Náboženská víra na Vysočině podle výsledků sčítání lidu 2011
V Kraji Vysočina bylo v roce 2011 sečteno přibližně 148 tisíc věřících obyvatel, tj. 29,3 % obvykle bydlícího obyvatelstva. Bez náboženské víry bylo asi 130 tisíc osob (25,7 %) a vůbec na tuto otázku neodpovědělo zhruba 228 tisíc obyvatel (45 % populace kraje).
Struktura obyvatelstva podle náboženské víry byla značně ovlivněna vysokou mírou non-response; zákon umožňoval ponechat otázku bez odpovědi. Z těch, kteří na otázku odpověděli, necelá polovina (47 %) deklarovala, že jsou bez náboženské víry. Věřící hlásící se k některé konkrétní církvi či náboženské společnosti představovali v roce 2011 celkovým počtem asi 115 tisíc pouze cca 23 % populace kraje. Novým zjištěním je, že poměrně významná část obyvatel – téměř 33 tisíc (6,5 % populace) označila sama sebe jako věřící, ale nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti.
Kraj Vysočina má druhý nejvyšší podíl věřících obyvatel mezi regiony po Zlínském kraji; v souladu s tím je na Vysočině také druhý nejnižší podíl osob bez vyznání. Nejvyšší počty věřících se přihlásily stejně jako v minulosti k Církvi římskokatolické – téměř 98 tisíc, tj. přibližně pětina obyvatelstva a necelé dvě třetiny ze všech věřících. S odstupem následují další dvě nejpočetnější církve -Českobratrská církev evangelická (4,5 tisíce osob) a Církev československá husitská (1 tisíc osob). Obyvatelé Vysočiny se vedle tradičních církví přihlásili k více než 40 typům různých církví či náboženské víry. V některých případech (např. hinduismus, judaismus) se ovšem jednalo pouze o jednotlivce. V rámci kraje zůstává nejvyšší stupeň religiozity na Žďársku a Třebíčsku, nejnižší podíl věřících má Jihlavsko a Havlíčkobrodsko.
Malé obce = více víry. Obecně platí, že s růstem velikosti obcí se snižuje podíl věřících osob a naopak roste podíl osob bez náboženské víry. V nejmenších obcích do 199 obyvatel je tudíž nejvyšší podíl věřících (37,5 %) a nejnižší podíl osob bez vyznání (17,2 %). U dalších velikostních skupin od 500 obyvatel výše začíná váha věřících výrazněji klesat , nejnižší procento jich je v Jihlavě (20,2 % oproti 35,5 % bez náboženské víry). Jen o málo větší je procento věřících ve městech s 20 000 – 49 999 obyvateli (Havlíčkův Brod, Třebíč, Žďár nad Sázavou), kde dosahovalo necelých 24 %, zatímco jedna třetina obyvatel těchto měst uvedla, že jsou bez vyznání.
Více věří ženy a starší osoby. Mezi věřícími jsou tradičně více zastoupeny ženy (54,4 % věřících) než muži (45,6 %). Vedle obecně vlažnějšího postoje mužů k náboženským otázkám se v tom promítá skutečnost, že ženy mají vzhledem k vyššímu věku dožití silnější zastoupení v nejstarších věkových skupinách, kde je podíl věřících nejvyšší. Téměř 30 % věřících, kteří se hlásí ke konkrétní církvi, se nachází ve věkové skupině 65 a více let. Naopak z osob bez náboženské víry je v poproduktivním věku pouze přes 7 % obyvatel. Náboženství je tak u nás do značné míry generační záležitostí. Otázkou zůstává, jak se budou měnit počty věřících osob, které se nehlásí k žádné církvi ani náboženské společnosti – z nich více než tři čtvrtiny tvoří osoby v produktivním věku 15-64 let.
Podrobné údaje za ČR včetně mezikrajského srovnání jsou obsaženy v publikaci:
Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu v roce 2011
