Životní podmínky domácností v Olomouckém kraji 2022
30. 3. 2023
Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2022“ bylo tempo růstu příjmů v Olomouckém kraji rychlejší než v České republice. Nejvíce domácností v kraji spadalo do příjmového pásma 15 až 20 tis. Kč podle čistého měsíčního příjmu na osobu (30,3 %). Meziročně se celkové náklady na bydlení zvýšily o 17,4 % a pro většinu domácností byly náklady na bydlení zátěží.
Na základě členství v Evropské unii má Česká republika povinnost realizovat každoročně výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách v domácnostech. V roce 2022 proběhlo po osmnácté v řadě šetření „Životní podmínky 2022“. Díky jednotné metodice jsou výsledkem šetření srovnatelná data o sociální situaci a životních podmínkách i za další země.
Podle výsledků šetření v roce 2022 v Olomouckém kraji hospodařilo 260,7 tis. domácností s počtem členů 610,2 tis. Průměrná domácnost čítala 2,34 členů, tedy mírně více než republikový průměr (2,29 osob). Nejvíce domácností v kraji bylo dvoučlenných (34,4 %) a jednočlenných (30,4 %).
Hrubé peněžní příjmy na osobu za rok 2021 se v Olomouckém kraji meziročně zvýšily o 16 922 Kč (tj. o 7,3 %) na 249 559 Kč. I přesto to byly v mezikrajském srovnání třetí nejnižší hrubé peněžní příjmy na osobu, po Zlínském (245 054 Kč) a Jihočeském kraji (246 640 Kč). Republikový průměr byl o 27 770 Kč vyšší než v Olomouckém kraji a překonal ho pouze kraj Hl. m. Praha (382 888 Kč). Po odečtení odvodů na zdravotní a sociální pojištění, daně z příjmů fyzických osob a připočtení bonusu u daňového zvýhodnění na děti činily čisté peněžní příjmy domácností 219 426 Kč na osobu. I tato hodnota byla v mezikrajském srovnání třetí nejnižší po Jihočeském (217 951 Kč) a Zlínském kraji (217 992 Kč). Po započtení naturálních příjmů, do kterých jsou mimo jiné zahrnuty i požitky poskytované zaměstnavateli např. bezplatné používání služebního vozidla pro soukromé účely, příspěvky zaměstnavatele na stravování a hodnoty dalších výhod a nepeněžních služeb (např. jazykové kurzy, slevy na firemní zboží nebo služby, příspěvky na sportovní vyžití, dovolenou), dosahovaly celkové čisté příjmy v roce 2021 úrovně 226 791 Kč na osobu. Ve srovnání s výsledky šetření z předchozího roku se celkové čisté příjmy zvýšily o 22 348 Kč (10,9 %).
V rámci rozdělení domácností do příjmových skupin podle čistého měsíčního příjmu na osobu spadalo nejvíce domácností v kraji do příjmové skupiny v rozmezí 15 až 20 tis. Kč (30,3 %). Tato příjmová skupina byla ve všech krajích, s výjimkou Plzeňského kraje a Hl. m. Prahy, skupinou, do které patřilo nejvíce domácností. V Plzeňském kraji a Praze nejvíce domácností náleželo do následující příjmové skupiny 20 až 30 tis. Kč. Tato příjmová skupina byla v Olomouckém kraji druhou nejpočetnější.
Nejnižší příjmy do 6 tis. Kč na osobu uvedlo 1,3 % domácností v kraji, tedy více než republikový průměr (1,2 %). Podobně vysoký podíl domácností v kraji (1,2 %) měl čistý příjem na osobu vyšší než 50 tis. Kč měsíčně. Celorepublikový úhrn domácností s příjmem na osobu 50 tis. Kč a více činil 3,0 %.
Součástí šetření bylo několik otázek týkajících se subjektivních názorů, např. jak domácnost vycházela se svými příjmy, co si mohla a nemohla dovolit a jestli měla problémy s platbou běžných výdajů nebo splácením půjček. Zvýšil se podíl domácností, které uvedly, že vycházely s příjmy s obtížemi i přesto, že se příjmy domácností dlouhodobě zvyšují. V roce 2021 mělo problém vyjít se svým příjmem 38,9 % domácností a v roce 2022 tento problém uvedlo 41,3 %. Naopak velmi snadno se svým příjmem vycházela každá dvacátá domácnost. Nejvyšší podíl domácností, které se svým příjmem vycházely s velkými obtížemi, byl zjištěn v Pardubickém kraji (7,5 %). Nejvyšší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely velmi snadno, byl evidován v Praze (5,9 %).
V části dotazníku týkající se finančních podmínek na otázku, jestli si domácnost mohla dovolit uvedené služby nebo výrobky, více než čtvrtina domácností v Olomouckém kraji (26,7 %) uvedla, že by si nemohly dovolit odjet na týdenní dovolenou mimo domov. Tento podíl byl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší po Libereckém (27,4 %) a Jihočeském kraji (27,1 %). Také zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 13 600 Kč bylo pro čtvrtinu (25,4 %) domácností v kraji nemožné. Jíst maso každý druhý den si nemohlo dovolit 5,6 % domácností a dostatečně vytápět byt si z finančních důvodů nemohlo dovolit 4,9 % domácností v kraji. Všechny podíly domácností z kraje v této části dotazníku byly vyšší než průměr ČR.
Další část šetření byla zaměřená na vybavení domácností. Vybavenost domácností u všech vybraných pěti položek (počítač, myčka, sušička, internet, auto) byla pod republikovým průměrem. Meziročně se ale zvýšil podíl domácností, které měly doma sušičku prádla (z 23,4 % na 27,9 %) nebo myčku nádobí (ze 42,9 % na 44,5 %). Přibližně stejný podíl domácností jako při minulém šetření vlastnil osobní počítač (80,6 %) nebo měl přístup na internet (82,0 %). Osobní auto měly k dispozici dvě třetiny domácností (67,9 %, v celé ČR to bylo 72,5 %). U otázky na vybavenost měly domácnosti uvést, pokud nevlastnily vybrané předměty, jestli si daný předmět nemohou dovolit nebo jej nevlastní z jiného důvodu. U všech pěti položek došlo k meziročnímu zlepšení. Sušičku prádla si z finančních důvodů nemohlo dovolit 7,7 % domácností (čtvrtá nejvyšší hodnota mezi kraji), což bylo méně než v minulém roce (9,7 %). Myčku nádobí si nemohlo dovolit 5,9 % (minule to bylo 8,4 %) a osobní automobil každá dvacátá domácnost (5,5 %, minulé šetření to bylo 7,8 %).
Průměrné měsíční náklady na bydlení meziročně vzrostly o 932 Kč na částku 6 285 Kč. Tato hodnota byla nižší než republikový průměr (6 820 Kč) a mezi kraji byla 6. nejnižší. Nižší měsíční náklady na bydlení než v Olomouckém kraji byly zjištěny v krajích Plzeňském (6 244 Kč), Pardubickém (6 032 Kč), Zlínském (6 003 Kč), Jihočeském (5 954 Kč) a v Kraji Vysočina (5 871 Kč). Ze sedmi položek tvořících náklady na bydlení došlo u jedné z nich ke snížení ve srovnání s výsledky předchozího šetření. Platby za zbývajících 6 položek byly vyšší. Nejvíce se zvýšily poplatky za plyn z dálkového zdroje (meziroční nárůst o 51,5 %) a elektřinu (20,4 %). S výjimkou platby za plyn a tuhá a tekutá paliva, byly všechny ostatní náklady na bydlení v kraji nižší než průměrné náklady v ČR.
Náklady na bydlení tvořily v kraji 14,7 % z čistých peněžních příjmů domácnosti s meziročním mírným zvýšením (o 0,9 p. b.). Téměř polovina nákladů připadala na platby za elektřinu a plyn. Pětinu tvořila úhrada za užívání bytu nebo nájemné (19,5 %).
Náklady na bydlení byly pro 18,1 % domácností velkou zátěží. Vyšší podíly byly zjištěné v sedmi krajích. Nejvyšší podíl domácností, pro které výdaje byly na bydlení velkou zátěží, byl vyšetřen v Pardubickém kraji s hodnotou 30,3 %. Náklady na bydlení jako určitou zátěž označilo 72,9 % domácností v kraji. Pro 9 % domácností nebyly tyto náklady žádnou zátěží. Meziročně se tento podíl snížil o 5,2 p. b.
V části dotazníku za hospodařící domácnost týkající se problémů s bydlením vadil nejvíce domácnostem v kraji hluk od sousedů, resp. ulice (17,5 %). Každá desátá domácnost uvedla, že měla problém se zatékáním střechy, vlhkostí v bytě (9,3 %). U těchto dvou odpovědí patřily podíly v Olomouckém kraji mezi nejvyšší v mezikrajském srovnání. Ve srovnání s výsledky předchozího šetření se zvýšil podíl domácností, kterým vadil hluk (o 2,7 p. b.) a příliš tmavý byt (o 0,8 p. b.). Ostatní problémy s bydlením nebyly natolik vnímané domácnostmi jako v předchozím roce.
Téměř ve všech krajích, s výjimkou Kraje Vysočina, respondenti nejčastěji označili za problematický hluk z domu, resp. ulice.
Na otázku, jestli domácnost splácí nějaké půjčky, leasing nebo spotřebitelský úvěr (kromě úvěrů spojených s bydlením), 88,1 % domácností v Olomouckém kraji uvedlo, že půjčky nemá. Splácení půjček bylo velkou zátěží pro 2,9 % domácností a určitou zátěží to bylo pro 6,8 % domácností. Tento výdaj nebyl vůbec zátěží pro 2,2 % domácností z kraje.
Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností 2022.
Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
E-mail: joanna.pozdiskova@czso.cz
Tel.: 585 731 528
Poznámka:
Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions). Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. Šetření probíhá každoročně na jaře a vyškolení tazatelé navštěvují náhodně vybrané domácnosti, od kterých získávají informace o jejich příjmu za uplynulý rok a také o jejich situaci v době šetření. V Olomouckém kraji bylo na jaře 2022 zahrnuto do šetření 595 domácností a 476 z nich bylo úspěšně vyšetřeno. V celé republice to bylo 10,9 tis. domácností, ze kterých bylo úspěšně vyšetřeno 8,6 tis. Výsledky ukazují výši a složení příjmů domácností v roce 2021 a subjektivní hodnocení situace domácnosti na jaře 2022 v době šetření.
Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.
