domažlice (15,4). Nejnižší hodnota tohoto ukazatele se vyskytuje v okresech v zázemí Plzně, a to Plzeň-sever a Plzeň-jih (dohromady 11,1). Tyto okresy byly 1. 1. 2013 sloučeny pod Územní odbor Plzeň-venkov, a proto jsou k dispozici data pouze za oba okresy dohromady.

Z hlediska objasněnosti nejvíce trestních činů bylo vyšetřeno v okrese Domažlice (70,6 %) a následně v okresech Rokycany (67,8 %) a Klatovy (66,6 %).

K poklesu počtu trestných činů došlo v meziročním porovnání ve všech okresech Plzeňského kraje, výrazně však u okresů Rokycany (o 27,9 %) a Klatovy (o 24,4 %). U objasněných trestných činů v porovnání s předchozím rokem došlo k výraznému poklesu též v okresech Rokycany (o 27,4 %) a Klatovy (o 22,7 %). Naopak nejnižší meziroční pokles byl zaznamenán v počtu trestných činů v okrese Plzeň-město (o 6,2 %) a v počtu objasněné trestné činnosti v okrese Domažlice (o 4,0 %). Dosažené procento objasněnosti vzrostlo ve srovnání s předchozím obdobím 2014 u čtyř územních odborů Domažlice, Klatovy, Plzeň-venkov a Rokycany, z toho nejvíce na území okresu Domažlice (o 4,2 procentního bodu). Naopak pokles zaznamenaly okresy Plzeň-město (o 0,7 procentního bodu) a Tachov (o 0,2 procentního bodu).

Tabulka: Kriminalita v okresech Plzeňského kraje v roce 2015

 

V meziročním porovnání stoupla v Plzeňském kraji hospodářská kriminalita o 10,8 %, a to zejména výrazným meziročním zvýšením této kriminality v okrese Klatovy (o 37,6 %). Jen v územích odborech Plzeň-venkov a Tachov došlo proti roku 2014 k poklesu. Obecná kriminalita klesla v celém Plzeňském kraji proti roku 2014 o 15,9 %. K poklesu došlo ve všech okresech v regionu, z toho nejvíce v okrese Klatovy (o 34,5 %) a Rokycany (o 32,9 %). Naopak relativně nejnižší pokles zaznamenal okres Plzeň-město (o 7,9 %).

Pokles kriminality zvláště majetkové trestné činnosti do jisté míry úzce souvisí s poklesem nezaměstnanosti. Nejvyšší počet trestných činů je zaznamenán především ve větších městech, kde větší koncentrace obyvatel přispívá i k větší anonymitě pachatele, a tím i k snazšímu páchání trestné činnosti a k její obtížnější objasněnosti. Rostoucí či klesající kriminalita je zároveň odrazem vývoje společnosti, a to nejen v oblasti ekonomické, ale i morální.

 

Nehodovost v Plzeňském kraji

Na pozemních komunikacích Plzeňského kraje došlo v roce 2015 k 3 205 dopravním nehodám, smrtelně bylo zraněno 39 osob, těžce zraněno bylo 102 osob a lehce 1 693. Hmotná škoda byla vyčíslena na 254,3 mil. Kč.

V Plzeňském kraji došlo v roce 2015 celkem k 3 205 dopravním nehodám, což představuje 3,4 % z celkového republikového počtu. Od roku 2010 se jedná o nárůst o téměř 14 %, v meziročním srovnání pak o 10,3 %. V počtu dopravních nehod na 1 000 obyvatel byla v roce 2015 zaznamenána v krajské časové řadě druhá nejvyšší hodnota (první v roce 2012). Věcná škoda způsobená při nehodách dosáhla výše 254,3 tis. Kč, tedy o 6,2 tis. Kč více než v roce 2014. Kromě majetkové újmy vznikají i kolize s účastníky dopravních nehod.

Tabulka: Vybrané údaje o nehodovosti v Plzeňském kraji

 

Při dopravních nehodách bylo usmrceno 39 osob, což je o 1 osobu méně než v roce 2014. Těžce zraněno bylo o 11 osob méně než v minulém roce a naopak zranění lehčího rázu přibylo o 11,6 %.

Nejnižší nehodovost (v přepočtu na 1 000 obyvatel) v mezikrajském srovnání zaznamenal právě Plzeňský kraj. V počtu nehod (absolutně) se umístil region na druhém nejnižším místě za krajem Karlovarským. V majetkových škodách způsobených při nehodách zaujímá kraj sedmou nejnižší pozici a v počtu usmrcených osob je na šestém nejnižším místě mezi kraji.

 

Graf: Počet dopravních nehod na 1 000 obyvatel v kraji a ČR v letech 2009 až 2015

 

V rámci kraje nejnižší počet nehod zaznamenaly okresy Rokycany a Klatovy, a to jak v absolutním počtu nehod, tak i v přepočtu na 1 000 obyvatel. Naopak nejvyšší nehodovost byla zaznamenána v okresech Tachov a Domažlice, které jsou méně lidnaté, ale dopravně významné (hraniční přechody). Počet usmrcených osob byl nejvyšší v okrese Klatovy (9 osob). Nejvíce osob bylo zraněno v okrese Plzeň-město (521 osob), a to zejména lehce (92,1 %). Z celkového počtu obětí silničních nehod s těžším zraněním bylo nejvíce osob z okresu Plzeň-město (40,2 %). Nejvyšší majetkovou újmu při dopravních nehodách zaznamenaly okresy Plzeň-město a Tachov.

 

Tabulka: Dopravní nehody podle okresů v roce 2015

 

Pod vlivem alkoholu zavinili řidiči 319 dopravních nehod se škodou za 16,6 mil. Kč, se 7 usmrcenými osobami, 10 těžce a 158 lehce zraněnými. Ve srovnání s rokem 2014 stoupl počet nehod pod vlivem alkoholu o 5,6 %, celkové škody naopak klesly o 22,0 %. Počet smrtelných dopravních úrazů stoupl o 16,7 %, zatímco počet těžce zraněných při těchto dopravních nehodách výrazně klesl (o 41,2 %).

V relativním přepočtu usmrcených osob na 1 000 dopravních nehod v rámci celé ČR nejhorší situace v roce 2015 nastala v kraji Jihočeském (15,8 úmrtí na 1 tis. nehod), Pardubickém (13,2 úmrtí na 1 tis. nehod) a Plzeňském (12,2 úmrtí na 1 tis. nehod). Naopak v Hl. městě Praze připadalo na 1 tisíc dopravních nehod 1,2 úmrtí. Plzeňský kraj tak se svoji dosaženou hodnotou v mezikrajském srovnání zaujímá třetí nejtragičtější místo.

 

Požáry v Plzeňském kraji

Na území Plzeňského kraje bylo v roce 2015 likvidováno 1 244 požárů, při nichž došlo ke zranění 98 osob, z toho 2 smrtelně. Způsobená škoda dosáhla částky 106,8 mil. Kč, uchráněný majetek byl téměř pětinásobný.

Na území Plzeňského kraje došlo v roce 2015 i vlivem dlouhotrvajícího extrémního sucha a tropických teplot v letních měsících k 1 244 požárům, což v meziročním srovnání představovalo nárůst o 32,6 %. Za uplynulých šest let to byl nejvyšší počet požárů v regionu. Z republikového pohledu se Plzeňský kraj podílel na celkovém počtu požárů 6,1 % a zaujal tak v mezikrajském srovnání sedmé místo. Nejvyšší podíl byl dosažen v kraji Středočeském (15,0 %) a naopak nejnižší ve Zlínském kraji (3,6 %).

V přepočtu na 1 000 obyvatel se Plzeňský kraj v republikovém srovnání umístil na pátém nejvyšším místě (2,2 požárů na 1 000 obyvatel) za kraji Karlovarským, Ústeckým, Středočeským a Libereckým. Naopak nejnižší hodnoty tohoto relativního ukazatele dosáhl kraj Zlínský (1,2 požárů na tis. obyv.). Škoda způsobená při požárech v roce 2015 v Plzeňském kraji činila 106,8 mil. Kč, což v meziročním srovnání znamená snížení zhruba na polovinu. V rámci ČR znamená dosažená hodnota škody na 1 požár v Plzeňském kraji (85,9 tis. Kč) čtvrtou nejnižší hodnotu ležící o 37,5 tis. Kč pod republikovým průměrem.

 

Tabulka: Vybrané údaje o požárech v Plzeňském kraji

 

Uchráněný majetek před požárem dosáhl v roce 2015 v Plzeňském kraji hodnoty 494,6 mil. Kč, v meziročním srovnání to znamená zvýšení o 11,5 %. V relativním přepočtu v roce 2015 ve vztahu k přímým škodám vzniklých při požárech tvoří uchráněný majetek téměř pětinásobek vzniklých škod. V mezikrajském srovnání tento přepočet vychází nejvyšší v kraji Pardubickém (14,8 násobek) a naopak nejnižší v kraji Jihočeském (2,3 násobek). Plzeňský kraj s hodnotou násobku 4,6 se v rámci ČR umístil na sedmém místě.

V případě požárů dochází i ke zranění, v krajním případě i úmrtí. V roce 2015 bylo v Plzeňském kraji při požárech zraněno 98 osob a 2 osoby zemřely. U počtu usmrcených osob se jedná o nejnižší počet od roku 2005, kdy nebyla usmrcena žádná osoba. Z přepočtu zraněných na 100 požárů vyplývá, že nejvyšší hodnota relativního ukazatele je v kraji Pardubickém, kde připadá na 100 požárů 11,9 zraněných, naopak nejméně zraněných připadá na 100 požárů v kraji Ústeckém (4,4). Plzeňský kraj s počtem zraněných 7,9 na 100 požárů v mezikrajském srovnání obsadil páté nejvyšší místo.

Z vnitroregionálního pohledu největší počet požárů byl zaznamenán v okrese Plzeň-město (374), tj. téměř jedna třetina počtu požárů v kraji. V přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl nejvyšší hodnoty ukazatele okres Tachov (2,8), následován byl okresem Rokycany (2,5) a Plzeň-sever (2,4). Ostatní okresy se ustálily na hodnotě 2 požáry na 1 000 obyvatel. Škody způsobené požáry byly největší v okrese Rokycany, a to 27,1 mil. Kč. Právě v okrese Rokycany u obce Strašice vzplanul 6. 7. 2015 požár velkokapacitního seníku a zemědělské techniky zařazený do kategorie požárů se škodou 10 mil. Kč a více. I v relativním ukazateli přepočtu hmotné škody na 1 požár se na pomyslném prvním místě umístil okres Rokycany (222,3 tis. Kč). Dalších výraznějších hodnot škod v přepočtu na 1 požár dosáhly okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever (kolem 90 tis. Kč na 1 požár).

Kartogram: Požáry v okresech Plzeňského kraje v roce 2015

 

Škod způsobených požáry na zdraví bylo v roce 2015 nejvíce zaznamenáno v okrese Plzeň-město, kde v důsledku požáru zemřeli dva lidé a 31 osob bylo zraněno. Další významnější počet zraněných osob se vyskytoval v okrese Klatovy a Rokycany. V průměru na 100 požárů k nejvíce zraněním došlo v okrese Rokycany (10,7 zraněných osob na 100 požárů) a Plzeň-město (8,3 zraněných osob na 100 požárů). Naopak nejméně zranění při požárech bylo zaznamenáno v okrese Plzeň-sever (6,0 zraněných osob na 100 požárů). Okresy Domažlice, Plzeň-sever a Tachov tak nedosáhly ani krajského průměru 7,9 zraněných osob na 100 požárů.

V přepočtu uchráněného majetku k vzniklým škodám v rámci kraje v roce 2015 tvořil tento majetek v okrese Plzeň-město téměř dvanáctinásobek vzniklých škod. Další významnější objemy uchráněného majetku byly dosaženy v okresech Tachov (sedminásobek) a Domažlice (šestinásobek).

Tabulka: Požáry podle okresů v roce 2015

 

Bezpečnostní požární systémy jsou nastaveny tak, aby v případě výskytu požáru v příslušné lokalitě vyhlásily poplach. Pokud však tyto poplachy nemají reálný důvod jsou označeny jako planý (falešný). V Plzeňském kraji jich bylo v roce 2015 evidováno 460, což představuje 5,6 % z celkového republikového úhrnu. Průměrné tempo růstu za posledních šest let činilo 0,53 %. Nejčastějšími příčinami planých poplachů jsou provozní a technická selhání (např. aktivace čidla elektrické požární signalizace, chyba systému elektronické požární signalizace), klimatické vlivy a v neposlední řadě i lidský činitel. V mezikrajském srovnání je Plzeňský kraj s 460 planými poplachy na osmém nejvyšším místě v ČR. V přepočtu na 100 vyskytnutých požárů (pouze s účastí jednotek požární ochrany) je Plzeňský kraj v republikovém srovnání hodnotou 38,2 o stupínek výše (sedmé nejvyšší místo). Extrémně vysoký podíl planých poplachů na 100 požárů byl v roce 2015 zaznamenán v kraji Vysočina (114,8) a naopak nejmenší v kraji Středočeském (26,1). Téměř 65 % krajů leží pod republikovým průměrem, který dosáhl výše 42,0 planých poplachů na 100 požárů.

Z regionálního pohledu nejvíce planých poplachů v absolutní výši bylo zaznamenáno na Plzeňsku (219 poplachů), naopak nejméně na Nepomucku (3 poplachy). V přepočtu na 100 požárů byl zaznamenán nejvyšší počet planých poplachů také na Plzeňsku (58,6), Stříbrsku (53,1), Přešticku (47,4) a Stodsku (46,7). Naopak nejméně planých poplachů na 100 požárů bylo zaznamenáno na Nepomucku (11,1) a Kralovicku (16,7).

 

  • Kriminalita, nehody a požáry v Plzeňském kraji