Výdaje na dávky nemocenského pojištění v Libereckém kraji v roce 2022
Objem vyplácených dávek nemocenského pojištění se v Libereckém kraji meziročně snížil o více než jednu desetinu. Meziročně vyšší byly částky v případě dlouhodobého ošetřovného, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a především otcovské poporodní péče. Největší položkou výdajů však bylo nadále nemocenské.
Nemocenské pojištění slouží k pokrytí ztráty příjmů v krátkodobých sociálních událostech (například dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě). Dávkový systém nemocenského pojištění tvoří šest druhů dávek, tj. nemocenské, ošetřovné (do roku 2008 podpora při ošetřování člena rodiny), peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a od roku 2018 také dávky otcovská poporodní péče (otcovská) a dlouhodobé ošetřovné.
V roce 2022 bylo v Libereckém kraji na dávkách nemocenského pojištění vyplaceno celkem 1 626 448 tis. Kč, tj. 3,4 % republikového objemu 47 630,5 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2021 se objem vyplacených dávek v kraji snížil o 198 273 tis. Kč (-10,9 %), v úhrnu za celou Českou republiku se pak jednalo o pokles ve výši 3 841,4 mil. Kč (-7,5 %).
Mezi dávkami v našem kraji ze 73,0 % převažovalo nemocenské, které se ve srovnání s předchozím rokem snížilo o 95 622 tis. Kč (-7,5 %) na 1 186 718 tis. Kč. Mezi kraji České republiky se jeho zastoupení pohybovalo od 56,7 % v hlavním městě Praze do 76,4 % v Moravskoslezském kraji, podíl v Libereckém kraji byl 6. nejvyšší. Nejvyšší objem výdajů na nemocenské byl vykázán v hlavním městě Praze (5 876,3 mil. Kč), nejnižší v Karlovarském kraji (587 397 tis. Kč), objem v našem kraji byl 2. nejnižší.
Meziročně nižší výdaje zaznamenalo také ošetřovné (-49,6 % na 105 656 tis. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (-3,0 % na 309 080 tis. Kč). Nižší objem ošetřovného zaznamenaly také všechny ostatní kraje, nejvýrazněji výdaje klesly v Kraji Vysočina (-54,1 %). V našem kraji ošetřovné představovalo 6,5 % celkových výdajů na dávky nemocenského pojištění, napříč kraji se pak tento podíl pohyboval mezi 4,8 % v hlavním městě Praze a 7,4 % v Královéhradeckém kraji. Výdaje spojené s dávkou peněžitá pomoc v mateřství stejně jako v našem regionu meziročně poklesly také v dalších 9 krajích, největší propad ve výši 6,3 % byl evidován v kraji Pardubickém. Naopak v kraji Královéhradeckém (+5,1 %), Olomouckém (+2,9 %), Jihomoravském (+2,7 %) a Moravskoslezském (+0,1 %) objem těchto výdajů ve srovnání s rokem 2021 vzrostl. Peněžitá pomoc v mateřství se na celkových výdajích v Libereckém kraji podílela 19,0 %, což v mezikrajské srovnání představuje 7. nejnižší zastoupení. Největší část celkových výdajů tato dávka představovala v hlavním městě Praze (36,7 %), nejmenší v Moravskoslezském kraji (16,7 %).
Meziročně vyšší objem výdajů bylo v Libereckém kraji možné sledovat v případě vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (meziročně +35,2 % na 296 tis. Kč), dlouhodobého ošetřovného (+21,6 % na 6 005 tis. Kč) a zejména otcovské poporodní péče. Objem těchto výdajů se v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 více než zdvojnásobil a výdaje tak dosáhly 18 693 tis. Kč.
Objem výdajů spojených s dlouhodobým ošetřovným a otcovskou poporodní péčí se meziročně zvýšil také ve všech ostatních krajích. Otcovská poporodní péče ve všech regionech dosáhla zhruba dvojnásobku její hodnoty z roku 2021 – nejvýrazněji se tato dávka navýšila ve Zlínském kraji (+115,0 %), nejméně pak v kraji Karlovarském (+83,5 %). Tato dávka představuje 1,3 % celkových výdajů na dávky nemocenského pojištění v rámci České republiky, její zastoupení napříč kraji se pohybovalo v rozmezí od 0,7 % v Karlovarském do 1,4 % v Jihomoravském kraji, Kraji Vysočina a hlavním městě Praze. Podíl v našem regionu činil 1,1 %, stejně jako v kraji Moravskoslezském, což byl 3. nejnižší podíl.
Dlouhodobé ošetřovné se v rámci krajů navýšilo od 18,6 % v Ústeckém kraji do 54,8 % v Karlovarském kraji. Jeho podíl na celkových výdajích na dávky nemocenského pojištění byl v krajích velmi podobný a pohyboval se mezi 0,3 % (shodně hlavní město Praha, Ústecký a Karlovarský kraj) a 0,7 % (shodně kraj Zlínský, Jihočeský a Kraj Vysočina). Zastoupení v našem kraji dosáhlo 0,4 %, tedy stejně jako v kraji Středočeském, Moravskoslezském, Plzeňském a Olomouckém.
I v případě výše uvedených dávek byl jejich nejvyšší objem evidován v hlavním městě Praze, nejnižší v Karlovarském kraji, objem v našem regionu byl vždy 2. nejnižší.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství byl meziročně vyšší vedle Libereckého kraje také v dalších 8 krajích. Největší nárůst zaznamenal Kraj Vysočina (+187,1 %). Ve zbývajících 5 krajích se objem této dávky snížil – v kraji Pardubickém o 33,5 %, Zlínském o 30,7 %, Královéhradeckém o 28,3 %, Jihočeském o 23,3 % a Jihomoravském o 4,1 %. Největší objem této dávky byl vyplacen v Moravskoslezském kraji (1 604 tis. Kč), nejnižší v Jihočeském kraji (103 tis. Kč). Objem zjištěný v Libereckém kraji byl 5. nejnižší. Podíl této dávky na celkových výdajích dosahuje ve všech krajích pouze na setiny procent.
Kontakt:
Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz
Přílohy
- Tabulky
- Grafy
