Vzdělanostní struktura obyvatelstva v Kraji Vysočina
Definitivní výsledky sčítání lidu ukázaly, že v Kraji Vysočina z patnáctiletého a staršího obyvatelstva měla téměř třetina osob (31,1 %) úplné střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a více než 9 % vysokoškolské vzdělání.
Z počtu 431 767 patnáctiletých a starších obyvatel, kteří měli ke dni sčítání (26. 3. 2011) na území Kraje Vysočina obvyklý pobyt, mělo 18,5 % základní vzdělání, 37,5 % uvedlo střední vzdělání bez maturity nebo vyučení, úplné střední vzdělání s maturitou mělo 27,1 % obyvatel, nástavbové studium 2,7 % obyvatel kraje, vyšší odborné vzdělání získalo 1,3 % a vysokoškolské 9,5 % populace Vysočiny.
Mezi muži a ženami stále panují rozdíly ve vzdělanostní struktuře. Nejvýraznější je u osob se středním vzděláním bez maturity, jejichž podíl na počtu patnáctiletých a starších obyvatel je u mužů o 14,7 procentního bodu vyšší než u žen. Druhý nejvyšší rozdíl je u obyvatel se základním vzděláním, jejichž podíl je u žen o 9,2 procentního bodu vyšší než u mužů. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je u obou pohlaví poměrně vyrovnaný, rozdíl činí pouze jeden procentní bod.
Mezi vzdělanostní strukturou jednotlivých okresů Kraje Vysočina neexistují podstatné rozdíly. Podíl patnáctiletých a starších obyvatel se základním vzděláním se pohybuje mezi 17,7 % (okres Havlíčkův Brod) a 19,8 % (okres Třebíč), rozdíly u obyvatel se středním vzděláním bez maturity (včetně vyučení) jsou ještě menší (0,3 procentního bodu), jejich podíl ve všech okresech kraje přesahuje 37 %. Populace s úplným středním vzděláním s maturitou je nejvýrazněji zastoupena v okrese Havlíčkův Brod (32,6 %) a nejméně na Třebíčsku (29,8 %). Zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním bylo nejvyšší v okrese Žďár nad Sázavou (10,2 %), nejnižší v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov (shodně 8,8 %). U poměrně značného počtu osob se nejvyšší dokončené vzdělání nepodařilo zjistit, jejich podíl ve všech okresech kolísal kolem 3 %.
Větší rozdíly než mezi okresy existují mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností. Podíl osob se základním vzděláním se pohybuje mezi 16,6 % ve správním obvodu ORP Havlíčkův Brod a 22,6 % ve správním obvodu Moravské Budějovice, rozdíl tedy činí 6 bodů. Výrazně nadprůměrné je zastoupení osob se základním vzděláním také ve správních obvodech Bystřice nad Pernštejnem, Pacov či Telč. Jen o málo menší rozdíly pozorujeme u podílu obyvatel se středním vzděláním, které je nejvíce zastoupeno ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem (40,8 %) a nejméně v obvodu ORP Žďár nad Sázavou (35,5 %). Velice výrazné rozpětí existuje v zastoupení obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním, kde rozdíl mezi minimálním údajem (26,9 % ve správním obvodu Moravské Budějovice) a maximem (34,2 % v obvodu Havlíčkův Brod) představuje 7,3 procentního bodu. V absolutních hodnotách méně výrazné, relativně však podstatně hlubší rozdíly nacházíme v zastoupení obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním. Jeho nejvyšší podíly jsou ve dvou sousedních správních obvodech Žďár nad Sázavou (11,4 %) a Nové Město na Moravě (11,1 %). Hranice 10 procent zastoupení vysokoškoláků mezi patnáctiletým a starším obyvatelstvem byla překonána ještě v obvodech Jihlava a Třebíč, jejichž součástí jsou obě největší města kraje. Nejnižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním byl zjištěn ve správních obvodech Moravské Budějovice, Pacov a Světlá nad Sázavou (shodně 7,3 %).
Můžeme pozorovat velmi výraznou závislost vzdělanostní úrovně obyvatelstva na velikostní skupině obcí. S rostoucí velikostí obce celkově klesá podíl obyvatel se základním a středním vzděláním bez maturity, naopak zvyšuje se zastoupení obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním i absolventů vysokých škol. Jedinou výjimkou je v tomto směru Jihlava, jediné město v kraji s více než 50 000 obyvateli, v němž je úroveň vzdělanosti obyvatel o málo nižší než ve městech s 20 000 až 49 999 obyvateli. Nejvyšší podíl obyvatel se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity je tak v nejmenších obcích do 199 obyvatel, u větších velikostních skupin obcí pak rovnoměrně klesá až na minimum u měst s 20 000 až 49 999 obyvateli. Přesně opačný je trend u obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním a s vysokoškolským vzděláním.
Pomineme-li nejmladší věkové skupiny, které ještě neukončily vzdělávací proces, pak obecně platí, že se stoupajícím věkem stoupá podíl osob se základním vzděláním a klesá zastoupení obyvatel s úplným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Ve věkové skupině 25 až 29 let tak osoby s vysokoškolským vzděláním tvoří na Vysočině více než pětinu a obyvatelé s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou) více než dvě pětiny obyvatel. Naproti tomu u nejvyšších věkových skupin nad 70 let netvoří vysokoškoláci ani pět procent populace a podíl osob se základním vzděláním se blíží polovině. Poněkud jinak je tomu u osob se středním vzděláním bez maturity a vyučením, kteří jsou nejvýrazněji zastoupeni mezi obyvatelstvem ve věku 50 až 64 let a ve vyšších věkových skupinách jejich podíl opět klesá.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvořilo ke dni sčítání (26. 3. 2011) více než 56 % patnáctileté a starší populace Kraje Vysočina. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel mělo střední vzdělání bez maturity (42,7 %), na osoby s úplným středním vzděláním připadalo 37,6 % a na vysokoškoláky 13,1 %. Ekonomicky aktivních obyvatel pouze se základním vzděláním bylo v kraji 6,1 %.
V primárním a sekundárním sektoru na Vysočině převládají obyvatelé se středním vzděláním bez maturity (zvláště ve stavebnictví), v terciárním sektoru je jejich zastoupení podstatně nižší (méně než tři desetiny), i když i zde je v některých odvětvích jejich podíl nadpoloviční (doprava, ubytování a pohostinství). Osoby s úplným středním vzděláním mají největší podíl v terciárním sektoru, zejména v peněžnictví a pojišťovnictví a veřejné správě.
Osoby s vysokoškolským vzděláním tvoří více než pětinu ekonomicky aktivních v terciárním sektoru, ve vzdělávání dokonce polovinu. Výrazně nižší je jejich zastoupení v primárním sektoru (9,4 %) a sekundárním sektoru (7,5 %).
