Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání - 2019
Na výzkum a vývoj bylo v roce 2019 v Libereckém kraji vynaloženo celkem 3 681 mil. Kč, tj. 3,3 % na republikovém objemu výdajů a 2,0 % na regionálním hrubém domácím produktu. Osobním počítačem v roce 2019 v našem kraji disponovalo 76,9 % domácností, připojeno k internetu bylo 79,5 % domácností.
Výzkum a vývoj
Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2019 zabývalo 79 245 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, proti roku 2018 se zvýšil o 5,7 %, přičemž nárůst byl zaznamenán téměř ve všech krajích. Více než třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze, necelá pětina v Jihomoravském kraji. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %.
V roce 2019 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 111,6 mld. korun, proti roku 2018 vzrostly o 8,6 %. K největšímu nárůstu (téměř o třetinu) došlo v Karlovarském kraji, přesto jsou zde výdaje na VaV mezi kraji nejnižší. Více než čtvrtinový nárůst byl zaznamenán v Ústeckém kraji. Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je však nadále Praha, v níž byla v roce 2019 realizována více než třetina (35,9 %) celkových výdajů v České republice, konkrétně 40,1 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, každý s podílem přibližně 16 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,1 %), v Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,6 %, resp. 2,5 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji podíl představoval 0,3 %.
Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 68,8 mld. Kč, z toho více než čtvrtina (27,4 %) v hl. m. Praze a dále 19,2 % ve Středočeském kraji a 15,1 % v Jihomoravském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2019 vynaloženo 36 mld. Kč, tedy o 2,4 mld. více než v roce 2018. Největší část prostředků (15,8 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 11,6 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 3,4 mld. Kč směřovalo do podnikatelského sektoru.
V Libereckém kraji v roce 2019 působilo 133 výzkumných a vývojových pracovišť, tj. o 5 pracovišť více než v roce 2018. Po přepočtu na plnou pracovní dobu (FTE) věnovanou vědě a výzkumu v nich pracovalo 2 316 zaměstnanců, meziročně se jednalo nepatrný pokles (-5 pracovníků, -0,2 %). Podíl na počtu zaměstnanců VaV celé České republiky činil pouze 2,9 %. Z pohledu zaměstnanosti byl nejvýznamnějším úsekem sektor podnikatelský, ve kterém v roce 2019 pracovalo 1 762 zaměstnanců (76,1 % z celkového přepočteného počtu zaměstnanců), další pětina zaměstnanců byla zaměstnána ve vysokoškolském sektoru. V podnikatelském sektoru pracovalo nejvíce pracovníků výzkumu a vývoje ve středně velkých podnicích s 50 až 249 zaměstnanci, ve kterých bylo zaměstnáno 769 osob (43,7 %) a ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci (758 osob, tj. 43,0 %). V malých podnicích do 49 zaměstnanců bylo zaměstnáno pouze 234 osob (13,3 %).
Mezi výzkumné pracovníky se zařadilo 1 044 zaměstnanců (45,1 % všech přepočtených zaměstnanců výzkumu a vývoje), ženy představovaly necelou pětinu. Nejvíce výzkumných pracovníků bylo v kraji zaměstnáno v podnikatelském (65,5 %) a vysokoškolském (30,8 %) sektoru. Vládní a vysokoškolský sektor zaměstnával v roce 2019 v Libereckém kraji celkem 361 výzkumných pracovníků (přepočtené osoby), ze kterých se 56,3% věnovalo technickým vědám a 35,4 % přírodním vědám. V oblasti sociálních a humanitních věd pracovalo 6,2 % výzkumných pracovníků.
Na výzkum a vývoj se v roce 2019 v Libereckém kraji vynaložilo 3 681 mil. Kč, tj. 3,3% podíl na republikovém objemu výdajů na VaV (111,6 mld. Kč). Meziročně výdaje vzrostly o 255 mil. Kč (7,4 %) a jejich podíl na regionálním hrubém domácím produktu zařadil náš kraj na 4. nejvyšší mezikrajskou pozici (2,0 %). Většina výdajů v kraji byla financována z podnikových zdrojů (71,6 %), nezanedbatelná částka směřovala také z veřejných zdrojů z ČR (899 mil. Kč, tj. 24,4 %). Z hlediska sektorů provádění bylo nejvíce prostředků vynaloženo v podnikatelském sektoru (2 876 mil. Kč, tj. 78,1 %), objem těchto výdajů se meziročně navýšil o 213 mil. Kč (8,0 %). Podle druhového členění výdajů převažovaly běžné výdaje, které oproti předchozímu roku vzrostly o 277 mil. Kč (8,6 %) na 3 487 mil. Kč. Více než polovinu této částky tvořily ostatní běžné výdaje, 46,6 % připadlo na mzdy. Investiční výdaje se meziročně snížily o 23 mil. Kč (-10,6 %) na 194 mil. Kč.
Informační a komunikační technologie
Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2018 zabývalo 200,5 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 49,5 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.
Počítač má doma 78,3 % českých domácností, tento podíl se v posledních letech již výrazně nemění. Roste však využívání přenosných počítačů, tedy notebooku nebo tabletu.
Internet v České republice používá 81,0 % osob starších 16 let. Uživatelů internetu v posledních letech přibývá hlavně mezi seniory. Podíl osob nad 55 let, které se připojují k internetu, se za posledních 10 let ztrojnásobil na současných 55,0 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 98,3 % z obyvatel této věkové skupiny.
Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2019 dosáhl v republikovém průměru 81,1 %, nejvíce to bylo v Praze (84,9 %), nejméně v Ústeckém kraji (74,8 %). Roste podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2019 jej používalo v hlavním městě Praze 72,8 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 16,1 % obyvatel. Obdobný vzestup nastal i v dalších krajích jako je Plzeňský (67,4 % v roce 2019) či Karlovarský (66,7 %).
Internetové bankovnictví využívá v České republice 61,4 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2010 trojnásobek. Zvyšuje se také podíl online nakupujících. Ještě v roce 2010 v e-shopech nakupovala pouze čtvrtina Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2019 to bylo téměř 60 %.
Počet ICT odborníků v Libereckém kraji v roce 2018 dosáhl 6,5 tis. fyzických osob (tj. 3,2 % na republikovém úhrnu), v tom 3,1 tis. (47,7 %) manažerů, inženýrů a specialistů ICT a 33,4 tis. (52,3 %) techniků, mechaniků a opravářů ICT. Průměrná hrubá měsíční mzda odborníků ICT v Libereckém kraji v roce 2019 činila 44 638 Kč a představovala 130,4 % průměrné mzdy v našem kraji. Mezi regiony byla mzda nejvyšší v hlavním městě Praze (68 716 Kč), nejnižší v Karlovarském kraji (41 530 Kč).
Počítačem v roce 2019 v Libereckém kraji disponovalo 76,9 % domácností (meziročně více o 3,5 p. b.). Přes toto zvýšení se tato hodnota o 1,4 p. b. nachází pod celorepublikovým průměrem a je 6. nejnižší mezi kraji. Bezdětné domácností osob do 40 let byly v Libereckém kraji vybaveny počítačem z 94,5 %, domácnosti s dětmi z 90,5 % a domácnosti osob starších 65 let ze 40,2 %. Připojení k internetu v roce 2019 mělo 79,5 % libereckých domácností.
V Libereckém kraji používalo v roce 2019 internet 78,0 % osob starších 16 let. Mezi regiony to byla 3. nejnižší hodnota po krajích Olomouckém (76,1 %) a Ústeckém (76,3 %). Nejvíce uživatelů internetu bylo zaznamenáno v hlavním městě Praze (87,1 %). Ve věku 16–34 let se v Libereckém kraji k internetu připojovalo 96,3 % osob, v kategorii 35–54 let 95,6 % osob a na 54,1 % uživatelů internetu vzrostl podíl osob nad 55 let věku. Podle dosaženého vzdělání (osoby ve věku 25 a více let) používalo internet 93,8 % osob s vysokoškolským vzděláním, naopak pouze 38,5 % osob se základním vzděláním. Z hlediska ekonomické aktivity internet v kraji používalo 100,0 % studentů, 94,8 % zaměstnaných osob a 43,9 % důchodců.
Také v Libereckém kraji se zvyšuje podíl osob ve věku 16 a více let, které používají internet na mobilním telefonu. V roce 2019 dosáhl 59,3 %, zatímco v roce 2011 představoval pouze 5,1 %. Nejvíce těchto uživatelů bylo ve věku 16–34 let (92,6 %) a 35–54 let (78,2 %). Ve věkové kategorii 55letých a starších používalo mobilní telefon k přístupu na internet 26,1 % těchto osob. Podle ekonomické aktivity používalo internet na mobilním telefonu opět nejvíce studentů (97,7 %) a zaměstnaných osob (80,2 %).
Přes internet alespoň jednou za posledních 12 měsíců v roce 2019 v Libereckém kraji nakoupilo 56,2 % osob starších 16 let. Mezi regiony se podíl on-line nakupujících pohyboval od 50,7 % v Ústeckém kraji do 68,1 % v hlavním městě Praze. Podíl v Libereckém kraji byl 3. nejnižší. Nejvíce přes internet v našem kraji nakupovali mladí ve věku 16–34 let (87,3 %), zaměstnané osoby (73,1 %) a vysokoškolsky vzdělané osoby (75,9 %).
Internetové bankovnictví využívalo v roce 2019 v Libereckém kraji 64,4 % osob starších 16 let, což je o 3,0 p. b. nad průměrem za celou Českou republiku a 3. nejvyšší podíl mezi regiony po hlavním městě Praze (66,9 %) a Pardubickém kraji (64,9 %). Naopak v Olomouckém kraji používalo internetové bankovnictví pouze 54,3 % osob starších 16 let.
V Libereckém kraji bylo v roce 2019 připojeno k internetu 96,6 % samostatných ordinací lékařů, vlastní webové stránky mělo 41,3 % ordinací. On-line objednání přes internet umožňovalo celkem 17,6 % ordinací. Podle kategorií ordinací se možnost on-line objednání pohybovala od 7,8 % u zubních lékařů až po 34,8 % v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Konzultaci přes webový formulář umožňovalo v roce 2019 v kraji celkem 18,3 % samostatných ordinací lékaře.
Na základních školách 1. stupně bylo v roce 2019 v Libereckém kraji na 100 žáků k dispozici 20,9 počítačů, na 2. stupni pak 28,5 počítačů. V průměru v celé České republice připadalo na 1. stupni na 100 žáků 22,1 počítačů, na 2. stupni 30,5 počítačů. Mezi regiony na 100 žáků připadlo nejvíce počítačů na obou stupních základních škol v Moravskoslezském kraji (27,5 počítačů na 1. stupni, resp. 36,8 počítačů na 2. stupni). Nejméně počítačů na 100 žáků na 1. stupni bylo v hlavním městě Praze (16,4 počítačů), na 2. stupni ve Středočeském kraji (27,7 počítačů).
Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2019 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.
Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky
Informační technologie v mezikrajském srovnání - tabulky
Další poznatky z těchto oblastí (včetně grafů, kartogramů, komentářů a podrobné metodiky) můžete získat v samostatné analytické publikaci
Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání v letech 2007 až 2017
Kontakt:
Stanislava Riegerová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
tel.: 485 238 811
email: infoservislbc@czso.cz
web: www.liberec.czso.cz
Přílohy
- Tabulky
- Grafy
