Údaje o počtu a složení obyvatel jsou získávány ze sčítání lidu, na něž navazují každoroční statistické bilance dat o narozeních, sňatcích, rozvodech, úmrtích a stěhování. Zdrojem dat jsou statistická hlášení z matrik, pokud není uvedeno jinak.
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice.
Údaje zahrnují i události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, ke kterým došlo v cizině, a byly zaregistrovány v ČR v termínu, který umožňuje jejich zařazení do statistiky.
Střední stav obyvatel vyjadřuje počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, který vychází z bilance počtu obyvatel daného území od počátku roku do konce června.
Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel je rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob.
Celkový přírůstek/úbytek obyvatel je součtem přirozeného přírůstku/úbytku a přírůstku/úbytku stěhováním.
Stěhováním je změna trvalého bydliště, v případě cizinců i změna přechodného pobytu (viz výše), přes hranice uvedeného území. Data o stěhování přebírá ČSÚ z informačních systémů Ministerstva vnitra a Ředitelství služby cizinecké policie.
Sňatky jsou započítány do příslušného území podle místa pobytu ženicha. Průměrný věk při sňatku a průměrný věk při prvním sňatku je vypočítán z rozložení absolutních počtů sňatků podle věku snoubence.
Rozvody jsou územně tříděny podle posledního společného bydliště manželů; zdrojem dat je informační systém Ministerstva spravedlnosti. Průměrný věk při rozvodu je vypočítán z rozložení absolutních počtů rozvodů podle věku muže/ženy.
Narození jsou započítáváni do kraje (okresu) podle místa pobytu matky v době porodu. Průměrný věk matky při narození dítěte je vypočítán z rozložení absolutních počtů narozených podle věku matky. Úhrnná plodnost udává průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku, zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce, zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné.
Tabulky o potratech jsou zpracovány ze souboru individuálních dat, který ČSÚ přebírá od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Územně jsou potraty tříděny podle místa pobytu ženy v době potratu. Úhrnná potratovost je průměrný počet potratů, které by připadly na jednu ženu za předpokladu, že by míry potratovosti podle věku, zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce, zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné.
Mrtvorozenost je poměr počtu mrtvě narozených dětí k počtu všech narozených dětí (zde na 1 000 narozených). Kojenecká úmrtnost vyjadřuje poměr počtu dětí zemřelých před dosažením 1 roku věku k počtu živě narozených dětí ve stejném období (zde na 1 000 živě narozených). Novorozenecká úmrtnost vyjadřuje poměr počtu dětí zemřelých před dosažením věku 28 dnů k počtu živě narozených dětí ve stejném období (zde na 1 000 živě narozených).
Údaje o zemřelých podle příčin smrti jsou kódovány podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10) a následných aktualizací, vydávaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Od roku 2011 provádí ČSÚ výběr základní příčiny smrti automatizovaně, pomocí programu (software IRIS).
Index stáří je poměr počtu osob ve věku 65 a více let k počtu dětí ve věku 0 až 14 let (obvykle na 100 dětí).
Naděje dožití udává průměrný počet let, který prožije právě x-letá osoba při zachování úmrtnostních poměrů v jednotlivých věcích daného roku (období). Je výsledným ukazatelem tzv. úmrtnostních tabulek. S ohledem na vyloučení nahodilých výkyvů jsou úmrtnostní tabulky pro kraje zpracovány za dvouletá období a pro okresy za pětiletá období.