Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v Libereckém kraji v 1. pololetí 2022
V prvních šesti měsících roku 2022 bylo v Libereckém kraji nahlášeno přes 81,5 tis. případů dočasné pracovní neschopnosti, tj. o 38,6 % více než za stejné období roku 2021. Nemoc byla důvodem neschopnosti v 94,8 % případů. Průměrná délka pracovní indispozice se zkrátila.
V 1. polovině roku 2022 bylo v Libereckém kraji v průměru evidováno celkem 151 025 nemocensky pojištěných osob, meziročně tedy o 420 osob více (+0,3 %). Mezi pojištěnými mírně převažovaly ženy (o 83 osob).
V úhrnu za sledované období tohoto roku bylo v našem kraji nově nahlášeno 81 523 nových případů dočasné pracovní neschopnosti, tj. o 38,6 % více než před rokem. Každoročně rostoucí trend je patrný od roku 2019, v té době však bylo během prvních šesti měsíců nahlášeno o více než polovinu případů méně než letos. Významným faktorem, který stojí za meziročním výrazným nárůstem počtu nových případů, byla bezesporu i v tomto období pokračující pandemie nemoci covid-19 a rozšíření velmi nakažlivé varianty omikron. Téměř 52 % nově hlášených případů připadlo na ženy. Drtivou část nových případů představovala pracovní neschopnost pro nemoc (94,8 %, tj. 77 324 případů, meziročně o 40,5 % více), která se častěji týkala žen (52,7 % všech případů pro nemoc). Dočasná pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu tvořila 1,0 % nově hlášených případů a z celkového počtu 830 událostí připadlo 32,0 % na ženy. Zastoupení ostatních úrazů na celkovém počtu nově hlášených případů dosáhlo 4,1 %, podíl žen v tomto případě činil 38,2 %.
Vedle pandemie mělo na nárůst počtu případů pracovní neschopnosti v posledních 3 letech vliv také zrušení tzv. karenční doby od 1. července 2019, kdy zaměstnanec dostává náhradu mzdy již od prvního dne, a nikoliv až od čtvrtého, jako tomu bylo od roku 2009 až do té doby.
V našem kraji na 100 nemocensky pojištěných osob připadlo v 1. pololetí letošního roku 53,98 nově hlášených případů, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 o 14,92 případů více. Nejvíce případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců tak bylo evidováno právě v našem kraji, následoval kraj Plzeňský (50,41 případů) a Královéhradecký (49,84 případů). Pod průměrem za Českou republiku (tj. 43,52 případů) se pohybovaly hodnoty za dva kraje, tj. hlavní město Praha (33,08 případů) a Jihomoravský kraj (42,58 případů).
Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti poklesl z 1 918,3 tis. prostonaných dnů v 1. pololetí 2021 na 1 860,5 tis. dnů v 1. pololetí 2022 (tj. -3,0 %). Většina dnů pracovní neschopnosti (1 648,8 tis. dnů, tj. 88,6 %) byla způsobena nemocí, 41 453 dní připadalo na pracovní úraz (2,2 %) a 170 192 dnů pracovní neschopnosti souviselo s ostatními úrazy (9,1 %). Ženy strávily v dočasné pracovní neschopnosti celkem 1 007,3 tis. dnů (54,1 %), což je o 154,1 tis. dnů více než muži.
Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, ať už pro nemoc či úraz, meziročně poklesla o téměř 10 dnů (z 32,61 dne v 1. pololetí 2021 na 22,82 dne v 1. pololetí 2022) a je tak výrazně nejnižší za poslední dekádu. Nemoc v 1. pololetí 2022 způsobila pracovní neschopnost o průměrné délce 21,32 dne, neschopnost pro pracovní i mimopracovní úraz trvala o zhruba 29 dní déle. Výraznější meziroční změnu v délce zaznamenala pracovní neschopnost z důvodu nemoci, délka pracovní indispozice v případě úrazů se tak významně nezměnila.
V regionálním srovnání byla v 1. pololetí 2022 nejdelší průměrná doba trvání dočasné pracovní neschopnosti zaznamenána v Moravskoslezském (28,24 dne), následoval Zlínský kraj (26,96 dne). Nejkratší délku trvání pracovní neschopnosti vykázaly kraje Královéhradecký (22,56 dne), Liberecký (22,82 dne) a Středočeský kraj (22,98 dne). Dlouhodobě se mezi kraji s nejkratší dobou trvání pracovní neschopnosti pohybovalo hlavní město Praha, v 1. pol. 2022 mu však s hodnotou 23,29 dne patřilo až 5. místo.
Hodnota ukazatele průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti (tzn. kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz) v kraji vykazovalo od 1. pololetí 2016 až do 1. pololetí 2021 rostoucí tendenci. V 1. pololetí tohoto roku dosáhlo 6,806 %, což je meziročně o 0,231 p. b. méně. V porovnání s průměrným procentem dočasné pracovní neschopnosti zjištěným v 1. pololetí 2016 je však jeho současná hodnota o 1,917 p. b. vyšší. Podíl na růstu může mít mj. i stárnutí populace a zvyšování průměrného věku zaměstnanců, který souvisí s rostoucím věkem odchodu do důchodu. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti je dlouhodobě vyšší u žen, u kterých v 1. pol. 2022 činilo 7,366 %, zatímco u mužů 6,246 %.
Z regionálního pohledu zaznamenal nejvyšší hodnotu průměrného procenta pracovní neschopnosti Moravskoslezský kraj (7,343 %) následovaný krajem Zlínským (7,175 %) a Libereckým. Hlavní město Praha, díky nejnižšímu počtu případů na 100 pojištěnců a díky relativně krátké průměrné době trvání pracovních neschopností, vykazuje nejnižší procento dočasně práce neschopných denně, a to 4,257 %. Meziročně nižší průměrné procento pracovní neschopnosti zaznamenalo vedle našeho regionu dalších 8 krajů, nejvíce se hodnota tohoto ukazatele snížila v Karlovarském kraji (-0,788 p. b.), pokles zjištěný v našem kraji byl 5. nejvyšší. Ve zbývajících 5 krajích se průměrné procento pracovní neschopnosti mezi 1. pololetím 2021 a 2022 navýšilo, nejvýrazněji v Olomouckém kraji (+0,274 p. b.).
V důsledku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz chybělo v 1. pololetí 2022 v průměru denně na svých pracovištích 10 279 pojištěnců (z toho 54,1 % žen). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 se jedná o pokles ve výši 319 osob (-3,0 %). Na pracovištích v průměru chybělo 9 110 pojištěnců pro nemoc, 229 pro pracovní úraz a 940 pro ostatní úrazy.
Celkem 793 pracovních úrazů (z toho 32,4 % v případě žen) si v průběhu 1. pololetí roku 2022 v Libereckém kraji vyžádalo dočasnou pracovní neschopnost delší než 3 dny, tj. o 19 úrazů méně než v prvním pololetí roku 2021.
V první polovině roku 2022 bylo v Libereckém kraji průměrně evidováno také 3 671 nemocensky pojištěných osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), meziročně tedy o 94 osob více (+2,6 %). Tyto osoby nově nahlásily 362 případů pracovní neschopnosti (meziročně -8 případů), v přepočtu na 100 nemocensky pojištěných osob připadlo 9,86 případů (meziročně -0,48 případu). Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti OSVČ dosáhla 82,47 dnů, ve srovnání s 1. pololetím 2021 o 0,90 dnů méně, jedná se však o 3,6x vyšší hodnotu než jaká byla evidována u zaměstnanců. Průměrné procento pracovní neschopnosti OSVČ činilo 4,493 % (meziročně o 0,271 p. b. méně).
Kontakt:
Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz
Přílohy
- Tabulky
- Grafy
