Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2017

 

Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2017 žilo 370,2 tis. osob starších 15 let. Ve struktuře podle vzdělání převažovaly v této populaci osoby se středním vzděláním bez maturity (37,0 %), následované osobami se středním vzděláním s maturitou (32,3 %). Základní vzdělání uvedlo 15,8 % a vysokoškolské 14,7 % populace. Více než 58 % osob tvořilo pracovní sílu – z 215,4 tis. osob bylo 207,4 tis. osob zaměstnaných a 8,0 tis. nezaměstnaných. Zbývajících 41,8 % připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, zahrnující důchodce, žáky a studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně vzrostl o 3,1 tis. (2,0 %) na 154,8 tis. osob.

Ve srovnání s rokem 2016 v Libereckém kraji poklesl počet ekonomicky aktivních osob o 3,1 tis. osob (1,4 %), přičemž počet zaměstnaných se snížil o 1,5 tis. osob a počet nezaměstnaných vykázal úbytek o 1,6 tis. osob. Osoby ve věku 30– 44 let tvořily 40,8 % pracovní síly, dalších 34,3 % tvořily osoby 45 až 49leté. Mladí lidé ve věku 15 až 29 let se na pracovní síle podíleli 16,7 % a osoby ve věku 60 a více let pouze 8,2 %. Věková struktura zaměstnaných i nezaměstnaných osob byla obdobná, v obou případech z dvou pětin převažovaly osoby ve věku 30–44 let.

Graf 2 – Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji

Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na populaci starší 15 let) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí a v roce 2017 dosáhla hodnoty 58,2 % (meziroční pokles o 0,8 procentních bodů). V rámci mezikrajského srovnání to je po Ústeckém kraji 2. nejnižší hodnota, která se o 2,0 p. b. pohybuje pod republikovým průměrem (60,2 %). Naopak nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v Hlavním městě Praze (64,2 %). Míra ekonomické aktivity žen je podstatně nižší. V Libereckém kraji činila 49,2 % (meziročně o 1,6 p. b. méně) a mezi kraji byla nejnižší. V případě mužů zůstala na úrovni roku 2016 a dosáhla hodnoty 67,6 % (5. nejnižší mezikrajská hodnota). Mezi kraji nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let vykázalo Hlavní město Praha (55,9 %, resp. 73,1 %), poslední místo v ekonomické aktivitě mužů s hodnotou 65,7 % připadlo Ústeckému kraji.

Většina zaměstnaných v Libereckém kraji, obdobně jako v předchozích pěti letech, pracovala v roce 2017 ve službách. Jejich zastoupení však meziročně pokleslo o 1,5 p. b. na 51,0 % (tj. 4. nejnižší podíl mezi kraji). Zaměstnanost v průmyslových odvětvích a ve stavebnictví meziročně vzrostla o 1,7 p. b. na 47,2 % a je po zaměstnanosti ve Zlínském kraji (48,9 %) a v Kraji Vysočina (47,3 %) 3. nejvyšší. Zároveň se významně pohybuje nad průměrem za Českou republiku (38,1 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykazuje Hlavní město Praha (17,4 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (82,4 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2017 podílel pouze 1,8 %, meziročně podíl poklesl o 0,2 p. b. Zaměstnanost v tomto sektoru byla nejvyšší v Jihočeském kraji (4,9 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,3 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání 2. nejnižší.

Vzdělanost zaměstnaných osob se z dlouhodobého pohledu zvyšuje, tj. klesá podíl osob se základním a středním vzděláním bez maturity, zatímco podíl středoškoláků s maturitou a osob s vysokoškolským titulem roste. V roce 2017 uvedlo základní vzdělání 6,8 % (pokles ve srovnání s rokem 2007 o 0,8 p. b.), střední bez maturity 39,0 % (pokles o 9,5 p. b.), střední s maturitou 34,9 % (nárůst o 1,1 p. b.) a vysokoškolské 19,3 % zaměstnaných (nárůst o 9,0 p. b.).

Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně dlouhodobě nemění. V roce 2017 většina z nich (84,1 %) byla v postavení zaměstnance, 12,5 % pracovalo na vlastní účet, 3,1 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,4 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.

Graf 6 – Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2017

Celková míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných na populaci starší 15 let) meziročně poklesla o 0,4 p. b. na 56,0 %. Vyšších hodnot však ukazatel nabýval v případě mužů (65,8 % a meziročně o 0,7 p. b. více) než žen (46,7 % a meziročně o 1,5 p. b. méně). V rámci mezikrajského srovnání byla míra zaměstnanosti v našem kraji 2. nejnižší. První místo pomyslného žebříčku obsadilo s hodnotou 63,1 % Hlavní město Praha, poslední pak s 55,8 % Ústecký kraj.

Mezi nezaměstnanými v Libereckém kraji převažovaly ženy (60,5 %). Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2017 meziročně poklesla o 0,7 p. b. na 3,7 %. Hodnota ukazatele se v rámci krajů pohybovala v rozmezí od 1,7 % v Hlavním městě Praze do 4,7 % v Moravskoslezském kraji. V případě mužů se nezaměstnanost v našem kraji snížila o 1,1 p. b. na 2,6 %, v případě žen byl vykázán pokles 0,1 p. b. na 5,2 %. Obecná míra nezaměstnanosti za Liberecký kraj byla druhá nejvyšší.

Kontakt:

Bc. Stanislava Riegerová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
e-mail: Stanislava.riegerova@czso.cz
tel.: 485 238 808

  • Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2017 - komentář
  • Tabulka
  • Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v Libereckém kraji (roční průměry)
  • Grafy
  • Věková struktura populace starší 15 let v Libereckém kraji
  • Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji
  • Věková struktura ekonomicky neaktivní populace v Libereckém kraji
  • Zaměstnaní v Libereckém kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání
  • Míra ekonomické aktivity podle krajů v roce 2017
  • Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2017
  • Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 2017
  • Více informací naleznete v publikaci