Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2016 ve výši 748 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 8,7 %. Oproti předchozímu roku se zvýšila sklizeň obilovin v kraji o 2,6 %, v celé ČR činil nárůst 5 %. Vyšší produkce obilovin na Vysočině byla v roce 2016 způsobena vyšším hektarovým výnosem, který proti předchozímu roku vzrostl o 320 kg. Výměra obilovin se zmenšila o 4 300 hektarů.

V roce 2016 sklidili zemědělci na Vysočině 5,68 tuny obilovin z jednoho hektaru, což je druhý nejnižší výnos v rámci České republiky. Na prvním místě pomyslného žebříčku se umístil Jihomoravský kraj s výnosem 6,90 t/ha. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou ozimá pšenice, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. V roce 2016 se z této plochy sklidilo téměř 442 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o 6,9 % více. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2016 sklizeno přes 153 tisíc tun, to je přibližně jedna pětina z celkové sklizně obilovin.

Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina druhé místo (za Jihočeským krajem) ve sklizni žita – více než 16 tisíc tun v roce 2016, tj. 15,7 % republikové sklizně, a třetí místo po Jihočeském a Plzeňském kraji ve sklizni ovsa – téměř 18 tisíc tun v roce 2016 představovalo 13,5 % z celkové sklizně ovsa v ČR. Tyto druhy obilovin se však pěstují v podstatně menší míře. Triticale a oves slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka či ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plochy žita a ovsa se proti roku 2015 zmenšily přibližně o desetinu a triticale o pět procent.

Kukuřice na zrno se na Vysočině pěstuje pouze okrajově, její rozloha v roce 2016 představovala pouze 2,5 % celkové výměry obilovin. Hektarový výnos se však zvýšil proti předchozímu roku téměř na dvojnásobek.

Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 7 167 tun na pátém místě za Středočeským, Jihomoravským, Jihočeským a Královéhradeckým krajem, sklizeň řepky byla čtvrtá nejvyšší za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Plochy řepky byly proti předchozímu roku rozšířeny o 3 313 ha, tj. o 8,8 %, sklizeň přesáhla 134 tisíc tun při výnosu 3,29 tuny z hektaru.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2016 se kraj podílel více než jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno přes 206 tisíc tun, což je proti sklizni v roce 2015 o 65 tisíc tun více. Výměra brambor v roce 2016 zůstala na úrovni předchozího roku, ale rozhodující pro výši produkce byl nárůst hektarového výnosu téměř o polovinu.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech kolem 17 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na třetím místě za Jihočeským a Plzeňským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (9 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2015/2016 spotřebovali zemědělci na Vysočině přes 37 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 77 % tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 065 tisíc tun, přičemž šedesát procent připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno 55 tisíc tun.

Více informací naleznete v publikaci  Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin 2016