Charakteristika SO ORP Chotěboř
Správní obvod Chotěboř leží v severní části Vysočiny. Na jihu a západě sousedí s obcemi správního obvodu Havlíčkův Brod, na jihovýchodě krátkou hranicí přiléhá ke správnímu obvodu Žďár nad Sázavou a na severovýchodě je sousedem Pardubický kraj. Obvod se řadí k menším v kraji jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Správní území zahrnuje 31 obcí, což je pátý nejmenší počet v rámci kraje.
Na celkovém počtu obyvatel kraje se obvod podílí více než čtyřmi procenty, na území kraje téměř pěti procenty. Ve městech Chotěboř a Ždírec nad Doubravou žije více než polovina obyvatel správního obvodu. V minulých letech docházelo k nárůstu celkového počtu obyvatel obvodu vlivem vyššího počtu přistěhovalých osob. Jako o první obci z Chotěbořska se písemná zmínka objevuje o Vilémovu (k roku 1119), zatímco samotná Chotěboř je zmiňovaná až o více než sto let později.
Necelá třetina území je pokryta lesy a více než 60 procent tvoří zemědělská půda. Chotěbořsko leží v podhůří Železných hor. Téměř polovina obcí má nadmořskou výšku větší než 500 m n.m. Nejvyšším místem je vrch Babylon – 673 m.n.m . V obvodu je soustředěno nejvíce chráněných území z celého okresu Havlíčkův Brod. Územím protéká řeka Doubrava, která zde postupným prohlubováním řečiště v tvrdém rulovém podloží vytvořila kaňonovité údolí, tvořící nepochybně nejkrásnější část obvodu – přírodní rezervaci Údolí Doubravy. Další přírodní rezervací je Staré Ransko uchovávající porosty starých olšin s bohatým výskytem chráněných rostlin, obojživelníků a drobných ptáků. Poblíž je i národní přírodní rezervace Ranská bahna s dominantním výskytem bledule jarní a chráněné území Ranská jezírka. Řeka je název přírodní rezervace jižně od Krucemburku zahrnující komplex rašelinných luk v okolí rybníka Řeka. Území plní i vodohospodářskou funkci a samotný rybník je přístupný ke koupání.
V samotné Chotěboři stojí za návštěvu městské muzeum, které sídlí v chotěbořském zámku. Muzeum patří k nejstarším regionálním muzeím v Čechách. Za zmínku stojí sbírka výtvarného umění zdejšího rodáka Zdeňka Rykra a malíře Jindřicha Pruchy, archeologické, geologické a národopisné sbírky. Slavným chotěbořským rodákem je spisovatel Ignát Herrmann, autor humoristicky laděného románu “U snědeného krámu".
