Charakteristika okresu Rokycany

Okres Rokycany leží ve východní části Plzeňského kraje a sousedí s okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Plzeň-město. Svým počtem obyvatel je nejmenší nejen v kraji, ale po okrese Jeseník i v České republice. Rozkládá se na ploše 575 km² a k 31. 12. 2009 v něm trvale žilo 47 358 obyvatel. Hustota osídlení dosahuje 82 obyvatel na 1 km², čímž zaujímá v kraji druhé místo po okrese Plzeň-město.

Ve směru východ-západ měří okres přibližně 22 km, ve směru sever-jih cca 36 km. Jihovýchodní část má místa s nadmořskou výškou převyšující 600 m, západní a severní část okresu má nadmořskou výšku nižší, v řadě míst nedosahuje 300 m. Jižní část okresu je tvořena zalesněným pásmem Brd, střední část pásmem kopců sopečného původu Radeč s nejvyššími vrcholy Radeč (721 m) a Brno (718 m). Nejnižší nadmořská výška je v blízkosti Berounky u obce Čilá (250 m n. m.).

V okrese se nevyskytují významnější vodní plochy. V severní části tvoří část hranice řeka Berounka. Za zmínku stojí jen řeka Klabava, která se těsně za hranicemi okresu vlévá do řeky Berounky na území okresu Plzeň-sever. Rozsáhlá rybniční soustava se vyskytuje kolem Zbirožského potoka. Výměra největších se pohybuje okolo 50 ha a slouží převážně k chovu ryb. Další vodní plochou je zatopený povrchový důl po těžbě železné rudy u Ejpovic a po těžbě černého uhlí u Radnic.

Z nerostného bohatství stojí za zmínku již vytěžená ložiska černého uhlí v Radnické pánvi. Posledním otevřeným dolem byl povrchový lom Ovčín u Radnic, kde byla těžba ukončena v roce 1987 a lom byl zatopen. Poblíž obcí Ejpovice a Klabava se těžila méně kvalitní železná ruda, která byla obohacována formou hrudkování v závodě ŽBC Ejpovice. Těžba a hrudkování bylo ukončeno v roce 1967 a důl byl zatopen. Stavební materiály, jako je písek a kámen, jsou dobývány v menším měřítku. Za zmínku stojí lom u Těškova a Třebnušky. Těžba cihlářských jílů a výroba cihel probíhala v cihelně Kařez až do roku 1974. V okolí Ejpovic se dobývá surovina pro výrobu dlaždic, kterou pak zpracovává KERAMIKA Horní Bříza, a.s.

Na území okresu je 24 maloplošných chráněných územích zaujímající plochu 504 ha. V tom je 1 národní přírodní památka Vosek (74 ha) ležící v katastrech Osek a Volduchy s nalezištěm křemenných útvarů obsahujících zkameněliny a 2 národní přírodní rezervace (180 ha), které jsou reprezentovány Chlumskou strání (smíšený listnatý porost nad Berounkou) a Kohoutovem (200 let starý smíšený porost s bučinou a s jeho typickou květenou). Na dalších 103 ha se nalézá 15 přírodních památek a na 147 ha 6 přírodních rezervací.

Zhoršené životní prostředí se, stejně tak jako v Plzni-městě, projevuje zejména v lokalitách sousedících s Plzní a kolem dálnice D5 a průmyslových center.

První písemné zmínky o některých obcích pocházejí již z počátku 11. století, např. Podmokly (1045). Nejmladší sídelní jednotky byly založeny koncem 18. století - Pavlovsko (1781), Nová Huť a Bílá Skála (1788). Charakteristickým rysem vývoje osídlení okresu v poválečném období je pokles obyvatel ve venkovských obcích, které jsou vzdálenější od průmyslových center. Obyvatelstvo se koncentruje především v okresním městě, kde žije téměř třetina z celkového počtu obyvatel okresu. Růst obyvatel byl však zaznamenán i v dalších průmyslových centrech okresu, jako je Hrádek, Strašice a Zbiroh. V současné době je v okrese Rokycany 68 obcí, z toho 6 se statutem města (Hrádek, Mirošov, Mýto, Radnice, Rokycany a Zbiroh).

Hlavní dopravní tepnou, která prochází územím okresu, je 26 km dálnice D5 mezi Plzní a Prahou. Vzhledem k tomu, že dříve procházelo toto dopravní spojení okresním městem, došlo k výraznému zlepšení jak dopravní situace, tak i ovzduší. Odklonění dopravy mělo určitý vliv na rozvoj služeb. Délka silnic v okrese je 486 km, z toho 0,1% tvoří silnice I. třídy a 28,5% silnice II. třídy. Významnou dopravní tepnou je elektrifikovaná železniční trať Praha-Plzeň procházející okresem ve směru východ – západ. Železniční síť je tvořena také tratěmi regionálního charakteru Rokycany-Nezvěstice a Chrást u Plzně-Radnice.

Charakter okresu je průmyslově - zemědělský. K zemědělské výrobě bylo využíváno k 31. 12. 2009 celkem 26 795 ha zemědělské půdy, z toho 19 902 ha orné půdy, kterou obhospodařují Kladrubská a.s., Zbirožská a Příkosická zemědělská a.s, Osecká zemědělská a obchodní společnost a soukromě hospodařící rolníci. Nejvýznamnějšími zemědělskými plodinami jsou řepka olejná, luskoviny na zrno, brambory a obilniny. Z trvalých kultur jsou významné ovocné sady, kde se pěstují hlavně zimní odrůdy jablek. V živočišné výrobě převažuje chov skotu. Významný je i chov prasat, slepic a ostatní drůbeže.

Výměra lesní půdy (24 895 ha) k 31. 12. 2009 představovala 43,3% z celkové výměry okresu. O lesní hospodářství se starají v rámci restitucí společnosti, Lesy ČR a soukromé osoby, např. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld-Lesní a rybniční správa.

Rokycansko v minulosti patřilo k oblastem s rozvinutou železářskou výrobou. Jejími středisky byly Rokycany, Strašice, Holoubkov, Zbiroh, Dobřív a Hrádek. Tato tradice sahá až do 16. století, o čemž svědčí i dochovaná technická památka ojedinělá svého druhu - vodní hamr v Dobřívě, který byl vybudován již v roce 1505. Počátkem 17. století se těžilo uhlí v pánvi radnické a později se rozvinul v okrese průmysl chemický a sklářský.

V současné době se hutnictvím železných kovů zabývají Železárny Hrádek a Slévárna Strašice a hutnictvím neželezných kovů Kovohutě Rokycany. Autokomponenty jsou vyráběny v závodech Borgers, EuWeWexler a Bontaz, výrobky z gumy v závodě Hutchinson v Rokycanech. Při sjezdu z dálnice D5 je na okraji města Rokycan vybudován nový závod na výrobu nejširšího vlnitého papíru - Prowell. Od roku 1989 postupně zcela zanikly známé závody Marila Rokycany, Konzervárna Radnice (konzervárenské výrobky a nápoje), Hamiro Rokycany (výroba hraček) a Jitona Břasy (výroba nábytku).

Počet uchazečů o zaměstnání ke konci roku 2009 činil 2 146 osob, z toho 1 127 žen, 104 absolventů a mladistvých a 346 občanů se změněnou pracovní schopností. Počet volných pracovních míst byl pouze 105. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v okrese k 31. 12. 2009 hodnoty 8,51%, což je čtvrtá nejnižší hodnota v kraji.

Ve školním roce 2008/2009 provozovalo svoji činnost na území okresu Rokycany 20 mateřských škol, 20 základních škol a 1 gymnázium. Data za ostatní střední školy nejsou na úrovni okresu k dispozici.

Z hlediska vybavení okresu Rokycany zdravotnickými zařízeními zde v roce 2009 fungovala 1 nemocnice, 16 samostatných zdravotnických zařízeních, 1 odborný léčebný ústav a 11 lékáren. Zdravotní péči v okrese zajišťovalo 146 lékařů, přičemž na jednoho lékaře připadalo 325 pacientů, tj. čtvrtý nejvyšší podíl v meziokresním srovnání. Průměrné procento pracovní neschopnosti dosáhlo hodnoty 5,716, což je nejvyšší hodnota v kraji.

Svými historickými památkami a v neposlední řadě svou polohou je okres Rokycany zajímavou a lákavou destinací pro turistické a rekreační vyžití. Správním centrem je město Rokycany se 14 086 obyvateli. V historii se zde střídala období rozkvětu a úpadku. Největší úpadek nastal po třicetileté válce a přetrval až do 18. století. Od druhé poloviny 19. století se již začíná město rozvíjet, a to téměř ve všech oblastech.

Středu města Rokycany dominuje chrám Panny Marie Sněžné s barokní radnicí s obrazem Alfonse Muchy, s Morovým sloupem a barokní kašnou. Novodobé dějiny připomíná památník a expozice "Vojenského a historického muzea na demarkační linii". Dalším významným muzejním exponátem je paleontologická sbírka v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka. Mezi významné památky církevního charakteru patří židovská Synagoga v Radnicích vystavěná koncem 18. století v pozdně barokním stylu. Město Radnice, založené roku 1336, je historicky spjato s rody Rožmberků a Šternberků. Za zmínku stojí i město Zbiroh s novorenesančním zámkem stojícím na místě dřívějšího raně gotického hradu s hlubokou studnou (164 m), která byla tesána do skály a patří k nejhlubším v Evropě. Posledními majiteli byli Colloredo-Mansfeldové. K zajímavým místům patří povodí Zbirožského potoka a řeky Berounky se zříceninou hradu Libštejn, vodní hamr a švédský most v Dobřívě. Až ke Zbirohu zasahuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která je biosférickou rezervací UNESCO. Střed města Rokycan je od roku 1992 vyhlášen městskou památkovou zónou. Obce, kde se zachovaly památkově chráněné objekty lidové architektury (Dobřív, Jablečno, Podmokly a Vejvanov), byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickými památkovými zónami. Původně středověká obec Ostrovec s typickými prvky lidové architektury byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Z významných rodáků jmenujme alespoň některé: v Rokycanech se narodili Mistr Jan Rokycana a Rudolf Zamrzla (dirigent opery Národního divadla), ve Zbiroze básníci J. V. Sládek a K. Vokáč, v Radnicích působil Antonín Puchmajer, v Mirošově farář Vojtěch Nejedlý (buditel a básník).

Rokycansko svými rozmanitými přírodními podmínkami nabízí nemalé možnosti pro rozvoj turistiky a rekreace. Územím okresu pokrytém lesnatými částmi Západočeské pahorkatiny, Brdské vrchoviny a Křivoklátska (CHKO Křivoklátska) protéká kromě řeky Berounky i několik menších říčních toků. To vše vytváří vhodné podmínky pro rozvoj pěší turistiky a v současnosti velmi oblíbené cykloturistiky. Pro milovníky těchto forem turistiky jsou připraveny značené turistické trasy a udržované lesní cesty s odpočinkovými místy (Radeč, údolí Berounky, Zbirožského a Radnického potoka, apod.). Na Rokycansku jsou vhodné podmínky i pro vodní turistiku a rekreační koupání. Vodní turistiku umožňuje hluboké údolí řeky Berounky přecházející z Plzeňského kraje na Křivoklátsko a připomínající nezapomenutelnou atmosféru rybaření v knihách Oty Pavla. Rekreační koupání lze kromě četných rybníků v okrese provozovat i v Ejpovickém jezeře s unikátními Ejpovickými útesy a v zatopeném kamenouhelném dole u Radnic. Střediskem agroturistiky, které leží nedaleko řeky Berounky, je wellness hotel "Darovanský dvůr" s golfovým hřištěm a s dalšími aktivitami ke sportovnímu vyžití.