Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání

 

Připravili jsme podrobný pohled na oblast výzkumu, vývoje a informačních technologií prostřednictvím statistických ukazatelů, které je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2016 je také zobrazen vývoj v posledních letech tak, jak to umožňují disponibilní a dostatečně spolehlivé zdroje dat. Touto oblastí se budeme v letošním roce podrobněji zabývat, protože chápeme snahu našich uživatelů získat informace potřebné pro přípravu koncepčních a dalších materiálů. Začali jsme připravovat samostatnou publikaci Věda, výzkum a informační technologie v mezikrajském srovnání“, která bude obsahovat nejen data, ale také podrobnou metodiku a stručný komentář. Vzhledem k tomu, že chceme, aby tato publikace zahrnovala komplexní údaje za rok 2017, bude vydána v polovině března 2019.

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2016 zabývalo 65 783 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, ale v roce 2016 došlo k meziročnímu poklesu o 650 osob, přičemž pokles byl zaznamenán v polovině krajů. Třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v Hl. m. Praze, jedna pětina v Jihomoravském kraji. V devíti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %.

V roce 2016 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 80,1 miliardy korun, proti roku 2011 vzrostly o více než jednu čtvrtinu. Nejvýraznější relativní nárůst byl zaznamenán v Kraji Vysočina (80,5 %) a ve Středočeském kraji (76,0 %). V roce 2016 byl však proti roku 2015 zaznamenán pokles o 9,6 %. K poklesu došlo ve většině krajů, nárůst byl zaznamenán pouze v kraji Středočeském, Jihočeském, Libereckém a Zlínském.

Graf - Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2016

Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je Praha, v níž byla v roce 2016 realizována třetina celkových výdajů, konkrétně 27,6 mld. Kč. Za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, ve kterých díky evropské podpoře vyrostlo několik nových výzkumných center. Dohromady bylo v těchto dvou krajích v roce 2016 vydáno na výzkum a vývoj 26,1 mld. Kč.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru. Šlo o 49 mld. Kč, z toho téměř čtvrtina (23,4 %) v Hl. m. Praze a zhruba stejný podíl - 18 % v Jihomoravském a Středočeském kraji.

V Libereckém kraji:
  • se této činnosti  v roce 2016 věnovalo 2 136 zaměstnanců (po přepočtu na plnou pracovní dobu věnovanou vědě a výzkumu), tj. meziročně více o 1,0 %, podíl na republikovém úhrnu dosáhl 3,2 %,
  • převážnou část těchto zaměstnanců tvořili výzkumní pracovníci (47,4 %),
  • výdaje dosáhly 2 654 mil. Kč (3,3% podíl na republikovém objemu výdajů na VaV) a meziročně vzrostly o 134 mil. Kč (5,3 %),
  • do podnikatelského sektoru směřovalo 2 127 mil. Kč (80,2 %), na druhé straně je tento sektor největším zdrojem financování (75,9 %).

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2016 zabývalo 185,3 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 47,8 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze a v Jihomoravském kraji.

Graf - Domácnosti s připojením k internetu v krajích

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2016 dosáhl v republikovém průměru 75,4 %, nejvíce to bylo v Praze (80,8 %), nejméně v Olomouckém kraji (67,3 %). Roste také podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2016 jej používalo v Hlavním městě Praze přes 54,6 % uživatelů (z počtu obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2010 to bylo pouze 9,7 % obyvatel. Obdobně velký vzestup nastal i v dalších krajích jako je Plzeňský (48,0 % uživatelů v roce 2016) či Karlovarský (47,8 %).

Graf - Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

V Libereckém kraji:

  • internet na mobilním telefonu v roce 2016 používalo 38,7 % uživatelů (z počtu obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2010 to bylo pouze 1,9 % obyvatel,
  • další možností bylo připojení přes notebook (33,6 %) a tablet (4,6 %),
  • v roce 2016 podíl jednotlivců využívajících internet k nakupování dosáhl 40,0  %, k přístupu na sociální sítě  33,9 % a k internetovému bankovnictví 47,0 %.