Strukturální šetření v zemědělství se konalo na podzim roku 2013 jako výběrové zjišťování. Svým obsahem a cílem navázalo na celoplošné zemědělské sčítání Agrocenzus 2010 a výběrová šetření v letech 2007, 2005 a 2003. Strukturální šetření v zemědělství jsou součástí systematického vytváření statistik Společenství o struktuře zemědělských subjektů, které poskytují uživatelům statistiky srovnatelné výstupy ze všech členských států.

Cílem šetření je zjistit detailní a komplexní údaje o rozsahu českého zemědělství, tj. o velikosti, struktuře a vývoji zemědělských subjektů, jejich vybavenosti, výrobní orientaci a mimozemědělských a doplňkových činnostech. Zjištěné údaje se využívají ke klasifikaci zemědělských subjektů podle typu jejich výrobního zaměření, ekonomické velikosti a nově i podle významu jiných výdělečných činností.

Šetření je také podkladem pro aktualizaci registru farem, který slouží jako základna pro každoroční zjišťování v zemědělství. Výsledky budou využity nejen pro formování zemědělské politiky v České republice, ale i v Evropské unii.

Referenční období pro Strukturální šetření v zemědělství 2013 u ukazatelů stavového charakteru bylo vztaženo k datu 30. 9. 2013. Veličiny týkající se využití pracovní síly v zemědělství byly zjišťovány za předcházející roční období (říjen 2012 – září 2013). V tomto období se sledovaly také další ukazatele: zavlažovaná plocha, poskytování služeb, zpracování vlastních výrobků, tržby za prodej vlastních výrobků a vlastní spotřeba zemědělských výrobků).

Výsledky Strukturálního šetření Zem 2013 ukázaly, že v oblasti zemědělství Kraje Vysočina podnikalo 2 410 subjektů. Na tomto počtu se nejvíce podílí podniky fyzických osob (88 %), z nich je nejvíce zemědělských podnikatelů). Právnické osoby spravují 107 společností s ručením omezeným, 66 akciových společností a 97 družstev. Zemědělských družstev je v našem kraji nejvíce, zatím co na celkovém počtu hospodařících subjektů se kraj Vysočina podílí 9,2 %, je podíl družstev z celorepublikového úhrnu více než dvojnásobný.

V zemědělských podnicích Kraje Vysočina pracovalo 12,4 tisíc osob (přepočtený počet na plně zaměstnané), což je v mezikrajském porovnání třetí nejvyšší podíl (11,7 %) z osob pracujících v tomto odvětví v České republice. Větší počet zemědělských pracovníků má jen Jihomoravský a Středočeský kraj. Podle věkového složení není zemědělství atraktivní pro mladé lidi, neboť téměř 60 % pracovníků je starších 45 let (ve věkové kategorii nad 65 let a do 24 let je to shodně 6,8 %). Tato tendence se však projevuje v celé České republice.

V přepočtu připadá v rámci kraje na jednoho pravidelně zaměstnaného pracovníka 24 hektaru obhospodařované zemědělské půdy. Je to o dva hektary méně než průměr v celé České republice.

Na území Kraje Vysočina bylo obděláváno téměř 360 tis. hektarů zemědělské půdy. Větší plochu obhospodařované půdy má jen Jihočeský a Středočeský kraj. Více než tři čtvrtiny této výměry obhospodařují právnické osoby. Fyzické osoby podnikaly na ploše 89 tis. hektarů a většinou se jedná o zemědělské podnikatele. Orná půda se rozkládá na výměře téměř 275 tis. hektarů, což je 76,4 % z obhospodařované zemědělské půdy. Procento zornění je v našem kraji o 5,1 procentního bodu vyšší než v celé České republice. Orné půdy ležící ladem bylo v kraji 196 hektarů, což je nejméně ze všech krajů.

Obiloviny jsou nejrozšířenějšími plodinami. V kraji byly pěstovány na výměře 142 218 hektarů, což je 51,7 % z orné půdy. Tato hodnota je o 5,7 procentního bodu pod průměrem celé České republiky.

Brambory, které jsou tradiční plodinou pěstovanou na Vysočině, byly osázeny na 8 700 hektarech, to je více než jedna třetina výměry brambor v celé republice.

Na 100 hektarů obhospodařované zemědělské půdy připadalo v kraji 59 kusů skotu, což o 20 kusů převyšuje intenzitu chovu skotu v republice. V chovu prasat bylo dosaženo také nadprůměrné intenzity, neboť na 100 hektarů orné půdy bylo v kraji chováno 93 prasat, tj. o 30 více než celé České republice.

Intenzita chovu drůbeže dosáhla na Vysočině jen podprůměrných hodnot. Na 100 hektarů orné půdy bylo chováno pouze 260 kusů drůbeže, zatím co v celé republice byla intenzita téměř čtyřnásobná.

Z celkového počtu podniků se ekologickému zemědělství věnuje 155 subjektů s výhradně ekologickou rostlinnou produkcí a 154 subjektů se zabývá ekologickým chovem zvířat. Výměra zemědělské půdy registrovaných ekologických farem přesáhla 20,5 tis. hektarů, ale z celkové plochy obhospodařované půdy je to pouze 5,8 %. V celé České republice je tento podíl více než dvojnásobný. Mezi ekologicky pěstovanými plodinami převažovaly na Vysočině trvalé travní porosty, které představovaly tři čtvrtiny z ekologicky obhospodařovaných ploch.

Ekologicky chovaná zvířata představují ve většině kategorii jen malou část. Výjimkou jsou kozy, které jsou v kraji téměř z 60 % chovány v ekologických chovech a ovce s 36 % podílem. Co do počtu zvířat, je v ekologických chovech nejvíce skotu. Téměř 11 tisíc kusů však představuje pouze 5 % z celkového stavu chovaného stáda skotu.

Strojové vybavení je v různých regionech odlišné, což souvisí se zaměřením zemědělské produkce. V Kraji Vysočina měli zemědělci k dispozici 9 224 traktorů a nosičů nářadí, 506 nákladních automobilů, 1 430 sklízecích mlátiček, 433 sklízecích řezaček a 819 sklízečů okopanin. V přepočtu na 100 zemědělských subjektů je strojní vybavení v Kraji Vysočina nad republikovým průměrem s výjimkou nákladních automobilů.

Výsledky šetření ukazují, že výpočetní technika je na Vysočině také využívána nadprůměrně. Ve 2 410 zemědělských subjektech je k dispozici 2 631 osobních počítačů, z nichž většina (tj. 94 %) má připojení na internet.

Výrobou energie z obnovitelných zdrojů se na Vysočině zabývalo 91 subjektů, což jsou necelá čtyři procenta z celkového počtu. Je to však největší podíl v celé republice. V Kraji Vysočina je jako použitý zdroj pro výrobu energie nejvíce využívána biomasa a solární energie, naopak není zastoupena výroba z větrné a vodní energie.

Podrobnější údaje najdete v publikaci Strukturální šetření v zemědělství - regiony - 2013