Životní podmínky domácností v Olomouckém kraji 2021

9. 3. 2022

Na základě členství v Evropské unii má Česká republika povinnost realizovat každoročně výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách v domácnostech. Český statistický úřad provedl šetření v roce 2021 již po sedmnácté v řadě. Díky jednotné metodice jsou výsledkem šetření srovnatelná data o sociální situaci a životních podmínkách i za další země.

V Olomouckém kraji v roce 2021 hospodařilo 262,0 tis. domácností s počtem členů 619,3 tis. Průměrný počet členů na domácnost činil 2,36 osob, tedy mírně nad republikovým průměrem (2,33 osob).

Hrubé peněžní příjmy na osobu za rok 2020 se v Olomouckém kraji zvýšily na 232 637 Kč, tedy meziročně o 7 414 Kč více (nárůst o 3,3 %). V mezikrajském srovnání to byly druhé nejnižší hrubé peněžní příjmy na osobu, hned po Zlínském kraji (221 158 Kč). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem to bylo o 30 642 Kč méně (o 11,6 %). Po odečtení odvodů na zdravotní a sociální pojištění, daně z příjmů fyzických osob a připočtení bonusu u daňového zvýhodnění na děti činily čisté peněžní příjmy domácností 197 394 Kč na osobu. Po započtení naturálních příjmů, do kterých jsou mimo jiné zahrnuty i požitky poskytované zaměstnavateli např. bezplatné používání služebního vozidla pro soukromé účely, příspěvky zaměstnavatele na stravování a hodnotu dalších výhod a nepeněžních služeb (např. jazykové kurzy, slevy na firemní zboží nebo služby, příspěvky na sportovní vyžití, dovolenou), dosahovaly celkové čisté příjmy v roce 2020 úrovně 204 443 Kč na osobu. Ve srovnání s rokem 2019 došlo k nárůstu o 7 432 Kč, tedy o 3,8 %.

Obdobně jako hrubé peněžní příjmy, tak i čisté peněžní příjmy a celkové čisté příjmy byly v mezikrajském srovnání druhé nejnižší. Nižší průměrné příjmy na osobu (peněžní a celkové čisté) vykázal pouze kraj Zlínský.

Ačkoliv z dlouhodobého pohledu v Olomouckém kraji čisté peněžní roční příjmy na osobu stále rostou (s výjimkou výsledků za rok 2017, kdy došlo k poklesu), příjmy v kraji se republikovému průměru čím dál více vzdalují. Rozdíl mezi zjištěným čistým příjmem za rok 2017 v kraji a republikovým průměrem činil 6 156 Kč, podle posledních zjištěných výsledků tento rozdíl vzrostl na 22 712 Kč.

V rámci rozdělení domácností do příjmových skupin podle čistého měsíčního příjmu na osobu nejvíce domácností (29,6 %) v kraji spadalo do příjmové skupiny v rozmezí 15 až 20 tis. Kč. Druhá nejpočetnější skupina domácností (23,2 %) spadala do příjmového pásma 12 až 15 tis. Kč. Kromě Olomouckého kraje tato dvě příjmová pásma byla převládající ve 3 krajích Ústeckem, Pardubickém a Zlínském. Do nejnižšího příjmového pásma do 6 tis. Kč se řadilo 1,2 % domácností v kraji, tedy méně než republikový průměr (1,5 %).

Součástí šetření bylo několik otázek týkajících se subjektivních názorů, např. jak domácnost vycházela se svými příjmy, co si mohla a nemohla dovolit a jestli měla problémy s platbou běžných výdajů nebo splácením půjček. I přes každoročně se zvyšující příjmy domácností na osobu 38,9 % z celkového počtu domácností v kraji uvedlo, že vycházelo s příjmy s obtížemi. Velmi snadno se svým příjmem vycházelo 4,7 % domácností.

Na otázku, co si domácnost nemohla dovolit, necelých 30 % domácností v Olomouckém kraji uvedlo, že by si nemohly dovolit odjet na týdenní dovolenou mimo domov. Tento podíl byl v mezikrajském srovnání nejvyšší. Také zaplatit neočekáváný výdaj ve výši 12 800 Kč bylo pro 27 % domácností nemožné, po Ústeckém kraji (30,6 %) šlo o druhý nejvyšší podíl. Jíst obden maso si nemohlo dovolit 5,6 % domácností a dostatečně vytápět byt si z finančních důvodů nemohlo dovolit 3,1 % domácností v kraji. I tyto hodnoty byly vyšší než republikový průměr (4,8 %, resp. 2,7 %).

Každá šestá domácnost v kraji (15,7 %) uvedla, že náklady na bydlení pro ni byly velkou zátěží. Ještě vyšší podíly byly zjištěné v krajích Pardubickém (28,3 %), Ústeckém (16,6 %) a Jihočeském (16,4 %). Náklady na bydlení jako určitou zátěž označilo 70,1 % domácností v kraji. Naopak pro 14,2 % domácností tyto náklady nejsou žádnou zátěží.

V části dotazníku zaměřené na vybavenost domácností 42,9 % z nich odpovědělo, že jejich domácnost je vybavena myčkou nádobí. Tento podíl byl nejnižší v mezikrajském srovnání. Více než pětina domácnosti uvedla, že má sušičku prádla (23,4 %), tento podíl byl 4. nejnižší mezi kraji. Dalšími předměty, jako je osobní počítač, přístup na internet nebo osobní auto byly domácnosti ve většině případů vybavené, ale podíly byly nižší než republikový průměr. Osobní počítač nebo notebook podobně jako přístup k internetu mělo přes 80 % domácností v kraji (81,1 %, resp. 82 %, v celé republice to bylo 83 %, resp. 84,4 %). Osobní auto měly k dispozici dvě třetiny domácností (68,3 %, v celé ČR to bylo 72,7 %).

Kvůli finanční situaci si nemohlo 9,7 % domácností (druhý nejvyšší podíl mezi kraji) pořídit sušičku prádla a 8,4 % domácností (rovněž druhé místo mezi kraji) myčku nádobí.

Měsíční náklady na bydlení se meziročně téměř nezměnily (5 353 Kč) a byly 4. nejnižší mezi kraji. Ještě nižší měsíční náklady na bydlení byly zjištěny v Kraji Vysočina (5 049 Kč), Jihočeském kraji (5 235 Kč) a Zlínském kraji (5 267 Kč). Ze sedmi položek tvořících náklady na bydlení u tří došlo k navýšení ve srovnání s výsledky předchozího šetření. Jednalo se o platby za nájemné, plyn z dálkového zdroje a ostatní služby. Ostatní položky nákladů na bydlení se zvýšily minimálně. S výjimkou platby za tuhá a tekutá paliva, byly všechny ostatní náklady na bydlení v kraji nižší než celkově v ČR.

Náklady na bydlení tvořily v kraji 13,8 % z čistých peněžních příjmů domácností (ČR 14,4 %). Třetím rokem se tento podíl snižuje. Podle struktury nákladů na bydlení připadal největší podíl na platbu za elektřinu (29,4 %). Pětinu tvořila úhrada za užívání bytu a nájemné (21,4 %). Další významnou část z domácího rozpočtu pohltily platby za plyn z dálkového zdroje (15,3 %).

V oblasti otázek týkajících se problémů s bydlením nejvíce domácnostem v kraji vadil hluk z domu, resp. ulice (14,8 %). Každá desátá domácnost uvedla, že měla problém s vlhkostí v bytě (10,0 %). U těchto dvou problémů se podíl domácností ve srovnání s výsledky předchozího šetření zvýšil (předtím to bylo 12,7 %, resp. 8,6 %). Ve všech krajích, s výjimkou Libereckého, respondenti nejčastěji označili za problematický hluk z domu, resp. ulice.

Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností 2021.

Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
Tel.: 585 731 528
E-mail: joanna.pozdiskova@czso.cz

Poznámka:

Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions). Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. Šetření probíhá každoročně na jaře a vyškolení tazatelé navštěvují náhodně vybrané domácnosti, od kterých získávají informace o jejich příjmu za uplynulý rok a také o jejich situaci v době šetření. V Olomouckém kraji bylo na jaře 2021 zahrnuto do šetření 607 domácností a 486 z nich bylo úspěšně vyšetřeno, v celé republice to bylo 10,8 tis. domácností, ze kterých úspěšně vyšetřeno 8,7 tis. Výsledky ukazují výši a složení příjmů domácností v roce 2020 a subjektivní hodnocení situace domácnosti na jaře 2021 v době šetření.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.