Charakteristika okresu Plzeň-sever

Okres Plzeň-sever leží v severovýchodní části Plzeňského kraje. V rámci kraje sousedí s okresy Plzeň-město a Plzeň-jih (na jihu), Rokycany (na východě) a Tachov (na západě). Severovýchodní část okresu hraničí se Středočeským krajem, okresem Rakovník. Na severu má krátkou hranici s Ústeckým krajem, okresem Louny. Severozápadní část okresu tvoří hranici s Karlovarským krajem, okresem Karlovy Vary a Cheb. K 31. 12. 2009 činila rozloha okresu Plzeň-sever 1 287 km². Rozloha okresu zaujímá 17,0% z celkové rozlohy kraje. Podle velikosti rozlohy se okres Plzeň-sever řadí na třetí místo v kraji.

Nadmořská výška okresu se pohybuje v rozmezí 400-600 m a směrem k severu se zvyšuje. Jižní část okresu je tvořena Plzeňskou pánví (kolem 400 m). Severně od města Touškov se zvedá Plzeňská pahorkatina. Východní hranice okresu je tvořena hlubokým údolím Berounky, kde leží nejníže položený bod území (305 m). V severozápadní části okresu přechází Plzeňská pahorkatina v Tepelskou, kde se nachází nedaleko Úterý nejvyšší bod okresu - Stěnský vrch (762 m).

V souvislosti se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny bylo na území okresu vyhlášeno 6 přírodních parků a 20 zvláště chráněných území (1 chráněná krajinná oblast, 1 národní přírodní památka, 8 přírodních památek a 10 přírodních rezervací). Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko zasahuje do území okresu v jeho nejvýchodnější části.

Řeka Mže, Berounka a Střela patří k hlavním vodním tokům v okrese. Řeka Mže vstupuje do okresu v jeho západní části. V roce 1963 byla na jejím toku vybudována přehradní nádrž Hracholusky s vodní plochou 470 ha. V Plzni se z řeky Mže po soutoku se všemi místními řekami stává Berounka. Pro severní Plzeňsko má největší význam Střela, která pramení u Toužimi v Tepelské vrchovině v Karlovarském kraji. Na území okresu vstupuje hlubokým kaňonem u Rabštejna, protéká městem Plasy a u Liblína ústí zleva do řeky Berounky.

Z hlediska surovinových zdrojů zaujímají významnou pozici ložiska kaolinu, který se dodnes těží v okolí Kaznějova. Vyskytují se zde zejména hrubší druhy kaolinu, které se nehodí pro jemnou keramiku. V nedalekých keramických závodech v Horní Bříze se z nich vyrábí keramika stavební a hospodářská, žáruvzdorné výrobky a keramické obkladačky. Cihlářská hlína se vyskytuje u Žihle, Kožlan a Chrástu.

Okres Plzeň-sever dosahuje čtvrté nejnižší hustoty osídlení v kraji. Na 1 km² připadá 58 obyvatel. K 31. 12. 2009 činil počet obyvatel okresu Plzeň-sever 74 694 osob. Z celkového počtu obyvatel okresu tvořily děti do 14 let 15,1%, osoby ve věku 15-64 let 70,6% a osoby ve věku 65 let a více 14,3%. Z hlediska dlouhodobého vývoje okresu se počet obyvatel do roku 1995 snižoval, nepatrné zvýšení počtu obyvatel se začalo projevovat od roku 1996. K největším městům patří Nýřany, Horní Bříza a Kralovice. Z celkového počtu obyvatel okresu žije v těchto městech více než pětina obyvatel.

K 31. 12. 2009 činila míra registrované nezaměstnanosti 7,79%. V porovnání s ostatními okresy Plzeňského kraje dosáhl okres Plzeň-sever třetí nejnižší míry registrované nezaměstnanosti. Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání v okrese představoval 3 197 osob. Na 1 volné pracovní místo připadlo zhruba 23 uchazečů.

Mezi významná průmyslová odvětví okresu patří výroba keramiky. Část zaniklých Západočeských keramických závodů převzal Lasselsberger, technickou a žáruvzdornou keramiku vyrábějí také firmy VUK nebo HOB Cer Tec. Při novém úseku dálnice D5 u Nýřan vznikly firmy zabývající se výrobou elektrotechnických a elektronických zařízení DIOSS nebo ZIEGLER Automobiltechnik. V Heřmanově Huti sídlí sklárny, které vyrábí užitkové a nápojové sklo. Na výrobu kyseliny citronové se specializuje podnik OMGD v Kaznějově.

V roce 2009 bylo v zemědělství obhospodařováno 65 386 ha zemědělské půdy, tj. 50,8% z celkové výměry okresu. Z této výměry připadlo 53 564 ha na ornou půdu. Rostlinná výroba v okrese je zaměřena především na pěstování pšenice, ječmene, ovsa, řepky a kukuřice na zeleno a na siláž. Živočišná výroba se orientuje na chov drůbeže, skotu a prasat. Nezemědělská půda činila 63 285 ha, z toho lesní půda 51 764 ha.

K 31. 12. 2009 měřila silniční a dálniční síť okresu 892 km: v tom dálnice 19 km, silnice I. třídy 80 km, II. třídy 266 km a III. třídy 528 km. Železniční síť okresu je poměrně hustá, okresem procházejí tři tratě celostátního charakteru: Plzeň-Domažlice, Plzeň-Cheb a Plzeň-Žatec.

K 31. 12. 2009 bylo registrováno v okrese Plzeň-sever 2 384 stavebních subjektů a 4 990 subjektů s činností obchodní včetně oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, ubytování a stravování.

Ve školním roce 2008/2009 představovalo síť předškolních a školských zařízení v okrese 39 mateřských škol, 36 základních škol a 1 gymnázium. Počty středních škol odborného vzdělávání a oborů nástavbového studia nejsou vzhledem k odlišné stávající metodice vykazování proti minulým obdobím na úrovní okresu k dispozici.

V roce 2009 zajišťovalo v okrese zdravotní péči 21 ostatních samostatných zdravotnických zařízení a 9 lékáren. V okrese bylo zaměstnáno 124 lékařů. Na jednoho lékaře připadlo v průměru 599 obyvatel (nejvyšší počet obyvatel na jednoho lékaře v kraji). Průměrné procento pracovní neschopnosti činilo 4,678%.

Oblast severního Plzeňska s množstvím lesů, nedotčenou přírodou a malebnými údolími Střely, Berounky a Úterského potoka vytváří dobré podmínky pro rekreační zázemí Plzeňanů. Turisté mohou obdivovat četné stavební památky: kláštery v Mariánské Týnici a v Plasích, barokní perlu západních Čech Manětín, hrad Krašov a stará hornická městečka Úterý a Rabštejn nad Střelou.

Velké rekreační možnosti nabízí přehrada Hracholusky. K zajímavým přírodním památkám patří Odlezelské jezero, které vzniklo po povodních v roce 1872 a které bylo vyhlášeno národní přírodní památkou. Za zmínku stojí rozsáhlá lesní žulová skalní městečka nedaleko Žihle a nádherný úsek povodí Střely mezi Mladoticemi, Manětínem, Rabštejnem a Žihlí.