Charakteristika okresu Jičín

 

Okres Jičín leží v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na severu sousedí s okresem Semily v Libereckém kraji, na východě s okresem Trutnov, na jihu s okresem Hradec Králové a na západě s okresy Nymburk a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. K 31. 12. 2014 se rozlohou 887 km2 na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílel 18,6 % a je druhým nejmenším okresem v kraji (za okresem Náchod). Z hlediska počtu obyvatel je okres Jičín druhý nejmenší (za okresem Rychnov n. Kn.), k 31. 12. 2014 jich zde žilo 79 375, tj. 14,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota zalidnění je druhá nejmenší v kraji (za okresem Rychnov n. Kn.). Na 1 km2 připadá 90 obyvatel.

Rovinatý povrch okresu v jeho jižní části doznává od středu výraznější členitosti, která dominuje na severu okresu. Území se ze středočeské roviny postupně zvedá a přechází od chlumů ve střední části až do krkonošského podhůří na severovýchodě. Okres rozdělil v období třetihor lužický zlom na část rovinnou a část podhorskou. Obě části se odlišují geologickým složením a dobou vzniku hornin. Rovinná část je tvořena usazeninami permokarbonskými a výskytem zkamenělého dřeva a vzácných křemičitých minerálů vzniklých vulkanickou činností v posledních fázích prvohor. Rozhraní představuje Kozákovský hřbet, z větší části již v okrese Semily, a chlumy v okolí města Hořice. Nadmořská výška se tak mění od nejníže položeného místa okresu s 208 m nadmořské výšky ležící na hranici okresu jižně od Dětenic až po nejvyšší bod okresu Kozinec s výškou 608 m u obce Vidochov v jeho severní části. Krajina na Libáňsku a Kopidlnsku v jižní části okresu se tak výrazně odlišuje od členitého Novopacka a Hořicka na severu a severovýchodě.

Specifikou okresu jsou pískovcové útvary Prachovských skal. Tvoří východní část celé krajinné oblasti zvané Český ráj zasahující na území okresu od západu a severozápadu od Turnova a Mnichova Hradiště v okresech Semily a Mladá Boleslav. Oblast vznikla z pískovcových plošin s nadmořskou výškou kolem 300 m, zvrásněných do hlubokých údolí. Spolu s borovými lesy a rybníky patří k atraktivním, turisty vyhledávaným místům, a to zejména v okolí Jičína a Sobotky.

Na vodní toky není území okresu příliš bohaté. Nejvýznamnějším a také největším vodním tokem je Cidlina pramenící v okrese Semily na úpatí hory Tábor. Protéká od severu k jihu, sbírá do sebe vody všech okolních potoků a říček. Jinak okresem protéká řada drobných vodních toků, které pramení většinou v krkonošském podhůří, jako je např. Studénka, Trnávka, Javorka, Úlibický potok, Rokytka a Bystřice. Druhou největší řekou je Mrlina pramenící poblíž Markvartic a protékající Kopidlnem. Malebný ráz dávají jičínské krajině rybníky. Jsou využívány zejména pro rekreaci, méně již k hospodářským účelům. Jsou to zejména Jinolické rybníky, rybník Kníže v Jičíně, Dvorecký rybník, Hlíza ve Dřevěnici s veřejnými koupališti, ale také Ostruženský rybník, Šibeňák, Černý a Bílý u Kosti, Pařezský, Valcha u Železnice a Jahodnice. Celková vodní plocha okresu zaujímá 1 377 ha.

Z celkové rozlohy okresu tvoří 68,1 % zemědělská půda (z toho 76,1 % zabírá orná půda a 17,2 % trvalé travní porosty). Lesy pokrývají 21,7 % plochy okresu. Převažují lesy jehličnaté a doubravy, na štěrkopískových terasách a pískách jsou borové lesy, na dně miletínského úvalu se nacházejí rozsáhlé ostrovy listnatých lesů.

Ve struktuře obcí převládají malé obce s počtem obyvatel 200 – 499 (37,8 %) a obce s počtem obyvatel do 199 (36,9 % všech obcí). Z celkového počtu 111 samostatných obcí jich má 10 statut města a 3 statut městyse. Ve třech městech nad pět tisíc obyvatel žila 43,1 % všech trvale bydlících obyvatel okresu. V sídelní struktuře zaujímá první místo okresní město Jičín s 16 367 obyvateli.

Přirozeným centrem oblasti je okresní město Jičín. Je silniční dopravní křižovatkou, kde se protínají dvě významné tepny silnic I. třídy – silnice č. 16 vedoucí ze Slaného přes Mělník, Mladou Boleslav do Trutnova a dále až na polskou hranici a silnice č. 35 vedoucí z polského Zhořelce přes Liberec do Hradce Králové, Svitav a Olomouce. Město má tedy dobré dopravní spojení s většinou významných center republiky, o čemž svědčí i značné množství dálkových autobusových spojů vedených přes město Jičín. Železniční doprava nemá v okrese velký význam.

V okrese se nachází jedna chráněná krajinná oblast Český ráj, sedm přírodních rezervací a 30 přírodních památek. S ohledem na příznivé klimatické podmínky a pro své přírodní krásy a kulturní památky je oblast vyhledávaným místem pro přechodnou i trvalou rekreaci. Četnost objektů určených pro individuální rekreaci vzrostla výrazně v důsledku vylidňování venkovských obcí. Z míst volné rekreace je nejvíce navštěvován Český ráj, tj. oblast jinolických rybníků, Prachov, okolí Sobotky, Lužan, Dřevěnice a Hořic. Z míst vázané rekreace je nejvíce objektů umístěno v podhůří Krkonoš v okolí Nové a Staré Paky, ale též na Hořicku, Bělohradsku a samozřejmě i v Českém ráji.

Na základě zákona 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, bylo na území okresu vytvořeno šest správních obvodů pověřených obecních úřadů - Jičín, Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nová Paka a Sobotka a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jičín, Hořice a Nová Paka. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které do jejich správního obvodu přísluší.

K 31. 12. 2014 bylo v okrese Jičín registrováno 2 927 uchazečů o zaměstnání, z toho 1 456 žen, 187 absolventů a mladistvých a 309 občanů se změněnou pracovní schopností. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání bylo 2 870, tj. 98,1 % z celkového počtu. Volných pracovních míst bylo 486, na 1 pracovní místo připadlo 6 uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob dosáhl 5,45 % a pohyboval se tak 2,01 procentního bodu pod úrovní České republiky. V tomto ukazateli zaujímá okres Jičín 64. místo (ze 77 okresů) z hlediska nejvyšší nezaměstnanosti.

Ke konci roku 2014 bylo z hlediska struktury podnikatelské sféry zapsáno do registru ekonomických subjektů 19 364 podnikatelských subjektů, to představuje 14,3 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 82,7 % a 17,3 % právnické osoby. V členění podle odvětvové činnosti tvořily z celkového počtu 15,8 % subjekty zabývající se průmyslem, 12,7 % stavebnictvím, 5,5 % zemědělstvím, ale nejvíce, 28,2 % subjekty zabývající se obchodem, ubytováním a stravováním.