Ovocné sady Kraje Vysočina pod drobnohledem

 

V loňském roce se uskutečnilo šetření o ovocných sadech, které se provádí ve všech členských státech Evropské unie, a to každých 5 let. V České republice proběhlo poprvé v roce 2007. Cílem tohoto šetření bylo zjistit produkční potenciál ovocných sadů, odrůdovou skladbu, věkovou strukturu a hustotu výsadby vybraných druhů ovocných stromů.

Do statistického zjišťování Šetření o sadech za rok 2012 byli zahrnuti všichni pěstitelé ovoce vedení v Zemědělském registru, kteří k 1. květnu 2012 obhospodařovali minimálně 0,20 ha ovocných sadů a jejichž produkce byla určena především pro trh.

V Kraji Vysočina bylo do šetření zahrnuto 30 pěstitelů, kteří obhospodařovali 198,5 hektarů ovocných sadů. Proti roku 2007 se jejich počet nezměnil, ale výrazně se rozšířila plocha ovocných sadů, neboť vzrostla na šestinásobek.

Plochy sadů podle ovocných druhů v Kraji Vysočina

Vysočina není typická oblast pro pěstování ovoce, o čemž svědčí i pohled na mezikrajské srovnání, kde menší plochu ovocných sadů má již pouze Karlovarský kraj.



Na Vysočině jsou nejrozšířenějším ovocným stromem jabloně, které se pěstují na výměře 126 hektarů, což představuje proti roku 2007 téměř desetinásobný nárůst. Z celkové plochy sadů zabírají jabloně 63,4 %. Mezi odrůdami, které byly samostatně šetřeny, převažují Jonagold a Idared.

Rychlé rozšiření jabloňových sadů se projevilo i na věkové struktuře, protože 88,9 % stromů bylo vysázeno až po roce 2008.



Nejrozsáhlejší jabloňové sady se nachází ve Středočeském kraji (včetně Hl. města Prahy), což je 22,9 % výměry v ČR. Druhým v pořadí je Ústecký kraj (13,5 %) a následuje Jihomoravský kraj (13,2 %). Průměrná hustota jabloní v Kraji Vysočina představovala 177 stromů na hektaru, a to je nejnižší hodnota v rámci ČR.

Dalším nejrozšířenějším druhem ovoce je na Vysočině černý rybíz. Ten se pěstuje na výměře 41,65 ha a z celkové výměry sadů v kraji je to 21 %. Plochy černého rybízu na Vysočině jsou čtvrté největší v rámci České republiky.



Z dalších druhů ovoce jsou pěstovány hrušně, které představují 1,2 % výměry ovocných sadů Vysočiny a to na rozloze 2,3 ha. Celkově se jedná o 905 stromů, takže průměrná hustota hrušňových sadů představovala 393 stromů na jeden hektar. Téměř polovina sadů má stromy ve stáří 5-14 let. Nejvíce hrušní je pěstováno ve Středočeském kraji (včetně Hl. města Prahy), kde se jich nachází 38 %.

Okrajově jsou na Vysočině pěstovány broskvoně, jedná se o výměru 0,77 ha, která je osázena 362 stromy, převážně žlutomasými, středně ranými odrůdami. Nejvíce broskvoní je pěstováno v Jihomoravském kraji (73 %)

Meruňkové sady se rozprostírají na 5 hektarech s celkovým počtem 1 062 stromů. Více než polovina je starší patnácti let a většina patří mezi středně rané odrůdy. Nejvíce meruněk se nachází v sadech Jihomoravského kraje (82 %).

Zvýšený zájem je o pěstování slivoní, jejichž plocha se rozšířila více než dvojnásobně a v roce 2012 představovala 15 hektarů. Největší výměra slivoňových sadů je evidována ve Zlínském kraji (24 %).

Naopak u ořešáku vlašského byl proti roku 2007 zaznamenám úbytek plochy o 6,5 %, takže v roce 2012 byl pěstován na výměře 1,57 hektarů. Nejrozsáhlejší sady ořešáku vlašského mají v Jihomoravském kraji (37 %).

Podrobnější informace můžete nalézt v publikaci Ovocné sady 2012 (Strukturální šetření).


  • tab_plochy.xls