Území Libereckého kraje zasahuje do tří turistických regionů (Český sever, Český ráj, Krkonoše). Podstatnou část rozlohy (73,1 %) tvoří samostatný turistický region Český sever. Následně 12,6 % rozlohy Libereckého kraje spadá do turistického regionu Český ráj, jehož území dotváří rovněž obce Královehradeckého a Středočeského kraje. Tento turistický region je tvořen z 35,5 % územím Libereckého kraje, 44,2 % územím Královéhradeckého kraje a z 19,3 % územím Středočeského kraje. Více než 14 % území kraje spoluvytváří turistický region Krkonoše, který je z 38,6 % tvořen územím Libereckého kraje a z 61,4 % územím Královéhradeckého kraje.
 

Český sever

Turistický region Český sever se dělí do čtyř turistických oblastí: Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet, Frýdlantsko a Jizerské hory. Celá oblast je neobyčejně turisticky aktraktivní, návštěvníky upoutají zejména její přírodní krásy, ale též kulturně-historické památky. Mezi nejvýznamnější turistické cíle patří Máchovo jezero, Lužické hory, Jizerské hory.

Jizerské hory – turistická oblast Jizerské hory zaujímá většinu území okresu Jablonec nad Nisou a širší okolí města Liberec, rozprostírá se na rozloze 494,0 km² a zahrnuje 40 obcí. V charakteristice vybavenosti a doprovodnou turistickou infrastrukturou je nejvýznamnější ze všech turistických oblastí Libereckého kraje. Pro tuto oblast je charakteristické intenzivní celoroční turistické a rekreační využití s převahou zimní sezóny. Jizerské hory jsou charakteristické řadou vrchů s výškou kolem 1 000 m, což je zárukou příhodných podmínek pro zimní sporty, zejména běžecké lyžování. Tzv. Jizerská magistrála představuje 75 km upravených běžeckých tratí. Od roku 1968 se zde pořádá dálkový běh Jizerská padesátka, která patří k největším závodům svého druhu. Turisty „nelyžaře“ zaujmou např. rašeliniště dobře dostupná propojenými naučnými stezkami. Nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor je Smrk (1 124 m). V roce 1968 byla na území hor vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory.

Lužické hory a Ještědský hřbet – oblast s 35 obcemi se rozkládá na rozloze 603,3 km² a je tak druhou největší turistickou oblastí na území Libereckého kraje. Pro tuto oblast je charakteristické celoroční využití s převážně letní sezónou. Lužické hory jsou velice zajímavé z pohledu pěší turistiky či cykloturistiky, což je zapříčiněno velkým množstvím lesních silnic a cyklistických tras. Krajina samotná je členitá, tvořena typickými kuželovitými a kupovitými vrchy, z nichž nejvyšším je Luž (793 m). Jedná se tedy o nepříliš vysoké horské pásmo. V roce 1976 byla na území hor vyhlášena Chráněná krajinná oblast Lužické hory. Nejvyšší horou Ještědského hřbetu je Ještěd (1 012 m), na jehož vrcholu stojí od roku 1973 moderní věž hyperbolického tvaru – dominanta Liberecka.

Máchův kraj – rozlohou (867,2 km²) největší turistická oblast zahrnuje 42 obcí českolipského okresu. Se známým Máchovým jezerem a hradem Bezděz patří mezi atraktivity letní turistiky, kde zimní sezóna z hlediska cestovního ruchu nemá význam. Jedná se o zajímavou krajinu romantického rázu s množstvím lesů a rybníků. Pahorkatina, místy s vrchovitým nádechem, je proložena atraktivními přírodními prvky, z nichž mnohé jsou vyhledávanými turistickými atrakcemi. Tou nejznámější je již zmíněné Máchovo jezero, nelze však opomenout ani soustavu tzv. Holanských rybníků či Hradčanské rybníky, Břehyňský rybník, Vodní dílo Stráž pod Ralskem a další zajímavé vodní plochy. Nejvyšším bodem oblasti je kuželovitý vrch Ralsko (696 m), dalším významným vrcholem je Bezděz (604 m) s dominantou regionu – gotickým hradem stejného jména.

Frýdlantsko – Frýdlantsko se rozkládá v nejsevernější části Libereckého kraje a vyplňuje celý Frýdlantský výběžek. Frýdlant je nejznámějším a největším městem i místem v této oblasti. Hrad a zámek patří k architektonickým zajímavostem. Oblast je tvořena územím 18 obcí o celkové rozloze 349,0 km². Kvalitou životního prostředí představuje jednu z nejvýše hodnocených turistických oblastí. Pro tuto oblast je charakteristické celoroční turistické využití s převahou letní sezóny. Frýdlantsko je jednou z nejmenších turistických oblastí nejen v rámci turistického regionu Český sever, nýbrž i mezi ostatními turistickými oblastmi České republiky.

Český ráj

Turistickým regionem a současně i turistickou oblastí je Český ráj. Do Libereckého kraje zasahuje pouze svou severní částí, na východě tato malebná oblast přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. V této oblasti, ležící na středním toku Jizery, se kombinuje rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami, zejména hrady a zámky. Zřejmě právě proto začali v 19. století hosté lázní Sedmihorky tuto část země nazývat Český ráj. Oblast Českého ráje s celkovou rozlohou 1 091 km² se rozkládá na území tří krajů – Královéhradeckého (482 km², 63 obcí), Libereckého (399 km², 51 obcí) a Středočeského (210 km², 12 obcí). Známými středisky ve vztahu k Libereckému kraji jsou zejména Turnov, Malá Skála, Hrubá Skála, Karlovice, Železný Brod a s nimi související atrakce – Hruboskalské skalní město, čedičová vyvřelina Trosky se zříceninou středověkého hradu, která již od 14. století patří k symbolům Českého ráje, zámek Sychrov a další. Dominující rekreační funkcí Českého ráje je především poznávací turistika, rekreace, městská a venkovská turistika, cykloturistika, chataření a chalupaření. Výjimečná krajina se spoustou rostlinných a živočišných společenstev byla v roce 1955 hlavním důvodem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice. Od 5. října 2005 se Český ráj stal součástí evropské sítě geoparků – a zároveň geoparkem UNESCO.

Krkonoše

Krkonoše mají v rámci střední Evropy výhodnou geografickou polohu, velmi příznivou nejen pro české turisty. Nacházejí se na hranicích mezi Českou republikou a Polskem, zároveň však nejsou příliš vzdáleny od Německa. V Libereckém kraji se rozprostírají v severní části okresu Semily. Jedná se o oblast s vhodnými podmínkami pro letní i zimní turistiku. Celá oblast je turisticky často využívána, Krkonoše jsou přitažlivé v každé roční době, a to jak pro lyžaře, tak i pro vyznavače pěší turistiky. Uspokojí nejen náročného rekreanta ve špičkově vybavených střediscích, ale i rodiny s dětmi hledající klidné formy rekreace. Najdeme zde mnoho vleků a lanovek. Z hlediska turistických oblastí je významnější oblast Krkonoše – západ, která zaujímá podstatně větší plochu kraje než oblast Krkonoše – střed. Nejvyšším vrcholem Krkonoš v rámci Libereckého kraje je hora Kotel (1 435 m). Vyšší části Krkonoš jsou pokryty sněhovou pokrývkou průměrně 7 měsíců v roce. Cestovní ruch však v silně turisticky exponovaných oblastech nemusí mít vždy pouze pozitivní efekt. Vzhledem k vysokému rekreačnímu potenciálu krajiny a na druhé straně k nutnosti ochrany přírodního bohatství je zřejmé, že existují konflikty mezi cestovním ruchem a omezujícími opatřeními. Jedná se o nadměrné využívání území pro potřeby turistického ruchu, který se pak dostává do konfliktu s ochranou přírody, hlavně vody a lesů. V roce 1963 byl na území Krkonoš vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP).

Krkonoše západ – turistická oblast na rozloze 382 km² s významnými středisky Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Kořenov má nejvyšší koncentraci ubytovacích zařízení a lůžkové kapacity. Je charakteristická celoročním turistickým a rekreačním využitím s převahou zimní sezóny.

Krkonoše střed – z Libereckého kraje do této oblasti spadají pouze 3 obce (Vítkovice, Benecko, Horní Branná), jejichž celková rozloha je 69 km². Podstatnou část spoluvytváří obce Královehradeckého kraje. I pro tuto oblast je charakteristické celoroční turistické a rekreační využití s převahou zimní sezóny.