Charakteristika okresu Jihlava

 

Okres Jihlava se nachází v centrální části Českomoravské vrchoviny. Leží na obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Sousedí s okresy Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč a s jihočeským okresem Jindřichův Hradec.

Území okresu je velmi členité, spadá převážně do oblasti Jihlavských vrchů. Nejnižší polohu má údolí řeky Jihlavy u Dolního Smrčného (422 m), nejvyšší nadmořskou výšku Javořice 837 m, která je zároveň nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 540 m. Vzhledem k tomu je podnebí okresu po větší část roku drsné a chladné. Okresem prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Vlivem toho je okres na vodní toky chudý. Největšími z nich jsou řeka Jihlava a říčka Brtnice.

Jihlavský okres je v kraji rozlohou nejmenší, z jeho plochy připadá na zemědělskou půdu téměř šest desetin a na lesy téměř třetina. Na zemědělské půdě mají poměrně vysoké zastoupení trvalé travní porosty. Zornění zemědělské půdy se pohybuje kolem 75 %, což je stupeň pro Vysočinu typický.

Od 1. 1. 2000 je okres Jihlava centrální částí nově zřízeného kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
Nosným odvětvím hospodářství je v okrese průmysl strojírenský, významný podíl má potravinářský, dřevozpracující a kovodělný průmysl. Dalším důležitým zdrojem zaměstnanosti je oblast stavebnictví, dopravy a obchodu. Ale i podíl zemědělství a lesnictví na zaměstnanosti je v celorepublikovém měřítku nadprůměrný, což ostatně platí o celém kraji.

Okres se vyznačuje podprůměrnou mírou nezaměstnanosti, která však stejně jako jinde v posledním období vzrostla. Poměrně vysoká intenzita bytové výstavby na Jihlavsku je ovlivněna především výstavbou v krajském městě a jeho zázemí, kde se projevuje proces suburbanizace.

Okres má ucelenou silniční síť. Nejvýznamnější komunikací procházející okresem je dálnice D1 – spojnice Prahy a Brna, na kterou je výhodně napojena především samotná Jihlava. Okresem procházejí též dva silniční tahy I. třídy. Jediné letiště Jihlava- Henčov slouží pouze sportovním účelům.

Ráz krajiny vybízí k autoturistice, cyklistice a agroturistice. Dobré podmínky jsou pro letní i zimní rekreaci a sporty, zejména v oblasti Čeřínku a Jihlavských vrchů. Bohatá je i nabídka architektonických a přírodních památek, muzejních expozic a uměleckých sbírek.

Historické jádro města Jihlavy je městskou památkovou rezervací, ve které se na ploše 30 ha nachází přes 200 chráněných objektů. Masarykovo náměstí (3,6 ha) patří k největším historickým náměstím u nás i ve Střední Evropě. Cenné jsou především stavby a interiéry měšťanských domů kolem náměstí. Zajímavým dokladem gotického stavitelství jsou jihlavské katakomby, které vznikly propojením sklepů. Dochovány jsou i části městských hradeb. Ve městě Polná, v severní části okresu, se nachází děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který patří k jednomu z největších barokních kostelů v České republice. Jihovýchodně od Jihlavy se rozkládá město Brtnice, kde stojí za povšimnutí dva barokní mosty ozdobené sochami světců. Stále živé je v Třešti (jižně od Jihlavy) betlemářství, které zde má téměř dvousetletou tradici.

Městská památková rezervace Telč byla v roce 1992 zařazena do seznamu památek chráněných UNESCO. Unikátní je celistvé historické náměstí s podloubím a kašnami, renesanční zámek, dvě vyhlídkové věže a premonstrátský klášter. Na okraji Telče se nachází rozhledna Oslednice. Ve městě se koná každoročně folkový festival Prázdniny v Telči a řada dalších akcí.