Jaká je struktura bytového fondu v Kraji Vysočina?

Počet bytů v Kraji Vysočina dlouhodobě narůstá, zvyšuje se kvalitativní úroveň obydlených bytů, zároveň se však snižuje, podobně jako v celé České republice, průměrný počet osob v bytové domácnosti.

Bytový fond v Kraji Vysočina v roce 2011 tvořilo celkem 230 025 bytů, z nichž bylo 82 % obydlených, tj. v nich žila alespoň jedna obvykle bydlící osoba. Oproti celorepublikové úrovni byla obydlenost bytů o 4 procentní body nižší. Z jednotlivých okresů kraje byl nejmenší podíl obydlených bytů na Pelhřimovsku (77 %), nejvyšší v jihlavském okrese (85 %). I na Vysočině platí, že čím menší je obec, tím menší část bytového fondu tvoří obydlené byty (v obcích do 199 obyvatel to je 67,5 %, v krajském městě ale 90 %).

Naproti tomu podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu obydlených bytů je nejvyšší v nejmenších obcích, v obcích do 199 obyvatel činí přes 94 %, v krajském městě necelou čtvrtinu. Podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu obydlených bytů je na Vysočině druhý nejvyšší mezi kraji (asi 60 %). Podíl osob bydlících v rodinných domech z celkového počtu osob v bytech se blíží 65 % a je rovněž druhý nejvyšší po Středočeském kraji.

Největší část obydlených bytů na Vysočině představují byty ve vlastním domě (asi polovina všech obydlených bytů). Výrazně jsou zastoupeny též byty v osobním vlastnictví (17,5 %), méně pak byty nájemní (14,3 %). Ve srovnání s úrovní celé ČR má Kraj Vysočina druhý nejvyšší podíl bytů ve vlastním domě, naopak zastoupení bytů v osobním vlastnictví i nájemních je podprůměrné. V těchto údajích se odráží složení domovního fondu, v menších obcích s převahou rodinných domů jednoznačně převládají byty ve vlastním domě, se stoupající velikostí obce pak vzrůstá podíl bytových domů a tudíž i bytů v osobním vlastnictví a nájemních. V obcích se 199 a méně obyvateli bylo ke dni sčítání 77 % bytů ve vlastním domě, v Jihlavě pouze 20 %, naproti tomu v krajském městě bylo 43 % bytů v osobním vlastnictví a 18 % nájemních.

Většina obydlených bytů na Vysočině se nachází v domech postavených z kamene, cihel nebo tvárnic, na domy ze stěnových panelů připadá asi 15 % obydlených bytů. V panelových domech žije 16,3 % obyvatel všech bytů (kolem 80 tisíc), což je nejmenší podíl i počet osob ze všech krajů. V nich jsou navíc započteni i obyvatelé rodinných domů z panelů (více než 2 tisíce osob). Na Jihlavsku a Třebíčsku žije v panelových domech asi pětina obyvatel (vliv větších měst), naopak v okresech Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou se podíl osob v tzv. „panelácích“ pohybuje jen mezi 11 – 12 %.

Období výstavby nebo rekonstrukce domu v rozmezí let 2001 až 2011 je uvedeno u 17,5 tisíce obydlených bytů, tj. 9,3 % z obydlených bytů celkem. Nová výstavba bytů se koncentruje převážně do rodinných domů s jedním bytem. V bytových domech bylo v tomto období vybudováno necelých 5 tisíc obydlených bytů.

Obydlené byty na Vysočině mají nejčastěji čtyři obytné místnosti s plochou 8 a více m² (29,2 % obydlených bytů). Ve všech okresech Kraje Vysočina převládají velké byty se čtyřmi nebo pěti a více místnostmi, zejména to platí o okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov, kde tyto byty představují téměř 60 % trvale obydlených bytů. Relativně nejmenší je jejich váha v jihlavském okrese (52,7 %), kde se projevuje vliv krajského města s menším zastoupením bytů v rodinných domech. Podíl bytů se čtyřmi nebo pěti a více obytnými místnostmi je na Vysočině o 7,3 procentního bodu vyšší než v  celé ČR. Průměrný počet obytných místností s plochou 8 a více m² na jeden byt činí na Vysočině 3,9 oproti 3,7 na celorepublikové úrovni.

Zavedený plyn mělo v roce 2011 na Vysočině 56,8 % obydlených bytů, což bylo o 5,4 procentního bodu méně než v celé ČR. Tento ukazatel poměrně výrazně souvisí s velikostí obce, v nejmenší velikostní skupině (obcích do 199 obyvatel), je takto vybaveno jen málo přes třetinu obydlených bytů. V meziokresním srovnání je podíl bytů se zavedeným plynem vyšší v okresech s největšími městy – jihlavském a třebíčském, nejnižší úroveň plynofikace má okres Pelhřimov.

Vodovod i teplá voda jsou zavedeny do více než devíti desetin obydlených bytů. Naopak podstatné jsou rozdíly u připojení na kanalizační síť, které je logicky nejvyšší u větších měst, u velikostních skupin obcí nad 10 000 obyvatel přesahuje 90 %, naopak u obcí do 199 obyvatel činí jen 27,8 %. Tomu odpovídá podíl obydlených bytů v obcích této velikostní skupiny napojených na žumpu nebo jímku, který dosáhl 64,2 %. Celkově je v kraji napojeno na kanalizační síť 72,7 % obydlených bytů (v ČR o 5,4 bodu více).

Ústředním či etážovým topením je na Vysočině vybaveno téměř devět desetin obydlených bytů (88,6 %), tento podíl je přesně o jeden procentní bod vyšší než za celou ČR. Podíl bytů vytápěných kamny činí 8,4 %. S výjimkou nejmenších obcí, kde dosud nejužívanější energií zůstávají uhlí a dřevo, se v kraji nejčastěji k vytápění bytů využívá plyn. Na úrovni celého kraje se topí plynem v 38,8 % obydlených bytů, což je o 4,2 bodu více než v ČR.

Průměrná obytná plocha obydleného bytu v roce 2011 činila na Vysočině 68,9 m² a byla tak o 3,6 m² větší než na celorepublikové úrovni. V rodinném domě dosáhla průměrná obytná plocha obydleného bytu v kraji 79,6 m² (o 1,3 m² méně než v celé ČR). Průměrná velikost obydleného bytu v bytovém domě byla v kraji prakticky stejná jako v České republice celkem – 52,5 oproti 52,6 m². V celkové hodnotě se tak odráží vyšší podíl bytů v rodinných domech na Vysočině. Průměrná obytná plocha na osobu je na Vysočině stejná jako v celé ČR – 32,5 m².

Z pohledu počtu osob bydlí nejčastěji v bytě 2 osoby (přes 53 tisíc bytů), následují byty s 1 osobou (přes 49 tisíc bytů), třetí místo zaujímají byty se 4 osobami (více než 34 tisíc bytů). V bytových domech a v ostatních budovách jsou však nejčastější byty pouze s 1 osobou. V průměru připadá na jeden obydlený byt na Vysočině 2,64 osoby.

Kvalita bytů na Vysočině je ve srovnání s celorepublikovou úrovní mírně vyšší, standardní byty se podle výsledků sčítání na celkovém počtu obydlených bytů podílejí 93,9 % (o 2,2 bodu více než v celé ČR), ve srovnání s republikou je o 1,5 bodu vyšší i podíl bytů s ústředním topením a úplným příslušenstvím (88,8 %). Byty se sníženou kvalitou představují 4,2 % obydlených bytů (o 1,4 bodu méně než v ČR celkem). Zastoupení bytů se sníženou kvalitou je vyšší v nejmenších obcích do 199 obyvatel, ale také v krajském městě (stará zástavba). Meziokresní rozdíly v kvalitě bytů nejsou příliš výrazné.

Zhruba 56 % bytových domácností bylo v roce 2011 vybaveno osobním počítačem (absolutně více než 100 tisíc bytů v kraji) a připojení k internetu mělo přes 52 % obydlených bytů.

Neobydlených bytů bylo v roce 2011 na Vysočině téměř 42 tisíc, což představovalo 18,2 % celkového počtu bytů, tj. o 4,5 bodu více než v celé ČR. Podíl neobydlených bytů je v kraji nejvyšší u obcí do 199 obyvatel, kde dosahuje téměř třetiny (32,5 %), s postupující velikostí obce postupně klesá, ale ještě u velikostní skupiny 1 000 až 1 999 obyvatel překračuje pětinu celkového počtu bytů. Více než čtyři desetiny neobydlených bytů jsou na Vysočině využívány k rekreačním účelům (40,8 %), ve srovnání s celou ČR to je o 14,8 procentního bodu více. Z jednotlivých okresů kraje jsou neobydlené byty využívány k rekreaci nejčastěji na Pelhřimovsku (55,0 %).

Jak tedy vypadá typický byt na Vysočině podle statistiky? Nachází se ve vlastním rodinném domě z cihel, má 4 obytné místnosti včetně kuchyně, přípojku na plyn, vodovod, kanalizaci a ústřední topení. Bydlí v něm dvě osoby na obytné ploše asi 70 m² a běžně užívají (kromě jiného vybavení) také osobní počítač s připojením na internet.

Další podrobné údaje naleznete v publikaci Byty podle SLDB 2011- Kraj Vysočina