Aktuální makroekonomické údaje v Libereckém kraji

 

Hrubý domácí produkt (HDP) je základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti ekonomiky na daném území. V roce 2016 v Libereckém kraji dosáhl v běžných cenách hodnoty 155 081 mil. Kč, což představuje 3,2 % republikového HDP (4 773 240 mil. Kč). Od roku 2010 podíl kraje stagnuje, ve srovnání s rokem 1995 poklesl o 0,6 p. b. V mezikrajském srovnání byl příspěvek našeho kraje v roce 2016 druhý nejnižší. Méně se na tvorbě republikového HDP podílel Karlovarský kraj (1,9 %), naopak jedna jeho čtvrtina byla vytvořena v Hlavním městě Praze. Více než 10% podíl vykázal Středočeský (11,6 %) a Jihomoravský kraj (10,8 %).

Meziroční nominální nárůst HDP v Libereckém kraji činil 4,8 %. S výjimkou Ústeckého kraje (pokles o 0,3 %) došlo ve srovnání s rokem 2015 k nárůstu ve všech zbývajících krajích. Nejvyšší přírůstek byl dosažen ve Středočeském kraji (+6,5 %), nejnižší v Pardubickém kraji (+1,7 %). Reálně (ve stálých cenách, tzn. po očištění od inflace) HDP v Libereckém kraji meziročně vzrostl o 3,9 %, růst byl však o 1,2 procentní body pomalejší než v předchozím roce a o 2,3 procentní body vyšší než v roce 2014, kdy se ekonomika po dvouletém propadu opět oživila. Z mezikrajského pohledu lepší meziroční výsledky vykázalo dalších 12 krajů – 5,9% nárůst zaznamenal kraj Středočeský a Moravskoslezský, zvýšení o 5,2 % pak Královéhradecký kraj. Na druhé straně ekonomika v Jihomoravském kraji zrychlila o 0,5 %. Jediným regionem, který vykázal meziroční pokles o 0,9 %, je Ústecký kraj.

Graf – Hrubý domácí produkt v Libereckém kraji

HDP v přepočtu na jednoho obyvatele Libereckého kraje v roce 2016 dosáhl 352 313 Kč, tj. meziročně o 4,5 % více. V poměru k republikovému průměru (451 785 Kč) představoval 78,0% a mezi kraji to znamenalo  4. nejhorší pozici. Na poslední příčce pomyslného žebříčku se umístil Karlovarský kraj (66,6 %), následován Ústeckým (73,8 %) a Olomouckým krajem (76,8 %). Naopak hodnota za Hlavní město Praha republikový průměr převýšila více než dvojnásobně (207,5 %). Žádný jiný kraj republikové hodnoty nedosáhl, v delším časovém horizontu se to podařilo pouze Středočeskému kraji, a to v roce 2000 (100,2 %). V poměru k průměru 28 členských států Evropské unie přepočteného na 1 obyvatele ve standardu kupní síly byl HDP Libereckého kraje na úrovni 68,5 %. Ještě nižší ekonomickou úroveň vykázaly 3 kraje – Karlovarský (58,5 %), Ústecký (64,9 %) a Olomoucký (67,5 %). Jediným krajem, který překonal evropský průměr, je Hlavní město Praha (182,4 %).

Vývoj regionálního hrubého domácího produktu velmi úzce souvisí s vývojem regionální hrubé přidané hodnoty (HPH), která je jeho součástí. Ta v Libereckém kraji dosáhla v roce 2016 v běžných cenách hodnoty 139 459 mil. Kč, meziročně se tak její objem zvýšil o 4,7 %. Až do roku 2014 se na tvorbě krajské HDP (s výjimkami v letech 2001, 2005 a 2006) nejvýznamněji podílelo odvětví služeb, tzv. terciární sektor. Nejvyšší zastoupení měl tento sektor v roce 2010 (54,3 %) a od tohoto roku pozvolně klesá na 48,7 % v roce 2016.  V tomto a také v předchozím roce 2015 tak získává dominantní postavení sekundární sektor a jeho podíl na HPH překračuje 49 %. Průmysl celkem představoval 43,6 % (z toho zpracovatelský průmysl 40,2 %), stavebnictví 5,7 %. Příspěvek primárního sektoru je zanedbatelný (2,1 %).

Graf – Podíl sektorů na tvorbě hrubé přidané hodnoty podle krajů v roce 2016

Liberecký kraj má ve srovnání se strukturou hrubé přidané hodnoty České republiky vyšší podíl sekundárního sektoru (o 11,7 procentních bodů více než průměr ČR) a naopak nižší podíl primární (o 0,4 procentní body) a terciární sféry (o 11,3 procentních bodů). V mezikrajském srovnání byl podíl sekundárního sektoru na HPH v Libereckém kraji v roce 2016 druhý nejvyšší (49,3 %), a to po kraji Zlínském (53,2 %). Nejméně se tento sektor podílel na HPH v Hlavním městě Praze (15,4 %). V případě primárního sektoru obsadil Liberecký kraj v pomyslném žebříčku třetí nejhorší pozici. Podíl primárního sektoru na HDP v Moravskoslezském kraji činil 1,8 %, v Hlavním městě Praze pak 0,5 %. Nejvyšší podíl vykázaly typicky zemědělské kraje – Jihočeský (5,0 %) a Kraj Vysočina (4,9 %). V případě podílu terciárního sektoru patřila našemu kraji opět nižší příčka, a to čtvrtá nejhorší. Nejvíce na tvorbu HPH služby přispívají v Hlavním městě Praze (84,2 %), nejméně ve Zlínském kraji (44,4 %).

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) významně naznačuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v daném regionu. V roce 2016 dosáhl v Libereckém kraji v běžných cenách úrovně 92 988 mil. Kč a meziročně vzrostl o 6,9 %, což je největší relativní přírůstek mezi kraji. I přesto tento výsledek jeho podíl na republikového hodnotě ČDDD představoval pouze 4,0 %, tj. 2. nejnižší hodnota mezi kraji. V přepočtu na 1 obyvatele pak ČDDD v našem kraji činil 211 250 Kč, tj. o 9 220 Kč méně než činí republikový průměr (220 470 Kč). Republikový průměr převýšily pouze čtyři kraje, tj. Hlavní město Praha (286 540 Kč) Středočeský (230 347 Kč), Jihomoravský (221 912 Kč) a Plzeňský kraj (220 976 Kč). Tím je také dáno pořadí krajů na předních příčkách. Pomyslný žebříček s hodnotou 193 141 Kč uzavírá Ústecký kraj. Liberecký kraj vykázal 7. nejvyšší hodnotu.

Kontakt:

Ing. Dagmar Dvořáková

Krajská správa ČSÚ v Liberci
e-mail: dagmar.dvorakova@czso.cz
tel.: 485 238 803

  • Tabulky
  • Makroekonomické ukazatele v Libereckém kraji
  • Grafy
  • Hrubý domácí produkt na zaměstnaného v Libereckém kraji
  • Vývoj regionálního hrubého domácího produktu ve stálých cenách (předchozí rok = 100 %)
  • Hrubý domácí produkt v Libereckém kraji
  • Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč podle krajů v roce 2016
  • Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Libereckém kraji a ČR
  • Podíl sektorů na tvorbě hrubé přidané hodnoty podle krajů v roce 2016
  • Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč podle krajů v roce 2016