Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2020
Míra ekonomické aktivity v roce 2020 se v Libereckém kraji meziročně zvýšila na 58,2 % a nárůst na 2,9 % vykázala také obecná míra nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti se víceméně nezměnila a dosáhla 56,5 %.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2020 žilo 371,4 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně o 0,5 tis. (0,1 %) více. Ve struktuře v této populace podle vzdělání převažovaly osoby se středním vzděláním bez maturity (38,0 %), následovaly osoby se středním vzděláním s maturitou (31,8 %). Základní vzdělání uvedlo 14,9 % a vysokoškolské 15,0 % uvedené populace.
Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 58,2 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (216,2 tis. osob), pracovní sílu tak představovalo 209,9 tis. zaměstnaných a 6,3 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně vzrostl o 2,5 tis. osob (+1,2 %), přičemž zaměstnaných bylo více o 0,2 tis. osob (+0,1 %) a počet nezaměstnaných se zvýšil o 2,3 tis. osob (+59,1 %). Ve věkové struktuře pracovní síly 38,7 % představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 38,4 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (14,7 %) a osoby starší 60 let (8,2 %). Věková struktura zaměstnaných osob odpovídá věkové struktuře pracovní síly. V případě nezaměstnaných osob byla nejvíce zastoupena kategorie skupina 45–59letých (38,0 %), kategorie 30–44letých osob představovala 30,0 %, 28,5 % nezaměstnaných představovaly osoby ve věku 15–29 let.
Zbývajících 155,2 tis. osob obyvatelstva staršího 15 let (tj. 41,8 %) připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, které zahrnuje důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně klesl o 2,0 tis. osob (-1,3 %).
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob ve věku 15 a více let) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2020 dosáhla hodnoty 58,2 % (meziroční nárůst o 0,6 procentních bodů). O 1,6 p. b se pohybovala pod průměrem České republiky (59,8 %) a mezi ostatními regiony byla 5. nejnižší. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v hlavním městě Praze (64,3 %), nejnižší v Olomouckém kraji (57,1 %). Míra ekonomické aktivity žen v našem kraji činila 49,7 % a meziročně vzrostla o 0,6 p. b. V tomto případě se jednalo o 3. nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o 2,1 p. b. nacházela pod průměrem za Českou republiku. Ukazatel v případě libereckých mužů se meziročně zvýšil také o 0,6 p. b. na 67,0 %, což znamenalo 6. nejnižší hodnotu mezi kraji. Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let mezi kraji vykázalo hlavní město Praha (56,7 %, resp. 72,4 %), nejnižší v případě žen Ústecký kraj (48,8 %) a v případě mužů Olomoucký kraj (64,9 %).
Zatímco v roce 2019 v zaměstnanosti dominoval sekundární sektor, v roce 2020 většina zaměstnaných v Libereckém kraji opět pracovala v terciárním sektoru. Podíl zaměstnaných ve službách meziročně vzrostl o 3,1 p. b. na 49,8 %, mezi regiony to byla 2. nejnižší hodnota po Kraji Vysočina (48,1 %). Zastoupení sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) v kraji dosáhlo 48,1 % a po Zlínském kraji s 48,3 % se mezi kraji jednalo o 2. nejvyšší podíl, který zároveň významně převýšil průměr za Českou republiku (37,2 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (16,6 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (83,2 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2020 podílel pouze 2,1 % a zastoupení je meziročně nižší o 0,1 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Kraji Vysočina (6,4 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,2 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání 3. nejnižší.
Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2020 byla většina osob v Libereckém kraji v postavení zaměstnance (83,7 %), 13,1 % zaměstnaných osob pracovalo na vlastní účet, 2,9 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,4 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob ve věku 15 a více let) v roce 2020 v našem kraji činila 56,5 % (4. nejnižší hodnota mezi kraji) a meziročně se téměř nezměnila. U žen se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 0,1 p. b. na 48,0 %, v případě mužů se hodnota snížila o 0,2 p. b. na 65,4 %.. První místo pomyslného žebříčku s celkovou mírou zaměstnanosti obsadilo s hodnotou 62,9 % hlavní město Praha, poslední s 55,4 % Olomoucký kraj.
Obecná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce v Libereckém kraji dosáhla hodnoty 2,9 %, meziročně se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 1,1 p. b. V případě mužů se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 p. b. na 2,5 %, v případě žen se zvýšila o 0,9 p. b. na 3,5 %. Mezikrajský žebříček vede Pardubický kraj (1,6 %), poslední místo s 4,7% nezaměstnaností patří Karlovarskému kraji. Hodnota za Liberecký kraj byla 5. nejvyšší.
Více informací a metodické vysvětlivky naleznete v publikaci „Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - roční průměry – 2020
Kontakt:
Věra Maškarincová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
tel.: 485 238 811
email: infoservislbc@czso.cz
web: www.liberec.czso.cz
Přílohy
- Tabulka
- Grafy
