Životní podmínky domácností v Pardubickém kraji 2017

 

Příjmy domácností v kraji nadále rostou, stále však patří k nejnižším v mezikrajském srovnání. Téměř každá desátá domácnost v kraji vychází s příjmy s velkými obtížemi, téměř třetina domácností si nemůže dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 10 200 Kč. Kraj se vyznačuje nejnižšími podíly domácností, které mají v místě bydliště problémy s vandalstvím či kriminalitou, hlukem či znečištěným okolním prostředím.

Příjmy domácností v Pardubickém kraji nadále patří v mezikrajském srovnání k nejnižším. Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2017“ činily v roce 2016 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti 178 594 Kč, což představuje čtvrté nejnižší příjmy mezi kraji (stejné postavení jako v roce předchozím). Na hrubých příjmech v kraji se téměř dvěma třetinami podílejí příjmy ze závislé pracovní činnosti a čtvrtinou sociální příjmy (obě skupiny s nadprůměrným zastoupením oproti republikovému průměru), desetinu (jeden z nejnižších podílů mezi kraji) pak tvoří příjmy z podnikání.

Po odečtení zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmů zjišťujeme v roce 2016 v kraji průměrné čisté roční peněžní příjmy na osobu 153 957 Kč. Rovněž touto hodnotou se kraj řadí na 11. pozici v mezikrajském srovnání. Přičteme-li pak k čistým peněžním příjmům navíc příjmy naturální (např. požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou apod. či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.), zjišťujeme v kraji celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti ve výši 159 229 Kč ročně. Nižší příjmy na osobu vykazoval pouze  Ústecký, Moravskoslezský a Zlínský kraj.

Proti průměrným čistým příjmům v ČR (peněžním vč. naturálních) byly roční příjmy v kraji o 18,8 tis. Kč nižší; v relativním vyjádření příjmy v kraji za republikovou hodnotou zaostávaly již o 11 % (v roce 2014 činil tento rozdíl 7,6 %). Nejvyšší čisté příjmy na osobu nadále zjišťujeme v Hl. městě Praze (o 63,5 tis. Kč ročně více než v Pardubickém kraji).

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se čisté roční peněžní příjmy na člena domácnosti v kraji zvýšily o 5 tis. Kč (tj. o 3,4 % při republikovém tempu 4,4 %). Oproti šetření z roku 2011 byly zjištěny krajské příjmy vyšší o 24 tis. Kč (tj. 18,5% nárůst při republikovém navýšení o 19,1 %). Ve stejném období vzrostly ceny v ČR přibližně o 8 %. V kraji lze sledovat neustálý pokles podílu domácností s průměrným čistým měsíčním příjmem na osobu do 10 tis. Kč (z více než 44 % podle šetření před šesti lety na současnou pětinu) doprovázené převážně rostoucím zastoupením domácností s měsíčním příjmem na osobu v pásmu nad 15 tis. Kč (na třetinu v roce 2016).

Pětinovým podílem domácností s průměrným čistým měsíčním příjmem na osobu nepřekračujícím 10 tis. Kč se Pardubický kraj řadí na páté nejvyšší místo v mezikrajském srovnání (s maximem v Moravskoslezském kraji). Výrazně podprůměrné zastoupení mají přitom domácnosti s průměrným příjmem na osobu vyšším než 20 tis. Kč (pouze každá desátá domácnost v kraji, což představuje druhý nejnižší podíl za Zlínským krajem).

Téměř každá desátá domácnost v kraji (9,5 %) vychází s příjmem s velkými obtížemi. V mezikrajském srovnání jde o čtvrtý nejvyšší podíl za Ústeckým, Moravskoslezským krajem a Prahou. V úhrnném pohledu však domácnosti Pardubického kraje subjektivně pohlížejí na své příjmy (i přes jejich podprůměrnou výši) spíše pozitivně. V úhrnu 47 % domácností vychází s příjmy docela až velmi snadno, což představuje pátý nejvyšší podíl v mezikrajském žebříčku.

Téměř třetina (32,5 %) domácností Pardubického kraje si nemůže podle výsledků šetření dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 10 200 Kč. V mezikrajském srovnání se jedná o čtvrtý nejvyšší podíl za kraji Ústeckým, Moravskoslezským a Libereckým. Ročně týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, chalupě či u přátel, příbuzných) si rovněž nejčastěji nemohou dovolit domácnosti v  Ústeckém a Moravskoslezském kraji; Pardubický kraj se 28% podílem domácností řadí na 5. místo mezi kraji.

Každá 20. domácnost v Pardubickém kraji si nemůže dovolit jíst obden maso – jde o druhý nejnižší podíl za sousedním Královéhradeckým krajem; k nejnižším patří i podíly domácností, které si nemohou dovolit pořídit osobní auto či počítač.

Jestliže využívání automatické pračky v domácnostech je již téměř samozřejmostí, sušičku prádla využívá v kraji pouze každá desátá domácnost (třetí nejnižší podíl v mezikrajském srovnání); myčku nádobí mají k dispozici dvě pětiny domácností Pardubického kraje (hodnota přibližně na úrovni republikového průměru).

Náklady na bydlení domácností v Pardubickém kraji patří dlouhodobě podle výsledků šetření k nejnižším mezi kraji. Projevuje se zde mimo jiné i nadprůměrné zastoupení domácností žijících v rodinných (tedy nejčastěji vlastních) domech. Měsíční náklady na bydlení dosáhly podle zjišťování v roce 2017 v Pardubickém kraji 4 910 Kč na domácnost, což představuje 87,3 % republikového průměru a současně třetí nejnižší měsíční náklady mezi kraji ČR za Krajem Vysočina a Jihočeským krajem.

V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 15,7 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 16,6 %), což byl jen mírně vyšší podíl než při předchozím šetření; v mezikrajském žebříčku se kraj podílem nákladů na bydlení na příjmech zařadil na šestou nejvyšší pozici (s maximem v Ústeckém a minimem v Olomouckém kraji).

Subjektivně jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro pětinu domácností v kraji, přičemž tento podíl klesá již pátým rokem. V mezikrajském srovnání jde o 4. nejnižší hodnotu (s minimem v Kraji Vysočina a maximem v kraji Ústeckém).

Na mezikrajské rozdíly ve výši nákladů na bydlení má vliv odlišná struktura domácností podle právního vztahu k bytu. Kraj s nejvyšším zastoupením domácností v pronajatých bytech či bytech v osobním vlastnictví (v bytových domech) – Hlavní město Praha – se vyznačuje v průměru nejvyššími náklady na bydlení domácností (7,3 tis. Kč za měsíc). Naopak v Kraji Vysočina s nejvyšším podílem domácností v bytech ve vlastním domě (nejčastěji v rodinných domech) jsou náklady na bydlení v průměru nejnižší (4,7 tis. Kč za měsíc).

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v kraji zvýšilo zastoupení výdajů teplo a teplou vodu, mírně vzrostl také podíl výdajů na nájemné (úhradu za užívání bytu). Pokles byl naopak zaznamenán v případě výdajů za plyn a elektřinu.

Z hlediska problémů spojených s bydlením byl v Pardubickém kraji zaznamenán čtvrtý nejvyšší podíl domácností stěžujících si na tmavý byt a pátý nejvyšší podíl domácností potýkajících se s vlhkostí v bytě. V dalších zjišťovaných otázkách se postavení Pardubického kraje jeví spíše optimisticky. Kraj se zařadil na poslední místo s nejnižším podílem domácností, které měly problémy s vandalstvím či kriminalitou. Druhý nejnižší podíl domácností byl v kraji zaznamenán v případě problémů s hlukem z domu (ulice). Třetí nejnižší zastoupení v kraji měly domácnosti stěžující si na znečištěné okolní prostředí.

O šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Český statistický úřad provedl v roce 2017 již třinácté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“ (ŽP). Šetření probíhá povinně v členských státech Evropské unie v podobě národního modulu šetření EU-SILC. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2017, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2016. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2017. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2016.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR u náhodně vybraného souboru domácností (resp. jednotek zjišťování – bytů), které jsou opakovaně navštěvovány v ročním intervalu po dobu 4 let, přičemž každoročně se část z nich obměňuje. V průběhu šetření v roce 2017 navštívili pověření tazatelé v ČR 6 710 bytů vyšetřovaných v předchozím roce, dále 150 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé dříve šetřené osoby, a 4 750 nově náhodně vybraných bytů. V Pardubickém kraji tazatelé navštívili v úhrnu 558 bytů.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2017“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vzniknou dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 153 957 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 146 201 – 161 713 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.