Vysokoškoláci na Vysočině

V Kraji Vysočina uvedlo ve sčítacím formuláři zhruba 41 tisíc osob jako nejvyšší dosažený stupeň vysokoškolské vzdělání. To zahrnuje tři typy vzdělání – bakalářské (7,3 tisíce osob), magisterské (32,8 tisíce osob) a doktorské (0,9 tisíce osob). Počet i podíl vysokoškoláků patří na Vysočině dlouhodobě k nejnižším ve srovnání s ostatními kraji. Během let se ale postupně mění poměr mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. Zatímco v populaci dnešních čtyřicátníků a starších osob převládá počet vysokoškoláků nad vysokoškolačkami, mezi mladšími absolventy vysokých škol nyní již převažují ženy.

S rostoucím počtem vysokých škol se zvyšuje i počet osob s ukončeným středoškolským vzděláním, které se mohou přihlásit k dalšímu studiu. V Kraji Vysočina neměla dlouhá léta sídlo žádná vysoká škola. V současné době se zde nachází jedna veřejná vysoká škola se sídlem v Jihlavě a jedna soukromá univerzita v Třebíči. Z toho plyne, že většina studentů vysokých škol stejně nadále vyjíždí za vzděláním z Vysočiny do jiných krajů.

Vysokoškoláci představují 9,5 % obyvatel kraje starších 15 let, republikový průměr činí 12,5 %. Podíl vysokoškoláků v Kraji Vysočina je třetí nejnižší ve srovnání s ostatními kraji, nižší zastoupení má pouze Karlovarský a Ústecký kraj. V mezikrajském srovnání se podíl vysokoškolsky vzdělaných osob z počtu obyvatel starších 15 let pohybuje od 7,0 % v Karlovarském kraji do 23,6 % v Hlavním městě Praze. Druhý nejvyšší podíl (14,7 %) dosahuje Jihomoravský kraj.

V rámci Kraje Vysočina mají osoby s VŠ vzděláním nejvyšší zastoupení v okresech Žďár nad Sázavou a Jihlava (10,2 %, resp. 9,9 %), relativně nejméně jich je v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov (shodně 8,8 %). Tomu odpovídá i pořadí při srovnání správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejvyšší podíly vysokoškoláků byly zjištěny ve dvou sousedních správních obvodech ORP Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě (11,4 %, resp. 11,1 %). Hranice 10 procent zastoupení vysokoškoláků mezi patnáctiletým a starším obyvatelstvem byla překonána ještě v obvodech Jihlava a Třebíč, jejichž součástí jsou obě největší města kraje. Nejnižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním byl zjištěn ve správních obvodech Moravské Budějovice, Pacov a Světlá nad Sázavou (shodně 7,3 %).

Obecně až na výjimky platí, že s růstem velikosti obcí se zvyšuje podíl osob s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním a klesá podíl osob s nižším vzděláním (základní, střední bez maturity). Ve srovnání podle velikostních skupin obcí se pohybuje zastoupení vysokoškoláků od 6,2 % v obcích do 199 obyvatel až po 13,4 % ve kategorii 20 000 až 49 999 obyvatel (ta zahrnuje města Havlíčkův Brod, Třebíč a Žďár nad Sázavou). Výjimkou je v tomto směru Jihlava, jediné město v kraji s více než 50 000 obyvateli, v němž je podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mírně nižší (12,7 %) než ve městech s 20 000 až 49 999 obyvateli.

Vysokoškolské vzdělání uvedlo ve sčítacím formuláři 21,2 tisíce mužů (10 % z mužů patnáctiletých a starších) a 19,8 tisíce žen (9 % z žen patnáctiletých a starších). Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je tedy u obou pohlaví poměrně vyrovnaný, rozdíl činí pouze jeden procentní bod.

Dostupnost získání vysokoškolského vzdělání se odráží v postupném nárůstu počtu osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Tento trend je patrný z porovnání počtu absolventů vysokých škol podle věku. V roce 2011 jejich počet ve věkové skupině 20-29 let představoval 9,6 tisíce osob, zatímco ve věkové skupině 60-69 let byl jejich počet méně než poloviční (4,5 tisíce osob). Na vyšší četnosti vysokoškoláků ve věkové skupině 20-29 let se významně podílejí ženy, které v této věkové kategorii tvoří více než 60 % osob s vysokoškolským vzděláním. Početní převaha vysokoškolsky vzdělaných žen nad muži byla zjištěna u věkových skupin od 20 do 39 let. Naopak ve věkové skupině 60-69 let byl tento podíl žen – vysokoškolaček kolem 40 % a v kategorii nad 70 let jen asi 30 % z vysokoškolsky vzdělaných osob.

Pomineme-li nejmladší věkové skupiny, které ještě neukončily vzdělávací proces, pak obecně platí, že se stoupajícím věkem klesá zastoupení obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Zatímco ve věkové skupině 25 až 29 let osoby s vysokoškolským vzděláním tvoří na Vysočině více než pětinu obyvatel, u nejvyšších věkových kategorií nad 70 let netvoří vysokoškoláci ani 5 % populace.

Ve struktuře vystudovaných oborů převládají u mužů technické vědy a technické obory (6,1 tisíce osob), následuje zemědělství, lesnictví a rybářství (2,6 tisíce osob). U žen dominuje příprava učitelů a pedagogika (6,8 tisíce osob), společenské vědy a vědy o lidském chování (3,3 tisíce osob) a zdravotnictví (2,1 tisíce osob).

Na vysokoškoláky připadá podle výsledků sčítání 13,1 % ekonomicky aktivních obyvatel Kraje Vysočina. Osoby s vysokoškolským vzděláním tvoří více než pětinu ekonomicky aktivních v terciárním sektoru, v odvětví vzdělávání dokonce polovinu. Výrazně nižší je jejich zastoupení v primárním sektoru (9,4 %) a sekundárním sektoru (7, %).

Z celkového počtu 19,8 tisíce vysokoškolaček jich bylo ke dni sčítání 74,4 % ekonomicky aktivních. Své uplatnění nacházejí především v odvětvích vzdělávání, zdravotní a sociální péče a ve veřejné správě. Počet nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných žen dosáhl 0,7 tisíce osob, což představuje 4,7 % z počtu ekonomicky aktivních vysokoškolaček. Nejpočetnější skupinou nezaměstnaných vysokoškolaček jsou ženy, které vystudovaly společenské vědy a vědy o lidském chování a přípravu učitelů a pedagogiku, tzn. nejsilněji zastoupené obory studia.

Z celkového počtu 21,2 tisíce vysokoškolsky vzdělaných mužů jich bylo 80,5 % ekonomicky aktivních (17 tisíc). Vysokoškoláci – muži jsou zaměstnaní zejména v technických pozicích v průmyslu, stavebnictví, dopravě, v informační a komunikační činnosti a ve veřejné správě. Nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných mužů bylo jen 0,6 tisíce, tj. 3,4 % z ekonomicky aktivních vysokoškoláků.

Podrobné údaje: Obyvatelstvo podle SLDB 2011 – Kraj Vysočina