Regionální účty 2010

Úvod

Mimořádná revize národních účtů, jež se uskutečnila v loňském roce, byla nejrozsáhlejší v historii agendy národních účtů ČR. Revizí prošly údaje v celé časové řadě od roku 1995. Při revizi národních účtů došlo k řadě zlepšení a rozšíření aplikovaných metod výpočtu HDP a současně i k nárůstu využívaných zdrojů dat.

V souladu s revizí národních účtů na základě upřesněné metodiky Eurostatu byl proveden přepočet též u regionálních účtů, a to za celé období jejich sledování od roku 1995.

Přepočty vyplynuly nejen z metodických změn (přechod od odvětvové klasifikace OKEČ na klasifikaci NACE, imputované nájemné dříve podle tržní hodnoty bytů, nyní podle skutečné hodnoty tržních nájmů), ale i z úprav metodiky pro zajištění úplnosti ekonomiky na regionální úrovni (individuální bytová výstavba, nelegální ekonomika). Celkové dopady provedené revize nebyly příliš výrazné vzhledem k tomu, že jednotlivé úpravy často působily protichůdně. Větší rozdíly v některých krajích v letech 2008 a 2009 souvisejí s tím, že dříve publikované údaje za tyto roky byly předběžné. Přepočtená hodnota HDP Královéhradeckého kraje je po celé období 1995 – 2009 vyšší než původní, na přelomu století se pohybovala odchylka kolem 4 %, v následujících letech se spíš snižovala, ale v roce 2008 a 2009 došlo ke zvýšení odchylky na 6 %, resp. 6,3 %. Relativní odchylka zpřesněného odhadu za Královéhradecký kraj v roce 2009 je proti předběžnému údaji při mezikrajském srovnání šestá nejvyšší.

Podrobnější vysvětlení přepočtů je uvedeno na internetových stánkách ČSÚ v oddíle Regionální účty, Časové řady regionálních účtů Poznámky k údajům HPH a HDP publikovaným v roce 2011

I. Hrubá přidaná hodnota

Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje hodnotu nově vytvořenou, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Objem HPH vytvořený v kraji se od roku 1995 každoročně zvyšoval, výjimkou byl až rok 2009, kdy došlo k jejímu poklesu (o 3,5 %) a v roce k 2010 opětovnému nárůstu (o 2,8 %). V celé časové řadě byly přírůstky HPH v kraji vyšší než v průměru za ČR (výjimka rok 2004), pokles v roce 2009 byl v kraji hlubší (o 0,4 p.b.) a nárůst v roce 2010 naopak převýšil celostátní průměr (o 1,9 p.b.).

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v Královéhradeckém kraji (běžné ceny)

Vývoj v sekundárním i terciárním sektoru byl kolísavý s rostoucí tendencí. Dlouhodobě se zvyšuje význam terciárního sektoru, jehož zastoupení se na HPH v kraji pohybuje kolem 53 %. Jeho úroveň v roce 2010 i nárůst proti roku 2005 je ale pod celostátním průměrem. Podíl sekundárního sektoru na HPH kraje se od roku 2005 výrazně nezměnilo (nárůst 0,6 p.b. na 43,4 % v roce 2010) a pořadí mezi kraji zůstává stejné (8. příčka). Naopak podíl primárního sektoru na tvorbě HPH má klesající tendenci (v roce 2005 4,1 %, v roce 2010 2,8 %), i když mezi kraji patříme stále mezi ty s vyšším zastoupením (5. příčka).

Vzhledem k různé dynamice vývoje odvětví se mění i odvětvová struktura HPH. Podobně jako ve většině regionů se i v našem kraji v roce 2010 podílel na tvorbě HPH rozhodujícím způsobem zpracovatelský průmysl, necelou jednou třetinou. Následovala odvětví obchod, ubytování a stravování (11,4 %) a doprava, skladování, spoje (9,5 %). V porovnání s rokem 2005 se podíl zpracovatelského průmyslu a odvětví obchodu, ubytování a stravování na tvorbě HPH mírně snížil (o 0,7, resp. 1,4 p.b.), naopak podíl odvětví dopravy, skladování, spoje mírně vzrostl (o 0,7 p.b.). Odvětvová struktura HPH za celou ČR se liší od struktury v našem kraji. Na tvorbě HPH ČR také dominoval zpracovatelský průmysl, ale jeho podíl je oproti našemu kraji výrazně nižší (23,3 % v roce 2010) a v čase dále klesá. Logicky podíl ostatních odvětvích na tvorbě HPH s výjimkou vzdělávání a zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti je v kraji nižší než v průměru za ČR.

Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Královéhradeckém kraji a ČR

II. Regionální HDP

Hrubý domácí produkt (HDP) je obecně uznávaný ekonomický ukazatel vyspělosti daného území. V Královéhradeckém kraji činil objem HDP v roce 2010 celkem 171,2 mld. Kč. Podíl kraje na HDP České republiky má od přelomu tisíciletí klesající tendenci, v roce 2010 klesl na 4,5 % a mezi kraji to byl pátý nejnižší podíl.

Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách na 1 obyvatele se v kraji podobně jako v ČR vyvíjel příznivě (rostl) do roku 2008. Nástup recese měl za následek jeho pokles v roce 2009 a stagnaci v roce 2010, kdy na jednoho obyvatele kraje připadl vytvořený HDP ve výši 308,9 tis.Kč v běžných cenách, tj. 86,1 % průměru ČR. Přes pokles HDP na obyvatele i podílu na republikovém průměru ČR (po roce 2008), řadí se náš kraj na 4. příčku mezi kraji (po Hl. městě Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji). Postavení kraje se proti roku 2005 dokonce mírně zlepšilo
(o dvě příčky). Také snížení podílu HDP na 1 obyvatele k průměru EU 27 v PPS (standard kupní síly) bylo v Královéhradeckém kraji minimální a mezi kraji patřilo k nejnižším (v roce 2008 činil podíl 68,7 %, v roce 2010 klesl na 68,6 %). Z vývoje všech těchto ukazatelů možno usuzovat, že dopady recese v Královéhradeckém byly mírnější než v jiných regionech.

Obecně lze růstu hrubého domácího produktu docílit buď rozšířením zaměstnanosti a investičními aktivitami, nebo růstem produktivity práce a kapitálu (případně oběma souběžně). Podíl HDP na 1 zaměstnaného podle místa pracoviště (tj. produktivita práce) dosáhl v roce 2010 v kraji výše 655,7 tis. Kč a mezi kraji to byla 9. příčka, podobně jako v roce 2005. Odchylka od republikového průměru dále vzrostla, když kraj v roce 2005 zaostával za průměrem ČR o 10,9 %, v roce 2010 o 12,2 %.

Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji

Po vyloučení cenových vlivů převládal ve vývoji HDP ve srovnatelných cenách růstový trend i když se značnými výkyvy. V celém sledovaném období (od roku 1995) nejvýraznější meziroční nárůst v kraji byl v roce 2005, od roku 2007 růst HDP v kraji zpomalil a v roce 2009 obdobně jako v ostatních krajích meziročně poklesl, i když snížení bylo mírnější než v průměru za ČR. Nárůst regionálního HDP v roce 2010 (1,9 %) bylo nižší než v průměru za ČR (2,7 %), mezi kraji to byla 8. příčka.

Meziroční růst/pokles HDP ve stálých cenách v Královéhradeckém kraji a ČR

III. Tvorba hrubého fixního kapitálu

Jak již bylo uvedeno výše, dalším prostředkem k dosažení růstu mohou být investice, ekonomický vývoj se odrazil i v míře investování. Zatímco celostátně tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) rostla v celé časové řadě od poloviny 90. let do roku 2008, v roce 2009 jako odraz recese následoval pokles. Vývoj ukazatele v Královéhradeckém kraji byl značně nerovnoměrný. Při výrazných meziročních výkyvech dosáhla THFK v kraji nejvyšších hodnot v roce 2000, 2002 a 2009, v posledním roce za něž máme zatím k dispozici data v regionálním členění. Podíl kraje na celostátním objemu THFK tak klesl z 5,1 % (z počátku tisíciletí) na 3,4 % v roce 2009, kdy THFK v kraji činila 31,3 mld. Kč a mezi kraji byla šestá nejnižší.

Úroveň THFK v přepočtu na 1 obyvatele řadí Královéhradecký kraj dlouhodobě k podprůměrným krajům, v letech 2005 – 2008 byla investiční aktivita dokonce nejnižší, resp. druhá nejnižší ze všech krajů. V roce 2009 si kraj polepšil ve svém postavení (na 11. příčku) a předběhl kraje Zlínský, Liberecký a Pardubický. Meziroční nárůst THFK na 1 obyvatele proti roku 2008 zaznamenaly celkem čtyři kraje včetně Královéhradeckého (4,2 %). Ukazatel tak vzrostl proti republikovému průměru meziročně o 9 p.b. (z 54,9 % v roce 2008 na 63,8 % v roce 2009).

IV. Čistý disponibilní důchod domácností

Ukazatel Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) naznačuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. V roce 2009 došlo ke zpomalení tempa růstu ČDDD jak na celostátní tak na krajské úrovni a to pokračovalo i v roce následujícím. Jestliže v roce 2009 meziročně poklesly důchody domácností pouze ve dvou krajích (Zlínském a Kraji Vysočina), v roce 2010 zaznamenalo pokles sedm krajů včetně Královéhradeckého, přičemž mezi kraji to byl pokles nejnižší (o 0,5 %).

Čistý disponibilní důchod domácností přepočtený na 1 obyvatele se od poloviny 90. let do roku 2001 držel v kraji nad průměrem ČR, v následujícím období (2002 – 2010) naopak klesl pod celostátní průměr. S tím také souvisí změna postavení kraje a jeho odsun z předních příček (v 90. letech) na trvalé 5., resp. 6. místo mez kraji (po roce 2003). O horšící se pozici kraje nasvědčuje i stále větší zaostávání za republikovým průměrem (v roce 2002 o 0,1 %, v roce 2010 o 3,5 %).

V. Porovnání vývoje tvorby HDP a ČDDD na obyvatele

K regionálnímu HDP lze přistupovat jednak z pohledu tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (užití) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V následujícím grafu jsou v zájmu srovnatelnosti vývoje ČR a Královéhradeckého kraje přepočteny ukazatele na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf také zahrnuje vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

Z grafu je zřejmé, že kraj méně zaostává za republikovým průměrem u důchodů domácností než u dalších složek rozdělení HDP. Zpomalení tempa růstu HDP, jako projev ekonomické recese v roce 2008, bylo v kraji téměř totožné s průměrem za ČR, v roce 2009 HDP v kraji klesal a v roce 2010 stagnoval. ČDDD v roce 2008 rostl srovnatelným tempem s předchozími roky, a to jak v kraji, tak v průměru za ČR, rok 2009 představoval stagnaci a rok 2010 v kraji mírný pokles, v celostátním měřítku mírný růst.

Vývoj HDP, THFK a ČDDD^*) na obyvatele Královéhradeckého kraje a ČR

Tabulka: Vývoj makroekonomických ukazatelů v Královéhradeckém kraji v letech 2005 - 2010

Tematické odkazy:
Hlavní ukazatele v regionální členění
Ukazatele za regionální celky