Životní podmínky domácností v Pardubickém kraji 2016

 

Český statistický úřad provedl v roce 2016 již dvanácté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“ (ŽP). Šetření probíhá povinně v členských státech Evropské unie v podobě národního modulu šetření EU-SILC. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2016, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2015. Více informací o šetření je uvedeno na konci tohoto příspěvku.

Shrnutí základních poznatků o Pardubickém kraji
  • Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2016“ dosáhl čistý peněžní příjem v přepočtu na jednoho člena domácnosti 148,9 tis. Kč ročně a kraj se touto hodnotou zařadil na 11. místo mezikrajského žebříčku; oproti výsledku šetření v předchozím roce si kraj o jednu pozici pohoršil, nižší příjmy zaznamenaly pouze kraje Ústecký, Zlínský a Moravskoslezský.
  • Celý region soudržnosti Severovýchod, jehož je Pardubický kraj spolu s Královéhradeckým a Libereckým krajem součástí, se v podílu osob ohrožených příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením řadí pod republikový průměr. Nejhorší situace je v tomto ohledu na Moravskoslezsku a Severozápadě.
  • Přestože jsou příjmy domácností v Pardubickém kraji podprůměrné, přibližně třetina domácností uvedla, že s příjmy vychází docela snadno, což byl v rámci tohoto subjektivního hodnocení druhý nejvyšší podíl mezi kraji; v kraji je jeden z nejnižších podílů domácností, kterých se týká splácení půjček či hypoték.
  • Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 900 Kč si v kraji nemůže dovolit 38 % domácností, jedná se o třetí nejvyšší podíl za krajem Ústeckým a Moravskoslezským; na druhé straně k nejnižším v mezikrajském srovnání patří zastoupení domácností v kraji, které si nemohou dovolit vytápět byt, jíst obden maso či pořídit si osobní auto.
  • Náklady na bydlení domácností v Pardubickém kraji patří dlouhodobě podle výsledků šetření k nejnižším mezi kraji; projevuje se zde mimo jiné i nadprůměrné zastoupení domácností žijících v rodinných (tedy nejčastěji vlastních) domech; měsíční náklady na bydlení dosáhly v kraji 4 673 Kč a byly druhé nejnižší za Krajem Vysočina. Podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech domácnosti (15,4 %) zůstal v kraji podle výsledků posledních dvou šetření stejný, v mezikrajském žebříčku se však kraj touto hodnotou podílu posunul z třetího nejnižšího na pátou nejnižší pozici.
  • Subjektivně jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro necelou čtvrtinu domácností v kraji (24,4 %), přičemž tento podíl klesá již čtvrtým rokem. Pro desetinu domácností (nejvyšší podíl za posledních šest let) nejsou náklady na bydlení vůbec zátěží.
  • V dalších zjišťovaných problémech spojených s bydlením se postavení Pardubického kraje jeví spíše optimisticky; kraj se zařadil na poslední místo s nejnižším podílem domácností, které měly problémy s hlukem z domu či ulice i znečištěným okolním prostředím. Druhý nejnižší podíl domácností byl v kraji zaznamenán v případě problémů s vandalstvím či kriminalitou ve svém okolí.
  • Podíl výdajů na elektřinu v kraji je nad republikovým průměrem, rovněž podíl výdajů za plyn a tuhá a tekutá paliva převyšuje republikovou hodnotu; naopak podíl nájemného na celkových nákladech na bydlení domácností za republikovým průměrem zaostává.
  • Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v kraji zvýšilo zastoupení výdajů na nájemné (úhradu za užívání bytu), mírně vzrostl také podíl výdajů na teplo a teplou vodu a vodné a stočné. Pokles byl zaznamenán v případě výdajů na tuhá a tekutá paliva a plyn z dálkového zdroje.
Podrobnější informace o postavení Pardubického kraje

Mezi regiony soudržnosti ČR zjišťujeme nejvyšší míru ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením v Moravskoslezském regionu a na Severozápadě (Ústecký spolu s Karlovarským krajem). V obou uvedených regionech soudržnosti jde o více než pětinu osob, nad republikovou hodnotou se nachází podíl osob ohrožených příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením také v regionu Střední Morava (Olomoucký spolu se Zlínským krajem). Naopak ve Středních Čechách a Praze je takto ohrožena pouze desetina osob.

Region Severovýchod, jehož součástí je spolu s Královéhradeckým a Libereckým krajem také Pardubický kraj, se v míře ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením nachází s 12% podílem pod republikovým průměrem. V rámci regionu Severovýchod byly v posledních třech letech příjmy domácností nejvyšší v Královéhradeckém kraji a nejnižší v kraji Pardubickém. Oba uvedené kraje patří k regionům s jednou z nejnižší nezaměstnanosti v celé ČR.

Míra ohrožení příjmovou chudobou udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici příjmů. Ta je odvozena z příjmového rozdělení v dané zemi (60 % mediánu čistého národního disponibilního příjmu). Souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení v sobě kombinuje nejen ohrožení příjmovou chudobou, ale i nízkou míru pracovní intenzity a materiální deprivaci (podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři z devíti položek – neočekávaný výdaj ve výši 9,9 tis. Kč, týdenní dovolenou, jíst obden maso, pořídit si osobní automobil, platit včas různé pravidelné platby a splátky, dostatečně vytápět byt, pořídit si barevný televizor, pračku, telefon.

Příjmy domácností v Pardubickém kraji patří v mezikrajském srovnání k nejnižším. Podle výsledků šetření činily v roce 2015 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti 172 863 Kč, což představuje čtvrté nejnižší příjmy mezi kraji (o jednu pozici horší postavení než v roce předchozím). Podíl příjmů ze závislé pracovní činnosti na hrubých peněžních příjmech v kraji v roce 2015 (62,6 %) byl čtvrtý nejvyšší v mezikrajském srovnání po Plzeňském, Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Zastoupení příjmů z podnikání v Pardubickém kraji (11,5 %) bylo naopak pod republikovým průměrem (maxima dosahovalo ve Středočeském kraji a Praze). Téměř čtvrtinu hrubých peněžních příjmů tvořily v kraji sociální příjmy (24,0 %, tj. o 1,2 procentního bodu nad republikovou hodnotou); nejvyšší zastoupení mají přitom sociální příjmy v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Zlínském.

Po odečtení zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmů zjišťujeme v roce 2015 v kraji průměrné čisté roční peněžní příjmy na osobu 148 944 Kč. Rovněž touto hodnotou se kraj řadí na 11. pozici v mezikrajském srovnání. Přičteme-li pak k čistým peněžním příjmům navíc příjmy naturální (např. požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou apod. či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.), zjišťujeme v kraji celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti ve výši 154 038 Kč ročně. Nižší příjmy na osobu vykazoval pouze Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký kraj.

Proti průměrným čistým příjmům v ČR (peněžních vč. naturálních) byly roční příjmy v kraji o 16,4 tis. Kč nižší; v relativním vyjádření příjmy v kraji za republikovou hodnotou zaostávaly již o 9,6 % (v roce 2014 činil tento rozdíl 7,6 %). Nejvyšší příjmy na osobu nadále zjišťujeme v Hl. městě Praze, s odstupem následuje Středočeský kraj.

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se čisté roční peněžní příjmy na člena domácnosti v kraji zvýšily o 2,8 tis. Kč (tj. o 1,9 % při republikovém tempu 4,6 %). Oproti šetření z roku 2011 byly zjištěny krajské příjmy vyšší o 19 tis. Kč (tj. 14,6% nárůst při republikovém navýšení o 14,0 %). V kraji lze sledovat postupný pokles podílu domácností s průměrným čistým měsíčním příjmem na osobu do 10 tis. Kč (z více než 44 % podle šetření před pěti lety na současných necelých 23 %) doprovázené rostoucím zastoupením domácností s měsíčním příjmem na osobu v pásmu od 10 do 15 tis. Kč (51,3 % v roce 2015).

Vliv na životní podmínky domácností má nejen velikost domácností z hlediska počtu členů, ale i struktura domácností z hlediska ekonomické aktivity jejich členů. Na jednu domácnost v ČR připadlo v průměru 2,38 členů, přitom v sedmi krajích byl počet členů na domácnost vyšší než republikový průměr. Pardubický kraj spolu s Krajem Jihomoravským se počtem 2,45 členů na jednu domácnost řadí mezi kraji na 5. až 6. místo (za Zlínský, Středočeský kraj, Kraj Vysočinu a Olomoucký kraj). Průměrný počet členů domácnosti v kraji se postupně mírně snižuje.

Ve struktuře domácností podle ekonomické aktivity členů převyšuje Pardubický kraj svými hodnotami republikový průměr počtem pracujících členů domácnosti a nepracujících důchodců. Průměrný počet vyživovaných dětí naopak průměru ČR nedosahuje.

Jestliže v kraji jsou přibližně polovinou (51,3 % v roce 2015) zastoupeny domácnosti s průměrným čistým měsíčním příjmem na osobu v rozmezí 10 až 15 tis. Kč, v celé ČR tvoří pouze 44,0 %. Další pětina domácností v kraji (vyšší podíl než v celé republice) patří do příjmového pásma s 15 až 20 tis. Kč měsíčně na osobu. Mírně nadprůměrný je v kraji i podíl domácností s měsíčními příjmy 8 až 10 tis. Kč na osobu (v kraji 13 %, v ČR 11 %).  Podíl domácností s nejvyššími příjmy je v kraji výrazně podprůměrný, v pásmu 20 až 30 i 30 až 50 tis. Kč měsíčně podle výsledků posledního šetření dokonce nejnižší v mezikrajském srovnání – viz následující tabulka.

Jestliže v Moravskoslezském kraji tvoří domácnosti s průměrným čistým měsíčním příjmem na osobu nepřekračujícím 10 tis. Kč třetinu všech domácností, v Praze je tento podíl pouze dvanáctiprocentní. Pardubický kraj se v uvedeném podílu s 22,8 % domácností řadí na 6. místo mezikrajského žebříčku. Ve všech příjmových pásmech překračujících 20 tis. Kč čistého měsíčně na člena domácnosti vévodí mezikrajskému srovnání s odstupem před ostatními regiony Praha. V kategorii příjmů nad 20 tis. Kč na osobu měsíčně za hlavním městem následuje Středočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj. Pardubický kraj se s 5,9% podílem těchto domácností řadí na poslední příčku.

Dle zjišťovaných subjektivních názorů vychází přibližně třetina domácností v kraji se svým  celkovým příjmem s docela snadno (34,2 % a zároveň 2. nejvyšší podíl za Karlovarským krajem), dalších 31,8 % domácností s menšími obtížemi (4. nejnižší podíl v mezikrajském srovnání). Čtrnáctiprocentní zastoupení domácností vycházejících s příjmem s obtížemi v kraji představuje druhou nejnižší hodnotu za Karlovarským krajem. Na druhé straně devítiprocentní podíl domácností, které s příjmem v kraji vycházejí s velkými obtížemi, je v mezikrajském žebříčku třetí nejvyšší za Moravskoslezským a Ústeckým krajem. Podíl domácností, které vycházejí s příjmy velmi snadno, byl při posledním zjišťování v kraji (jako jediném) nulový.

Rozdělíme-li domácnosti z hlediska názorů na příjmy pouze do dvou skupin (domácnosti vycházející s příjmy s určitými obtížemi bez ohledu na to, zda velkými či menšími a domácnosti vycházející s příjmy docela až velmi snadno), pak se Pardubický kraj řadí s podílem 55 % domácností v první skupině („obtíže“) na 12. místo před Prahu a Karlovarský kraj, resp. s podílem 45 % („snadno“) na třetí místo za uvedené kraje. S těmito výsledky kontrastuje fakt, že příjmy v Pardubickém kraji patří k nejnižším. Subjektivně nejhůře hodnotily domácnosti své příjmy v Plzeňském kraji (tři čtvrtiny domácností v kategorii „obtíže“), přestože v peněžním vyjádření patří příjmy v tomto regionu k nadprůměrným.

V Pardubickém kraji byl zaznamenán nejvyšší podíl domácností bez nebytových půjček (úvěrů, leasingu) mezi kraji. Splácení takovýchto půjček představuje velkou zátěž pro 1,3 % všech domácností v kraji, což je nejnižší podíl v mezikrajském srovnání.

Z dalších subjektivních názorů bylo v šetření zjišťováno, zda si domácnosti mohou či nemohou dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 900 Kč. Nejvyšší (více než 43%) podíl domácností, které si toto dovolit nemohou, byl zjištěn v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Pardubický kraj se hodnotou 37,6 % (při republikovém průměru 34,3 %) zařadil na třetí místo za výše uvedené regiony.

Ročně týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, chalupě či u přátel, příbuzných) si rovněž nejčastěji nemohou dovolit domácnosti v  Ústeckém a Moravskoslezském kraji; Pardubický kraj se 32% podílem domácností řadí na 4. místo mezi kraji.

S výdaji na vytápění bytu mají podle výsledků statistického šetření nejméně často problémy domácnosti ve Zlínském a Pardubickém kraji – necelá 2 % domácností při celorepublikové hodnotě 4,6 %. Za Ústecký kraj s nejvyšším podílem se v tomto případě na druhé místo s odstupem řadí kraj Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.

Jíst obden maso (drůbež, ryby či jejich vegetariánské náhražky) si opět nejčastěji nemohou dovolit domácnosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (více než 17 % z nich). Nejnižší podíl takovýchto domácností byl zjištěn v Pardubickém kraji (pouze 3 % při 11% podílu v celé ČR).

Pořídit si osobní auto či počítač je také největší problém pro domácnosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V Pardubickém kraji si z finančních důvodů nemohlo dovolit pořídit auto 4 % a PC 3 % domácností (jedny z nejnižších podílů mezi kraji).

Vedle příjmové situace byly v domácnostech zjišťovány též údaje týkající se bydlení. Mezi základní ukazatele patřily druh domu, právní vztah k bytu, počet obytných místností či průměrná obytná plocha bytu.

Z porovnání struktury domácností podle druhu domu vyplývá, že 51,6 % domácností v Pardubickém kraji žije v rodinných domech a 48,0 % v domech bytových. V mezikrajském srovnání jde u rodinných domů o pátý nejvyšší podíl, naopak u domácností žijících v bytových domech o pátý nejnižší. Podíl domácností v rodinných domech převyšuje republikový průměr o 8,9 procentních bodů, což se odráží v řadě výsledků statistických zjišťování. Ve srovnání s předchozím šetřením v roce 2015 se v kraji mírně zvýšilo zastoupení domácností žijících v bytových domech na úkor domů rodinných.

Z hlediska právního vztahu k bytu v Pardubickém kraji bydlí ve vlastním domě 46,5 % domácností, byt v osobním vlastnictví má 28,7 % domácností (nárůst oproti předchozímu šetření), v družstevním bytě bydlí 5,6 % domácností a v pronajatém bytě žije 11,6 % domácností. Podílem domácností bydlících ve vlastním domě se Pardubický kraj řadí na 5. místo mezi kraji České republiky, v bytech v osobním vlastnictví na 7. místo, v družstevních bytech na 10. pozici a v pronajatých bytech na 12. místo.

Rozdílnosti mezi regiony ve struktuře domácností podle právního vztahu k bytu se odrážejí rovněž ve výši průměrných nákladů na bydlení. Kraj s nejvyšším zastoupením domácností v pronajatých bytech či bytech v osobním vlastnictví (v bytových domech) – Hlavní město Praha – se vyznačuje v průměru nejvyššími náklady na bydlení domácností. Naopak v Kraji Vysočina s nejvyšším podílem domácností v bytech ve vlastním domě (nejčastěji v rodinných domech) jsou náklady na bydlení v průměru nejnižší. Bližší pozornost nákladům na bydlení je věnována v další části příspěvku.

Podle výsledku šetření „Životní podmínky 2016“ platí tržní nájemné za byt v Pardubickém kraji 11,0 % domácností (v celé ČR je to o 6,3 procentního bodu více s maximem v Praze a Moravskoslezském kraji), 0,6 % domácností bydlí v bytech se sníženým nájemným (oproti průměru ČR o 1,5 procentního bodu méně) a 88,4 % domácností (o 7,8 procentního bodu více ve srovnání s průměrem ČR) nájemné neplatí.

Šetřením bylo dále zjištěno, že v Pardubickém kraji ve srovnání s celou ČR bydlí domácnosti častěji v bytech se třemi a více obytnými místnostmi, zatímco podíl domácností v bytech s 1 i 2 místnostmi za republikovým průměrem zaostává.

Rozdíly ve vybavenosti bytů příslušenstvím (koupelna, resp. sprchový kout; splachovací WC) nejsou mezi kraji nijak významné, přičemž vybavenost v regionech převyšuje 98% hranici. Procento vybavenosti bytů příslušenstvím v Pardubickém kraji se pohybuje uprostřed mezi kraji. Nejhorší vybavenost byla zjištěna v tomto ohledu ve Zlínském kraji (viz předchozí tabulka).

Průměrná plocha na osobu v Pardubickém kraji (34,3 m2) se řadí doprostřed žebříčku krajů, nejvyšší je přitom (stejně jako v předchozím šetření) v Královéhradeckém a nejnižší v Ústeckém kraji. V kraji byl zjištěn nadprůměrný (28%) podíl domácností žijících v bytech se 100 a více m2 (5. nejvyšší podíl s maximem v krajích Jihomoravském a Středočeském). Nad republikovou hodnotou bylo však i zastoupení domácností v bytech s celkovou plochou do 40 m2 (s maximem v Hlavním městě Praze).

Náklady na bydlení domácností v Pardubickém kraji patří dlouhodobě podle výsledků šetření k nejnižším mezi kraji. Projevuje se zde mimo jiné i nadprůměrné zastoupení domácností žijících v rodinných (tedy nejčastěji vlastních) domech. Měsíční náklady na bydlení dosáhly podle zjišťování v roce 2016 v Pardubickém kraji 4 673 Kč na domácnost, což představuje 83,5 % republikového průměru a současně druhé nejnižší měsíční náklady mezi kraji ČR za Krajem Vysočina.

V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 15,4 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 17,1 %), tedy stejný podíl jako v předchozím šetření, v mezikrajském žebříčku se však kraj posunul z třetí nejnižší na pátou nejnižší pozici. Menší podíl zaujímaly náklady na bydlení na čistých příjmech v kraji Olomouckém, Středočeském, Kraji Vysočina a Královéhradeckém kraji.

Z porovnání struktury nákladů na bydlení v Pardubickém kraji vyplývá, že největší finanční zátěží jsou pro domácnosti platby za elektřinu (31,4 %), nájemné (19,2 %) a plyn z dálkového zdroje (18,3 %). Podíl výdajů na elektřinu v kraji je přitom o 4,9 procentního bodu nad republikovým průměrem a zároveň pátý nejvyšší v mezikrajském srovnání. Rovněž podíl výdajů za plyn je nad republikovou hodnotou, naopak podíl nájemného na celkových nákladech na bydlení za republikovým průměrem zaostává o 4,6 procentního bodu (5. nejnižší mezi kraji při maximálním a zároveň téměř dvojnásobném podílu v Praze). Podílem 7,3 % tuhých a tekutých paliv mezi náklady na bydlení se Pardubický kraj řadí na páté místo mezi kraji.

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v kraji zvýšilo zastoupení výdajů na nájemné (úhradu za užívání bytu), mírně vzrostl také podíl výdajů na teplo a teplou vodu a vodné a stočné. Pokles byl zaznamenán v případě výdajů na tuhá a tekutá paliva a plyn z dálkového zdroje.

Subjektivně jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro necelou čtvrtinu domácností v kraji (24,4 %), přičemž tento podíl klesá již čtvrtým rokem. V mezikrajském srovnání jde o 6. nejvyšší hodnotu (s minimem v kraji Karlovarském a maximem v kraji Moravskoslezském). Stejné pořadí Pardubický kraj zaujímá také v podílu domácností, pro které náklady na bydlení vůbec nejsou zátěží (s minimem v Plzeňském kraji a maximem v Praze). Jejich podíl se po předchozím poklesu již druhým rokem zvyšuje, přičemž stávajících 10 % představuje nejvyšší hodnotu v kraji za posledních šest let.

I díky podprůměrnému zastoupení nájemních bytů v kraji zjišťujeme nízké procento domácností, které měly v posledních 12 měsících v době konání šetření problémy s úhradou nájemného (0,2 %). Necelému jednu procentu domácností v kraji činilo problém splácet hypotéku, což v tomto případě představovalo nejvyšší podíl spolu s Ústeckým krajem. Kraj se však zároveň vyznačuje jedním z nejvyšších podílů domácností, kterých se splátky hypoték či jiných půjček na byt (dům) netýkají.

V dalších zjišťovaných problémech spojených s bydlením se postavení Pardubického kraje jeví spíše optimisticky. Kraj se zařadil na poslední místo s nejnižším podílem domácností, které měly problémy s hlukem z domu či ulice i znečištěným okolním prostředím. Druhý nejnižší podíl domácností byl v kraji zaznamenán v případě problémů s vandalstvím či kriminalitou ve svém okolí. Páté nejnižší zastoupení v kraji měly domácnosti stěžující si na vlhkost v bytě.

Největší problémy s bydlením byly nejčastěji zjištěny v domácnostech v Karlovarském kraji (v případě hluku i velikosti bytu), se znečištěným prostředím byly nejvíce nespokojené domácnosti v kraji Středočeském, vandalství či kriminalita byly největší problém na Ústecku. Vlhkost v bytě (např. zatékání střechou, vlhké zdi, podlahy, základy nebo shnilá okna, rámy, podlahy) nejvíce trápí domácnosti v Kraji Vysočina, a to s velkým odstupem před ostatními regiony.

O šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech. Šetření „Životní podmínky 2016“ obsahovalo samostatný modul, který byl zaměřen na přístup k vybraným sociálním službám jako je péče o děti, vzdělávání, zdravotnické služby a služby domácí péče.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR u náhodně vybraného souboru domácností (resp. jednotek zjišťování – bytů), které jsou opakovaně navštěvovány v ročním intervalu po dobu 4 let, přičemž každoročně se část z nich obměňuje.

V průběhu šetření v roce 2016 navštívili pověření tazatelé v ČR 6 166 bytů vyšetřovaných v předchozím roce, dále 112 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé dříve šetřené osoby, a 4 750 nově náhodně vybraných bytů. V Pardubickém kraji tazatelé navštívili v úhrnu 530 bytů.

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2016, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2015. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2016. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2015.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2016“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vzniknou dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 148 944 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 140 284 – 157 604 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.