Příjemci starobního důchodu ke konci roku 2014 dosáhli v Plzeňském kraji počtu 96,5 tisíce a jejich množství se vlivem demografických, sociálních, ale i ekonomických změn stále zvyšuje. Tito důchodci pobírali v kraji měsíčně v průměru 11 025 Kč. V genderovém rozlišení byl zřejmý zásadní rozdíl ve výši měsíční renty starobního důchodu, který činil 2 135 Kč. Nejvyšší starobní důchod dostávali lidé v Hl. městě Praze (11 837 Kč), nejnižší naopak v Olomouckém kraji (10 736 Kč). V roce 2014 pobíralo v Plzeňském kraji 30 701 žen vdovské důchody a pouze 5 590 mužů důchody vdovecké.

V prosinci 2014 pobíralo některý z důchodů 159 593 obyvatel Plzeňského kraje, přičemž počet příjemců důchodů po poklesu v roce 2013 mírně meziročně vzrostl o 0,5 %. S výší důchodu (bez ohledu na jeho typ) 10 721 Kč se Plzeňský kraj nachází mírně pod průměrem ČR.

Největší procento z příjemců důchodů tvoří starobní důchodci (60,5 %), jejichž počet se stále zvyšuje. Vliv na tento růst je možné spatřovat nejen v obecném stárnutí populace, kdy se do důchodového věku dostávají silnější poválečné generace, ale také v dalších ekonomických i sociálních změnách. Na konci roku 2014 tak starobní důchod pobíralo již 96,5 tisíce obyvatel kraje a meziročně se tento počet zvýšil o 1,2 % (tj. o 1 168 osob). Nejvíce příjemců starobních důchodů se nachází v Hl. městě Praze a to 204,3 tisíce obyvatel, nejméně naopak v Karlovarském kraji (49,9 tisíc). Více než polovinu (52,9 %) obyvatel pobírajících starobní důchod v Plzeňském kraji tvořily ženy, a to nejen vlivem převažujícího počtu žen ve společnosti, ale také v souvislosti s jejich vyšší nadějí dožití.

Výše starobního důchodu dosáhla v prosinci 2014 hodnoty 11 025 Kč a v průběhu vývoje docházelo k jejímu navyšování, za poslední rok o 1,0 % (tj. o 105 Kč). Navyšování důchodů ovlivňuje mimo jiné růst inflace a reálných mezd, případně mimořádná rozhodnutí zákonodárců. Variační rozpětí výše starobního důchodu v mezikrajském srovnání činilo 1 101 Kč, kdy na jedné straně stáli příjemci z Hl. města Prahy s 11 837 Kč a na straně druhé příjemci z Olomouckého kraje s 10 736 Kč. Z hlediska genderových rozdílů bylo zřejmé, že ženy pobírají nižší starobní důchod (10 018 Kč) než muži (12 153 Kč). Příčinou tohoto rozdílu je především mzdová nerovnost mezi jednotlivými pohlavími. Ženy zpravidla odcházejí v produktivním věku na mateřskou a rodičovskou dovolenou, což snižuje jejich šance na kariérní růst zajišťující lepší pozici s vyšším výdělkem.

Dominantní zastoupení mají ženy také v souvislosti s důchody, které pobírají z důvodu ovdovění. V prosinci 2014 pobíralo 30 701 žen tzv. vdovské důchody, naopak mužů dostávajících vdovecké důchody bylo pětkrát méně (5 590). Počet mužů pobírajících vdovecké důchody však za posledních deset let zaznamenával mírný nárůst, na rozdíl od žen, jejichž počet naopak výrazněji klesal. V porovnání krajů byl největší počet vdovských, ale i vdoveckých příjemců v Moravskoslezském kraji (69,5 tisíc vdovských, 11,9 tisíc vdoveckých) a nejnižší také v obou případech v kraji Karlovarském (14,8 tisíc vdovských, 2,8 tisíc vdoveckých).

Z hlediska výše vdovského i vdoveckého důchodu na tom byli nejlépe příjemci v Hl. městě Praze, naopak nejhůře příjemci v kraji Zlínském (nejnižší vdovský důchod) a Olomouckém (nejnižší vdovecký důchod). V Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2014 vdovský důchod průměrné měsíční renty 11 679 Kč a vdovecký 13 033 Kč.

Třetím nejvíce zastoupeným typem důchodu jsou důchody invalidní, které se dělí na základě procentuálního poklesu nebo dokonce ztráty pracovní schopnosti na tři základní stupně. Celkový počet invalidních důchodců ve všech stupních činil v prosinci 2014 v Plzeňském kraji 24 763 a jedná se tak o 15,5 % z celkového počtu příjemců důchodů. Stále nejrozšířenějším typem, přestože dochází k poklesu jeho příjemců, byl invalidní důchod 3. stupně, který se týká obyvatel se sníženou pracovní schopností vyšší než 70 %. V kraji ho pobíralo 12 274 obyvatel. Naopak růst byl zřejmý u příjemců invalidního důchodu 2. stupně (pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %), který za posledních pět let vygradoval až na hodnotu 4 202 obyvatel. V posledních letech dochází k růstu počtu příjemců invalidního důchodu 1. stupně, jejichž počet v roce 2014 činil 8 287.

Invalidní důchod v Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2014 v případě 3. stupně výše 10 388 Kč, 2. stupně 6 693 Kč a 1. stupně 5 835 Kč. Z hlediska výše měsíční renty zaznamenal nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání u stupně č. 2 a 3 Kraj Vysočina a u stupně č. 1 Moravskoslezský kraj. Naopak nejhůře jsou na tom příjemci stupně č. 1 a 3 ve Zlínském kraji a u stupně č. 2 v Hl. městě Praze.

Druhovou skladbu jednotlivých typů důchodů doplňuje důchod sirotčí. V Plzeňském kraji bylo v roce 2014 evidováno 1 969 příjemců a jejich počet v průběhu vývoje klesá. Největší počet příjemců tohoto typu důchodu se nacházel v Moravskoslezském kraji (6,2 tisíce), nejmenší naopak v kraji Karlovarském (1,3 tisíce).

Výše sirotčího důchodu činila v prosinci 2014 v Plzeňském kraji 5 707 Kč a jednalo se o téměř totožnou hodnotu s průměrem ČR. Stejně jako u výše všech různých druhů důchodů dochází i zde k postupnému navyšování důchodové renty.

Z porovnání jednotlivých okresů Plzeňského kraje vyplynulo, že se největší počet příjemců bez ohledu na typ důchodu nacházel v okrese Plzeň-město, který je nejlidnatějším okresem kraje. Zde se koncentruje 34,7 % všech příjemců starobního důchodu. Prvenství držel okres Plzeň-město také v počtu příjemců všech stupňů invalidních důchodů, vdovských a vdoveckých důchodů a důchodů sirotčích. Nejméně příjemců bylo zaznamenáno v okrese Tachov, kde se nacházelo jen 7 679 příjemců starobního důchodu.

Z hlediska výše jednotlivých důchodů již prvenství okresu Plzeň-město není tak jednoznačné, např. u invalidních důchodů byly v tomto okrese mapovány nejnižší hodnoty měsíční renty v kraji. Naopak výše starobního důchodu zde zaznamenala hodnoty nejvyšší (11 300 Kč). Nejnižší starobní důchod pobírali lidé v okrese Klatovy (10 720 Kč).