Charakteristika kraje

Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce přibližně 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří region soudržnosti Severovýchod, který patří mezi tři největší v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km.

Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Cidliny na území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m. Výškový rozdíl kraje je tak hodnotou 1 400 m nejvyšší mezi kraji.

Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K 1. 1. 2007 došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů. V roce 2022 nedošlo v kraji k územním změnám, nevznikla ani nezanikla žádná obec.

V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Rozlohou 4 759 km² zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy. K 31. 12. 2022 představovala zemědělská půda 58 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 39 % a lesy pokrývaly území z 31 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje s více než pětinou okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území se rovnoměrně, zhruba po 18 %, dělí mezi tři zbývající okresy.

Zvláště chráněná území tvoří více než pětinu rozlohy kraje. Na území se nachází Krkonošský národní park v okrese Trutnov (5,2 % rozlohy kraje), tři chráněné krajinné oblasti (14,9 % rozlohy kraje) a 135 maloplošných chráněných oblastí (1,9 % rozlohy kraje). Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko (okres Náchod), Český ráj (okres Jičín a území krajů Středočeského a Libereckého) a Orlické hory (okres Rychnov nad Kněžnou a území kraje Pardubického).

Ke konci roku 2022 měl Královéhradecký kraj celkem 555 267 obyvatel, což je 5,1 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové se 167 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší je okres Rychnov nad Kněžnou s 80 tisíci obyvateli a Jičín s 81 tisíci obyvateli. Hustotou 117 obyvatel na km² nedosahuje kraj celorepublikového průměru 137 osob. Rozdílná je také v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (187 obyvatel na km²) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (82 obyvatel na km²).

Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k 31. 12. 2022 mělo 48 statut města a 13 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 66 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 93 506 obyvateli, druhým největším městem s 29 660 obyvateli je město Trutnov a třetím s 19 936 obyvateli město Náchod. Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (22,3 %). V kraji činil tento podíl 12,5 % obyvatel. Průměrná rozloha obce je 1 062 ha a průměrný počet obyvatel v obci dosáhl 1 239 osob.

Královéhradecký kraj patří mezi populačně nejstarší kraje České republiky a i k 31. 12. 2022 měl stále nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let (22,3 %) a zároveň měl nejnižší podíl obyvatel ve věku 15–64 let (62,0 %). Průměrný věk 43,5 roků je rovněž nad republikovým průměrem (42,6 roků) a z krajů byl druhý nejvyšší za Zlínským krajem. Nejnižší byl v porovnání s krajským průměrem v okrese Rychnov nad Kněžnou (42,9 let). Nejvyšší podíl dětí do 14 let měly okresy Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové (shodně 16,0 %), nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15–64 let byl v okrese Rychnov nad Kněžnou (62,6 %) a ve věkové skupině nad 65 let v okrese Náchod (22,7 %).

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Nejvyšší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku.

Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2022 podílel 4,4 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosáhl 85,5 % republikového průměru a byl mezi kraji na páté pozici.

Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2022 v hospodářství Královéhradeckého kraje zaměstnáno celkem 261,7 tisíc osob, z toho 31,8 % ve zpracovatelském průmyslu, 11,5 % ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách motorových vozidel, 7,8 % v odvětví zdravotní a sociální péče, 7,4 % ve vzdělávání, 7,2 % ve stavebnictví, 6,3 % ve veřejné správě a obraně, 4,2 % v profesní, vědecké a technické činnosti, 3,9 % v dopravě a skladování a 2,8 % shodně v zemědělství, lesnictví a rybářství a v ubytování, stravování a pohostinství.

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice, významná je též produkce cukrovky a pěstování ovoce (zejména jablek, rybízu, třešní a višní) a zeleniny (mrkev, cibule, zelí). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba elektrických zařízení, motorových vozidel, výroba pryžových a plastových výrobků a textilní výroba. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2022 činil 4,7 %.

V roce 2022 se v kraji v 1 193 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 1,5 milionu hostů, z toho 247 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa (35 %), Polska (23 %) a Slovenska (12 %). Průměrná doba pobytu byla 4,1 dne. Většina těchto zařízení (62 %) je soustředěna v okrese Trutnov, na jehož území leží Krkonoše.

Při hranicích s Polskem se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl v roce 1995 jako jeden z euroregionů působících na česko-polském pohraničí. Velký rozmach zaznamenaly místní akční skupiny, v nichž se obce sdružují za účelem rozvoje svých území.