Životní podmínky 2014

 

Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2014“ dosáhl čistý peněžní příjem na osobu v domácnosti v Pardubickém kraji 144,6 tisíc Kč ročně a kraj se touto hodnotou pohyboval uprostřed mezikrajského srovnání. Nejvíce domácností, a to téměř polovina, mělo měsíční příjem na osobu v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč. Bylo zde ovšem i více než 8 tisíc domácností, které nedosáhly na životní minimum.

Český statistický úřad uskutečnil na jaře roku 2014 již desáté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“. Šetření probíhá povinně v členských státech Evropské unie v podobě národního modulu šetření EU-SILC. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech.

Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech. Šetření „Životní podmínky 2014“ obsahovalo samostatný modul, který byl zaměřen na pocit životní pohody a spokojenosti v různých oblastech života.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR u náhodně vybraného souboru domácností (resp. jednotek zjišťování – bytů), které jsou opakovaně navštěvovány v ročním intervalu po dobu 4 let, přičemž každoročně se část z nich obměňuje.

Šetření se uskutečnilo ve všech krajích ČR. V jeho průběhu navštívili pověření tazatelé 5 962 bytů vyšetřovaných v předchozím roce, dále 115 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé panelové osoby, a 4 000 nově vybraných bytů. Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2014, pouze ekonomická aktivita, údaje o peněžních a naturálních příjmech a částky životního minima byly zjišťovány za rok 2013.

tabulka - průměrné roční příjmy na osobu v krajích ČR v roce 2013

 Hrubé roční peněžní příjmy na osobu dosáhly v roce 2013 v České republice podle výsledků šetření v průměru 177 430 Kč, což je o 2,7 % více než v roce 2012. Celkové čisté roční příjmy na osobu včetně naturálních příjmů rostly pomaleji (přírůstek 2,4 %).

graf - Průměrné čísté roční příjmy na osobu v krajích ČR v roce 2013

V Pardubickém kraji dosáhly v roce 2013 celkové čisté roční příjmy na osobu 148 983 Kč a byly tak sedmé nejnižší ze všech krajů. Oproti průměrným čistým příjmům v ČR byly příjmy v kraji o 6,1 % nižší. Nejnižší příjmy vykazoval Moravskoslezský kraj (138 473 Kč), naopak v Hl. městě Praze (211 967 Kč) byly zjištěny nejvyšší čisté roční příjmy na osobu. V Hl. městě Praze spolu se Středočeským kraje a Plzeňským krajem se tyto příjmy pohybovaly nad republikovým průměrem.

tabulka - Domácnosti podle počtu členů v krajích ČR v roce 2014

 Na jednu domácnost v ČR připadlo v průměru 2,40 členů, přitom v osmi krajích byl počet členů na domácnost vyšší než republikový průměr. Pardubický kraj spolu s Krajem Vysočina se počtem 2,49 členů na jednu domácnost řadí mezi kraji na 3. a 4. místo. Ve struktuře domácností podle ekonomické aktivity členů převyšuje Pardubický kraj svými hodnotami republikový průměr počtem pracujících členů domácnosti a nepracujících důchodců. Průměrný počet nezaměstnaných členů domácnosti se shoduje s republikovým průměrem a naopak mírně pod republikovým průměrem se pohybuje průměrný počet vyživovaných dětí a ostatních členů domácnosti.

graf - Průměrný počet členů domácností v krajích ČR v roce 2014

 tabulka - Domácnosti podle čistého příjmu na osobu v krajích ČR v roce 2013

Pardubický kraj se řadí ke krajům s podprůměrným zastoupením domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu byl do 6 tisíc a dále domácností, v nichž příjem na osobu překročil 15 tis. Kč.

graf - Struktura domácností podle čistého měsíčního příjmu na osobu  v krajích ČR v roce 2013

Průměrné měsíční životní minimum domácností, odvozené z počtu členů domácností, dosáhlo v roce 2013 v  České republice celkem 6 787 Kč, v Pardubickém kraji byla tato částka o 252 Kč vyšší.

tabulka - Domácnosti podle vztahu příjmu k životnímu minimu v krajích ČR v roce 2013

V roce 2013 se ve skupině domácností s průměrným měsíčním příjmem pod hranicí životního minima ocitlo v celé České republice 4,3 % všech domácností. Přitom příjem v rozmezí 1,0 až 1,5násobku životního minima mělo v ČR ještě dalších 4,5 % domácností. Nejvyšší podíl domácností s příjmem pod hranicí životního minima byl zjištěn v kraji Ústeckém (7,8 %), Moravskoslezském (7,5 %) a v  Karlovarském kraji (6,9 %). V Pardubickém kraji žila 4,0 % domácností s příjmem nižším než životní minimum; nejvíce domácností mělo příjmy v pásmu 2,5 až 3,0násobku životního minima (18,9 %). V pásmu od 2,0 až do 5,0násobku životního minima se Pardubický kraj pohybuje nad republikovým průměrem.

graf - Domácnosti podle vztahu příjmů k životnímu minimu (ŽM)  v krajích ČR v roce 2013

Vedle příjmové situace byly v domácnostech zjišťovány též údaje týkající se bydlení. Mezi základní ukazatele patřily zejména druh domu, právní důvody užívání bytu, počet obytných místností či průměrná obytná plocha bytu.

tabulka - Domácnosti podle druhu domu a bytu v krajích ČR v roce 2014

Z porovnání struktury domácností podle druhu domu vyplývá, že 52,0 % domácností v Pardubickém kraji žije v rodinných domech a 47,8 % v domech bytových. V mezikrajském srovnání jde u rodinných domů o pátý nejvyšší podíl, naopak u domácností žijících v bytových domech o pátý nejnižší. Podíl domácností v rodinných domech převyšuje republikový průměr o 9,8 procentních bodů a u domácností v bytových domech je o 9,5 procentních bodů pod republikovým průměrem.

graf - Struktura domácností podle právního důvodu užívání bytu  v Pardubickém kraji a ČR v roce 2014

V Pardubickém kraji ve vlastním domě bydlí 48,4 % domácností, byt v osobním vlastnictví má 29,5 % domácností, v družstevním bytě bydlí 3,7 % domácností a v pronajatém bytě žije 12,9 % domácností. Podílem domácností bydlících ve vlastním domě se Pardubický kraj řadí na 4. místo mezi kraji České republiky, v bytech v osobním vlastnictví na 7. místo a v pronajatých bytech na 10. místo.

tabulka - Domácnosti podle typu nájemného, počtu obytných místností a vybavenosti v krajích ČR v roce 2014

Podle výsledku šetření „Životní podmínky 2014“ platí tržní nájemné za byt v Pardubickém kraji 11,3 % domácností (v ČR je to o 6,6 procentního bodu více), 1,7 % domácností bydlí v bytech se sníženým nájemným (oproti průměru ČR o 0,3 procentního bodu více) a 87,1 % (o 6,3 procentního bodu více ve srovnání s průměrem ČR) domácností nájemné neplatí.

graf - Struktura domácností podle velikosti bytu  v Pardubickém kraji a ČR v roce 2014

Šetřením bylo dále zjištěno, že v Pardubickém kraji bydlí 36,9 % domácností v bytech se třemi obytnými místnostmi, v bytech se čtyřmi obytnými místnostmi bydlí 21,3 % domácností, 5 a více místností obývá 20,4 % domácností, v bytě se dvěma obytnými místnostmi bydlí 17,6 % domácností a pouze jednu obytnou místnost má k dispozici 3,9 % domácností. Rozdíly ve vybavenosti bytů příslušenstvím nejsou mezi kraji nijak významné. Vybavenost bytů příslušenstvím v Pardubickém kraji je vyšší než průměr ČR, a to jak u vybavení koupelnou, tak u vybavení splachovacím záchodem.

tabulka - Domácnosti podle celkové plochy bytu a počtu osob na jednu obytnou místnost v krajích ČR v roce 2014

V kraji je průměrná plocha bytu na osobu mírně vyšší než republikový průměr.

graf - Průměrná plocha bytu na osobu v krajích a ČR v roce 2014

Na jednu obytnou místnost připadá v Pardubickém kraji v průměru 0,70 osoby. V kraji mají největší zastoupení domácnosti, ve kterých připadá v průměru méně než jedna osoba na jednu obytnou místnost (67,7 %); zastoupení těchto domácností je o 3,4 procentního bodu vyšší, než je celorepublikový průměr.

tabulka - Domácnosti podle měsíčních nákladů na bydlení v krajích ČR v roce 2013

Šetření „Životní podmínky 2014“ zjišťovalo také měsíční náklady na bydlení domácností. Tyto náklady dosáhly v Pardubickém kraji 4 820 Kč, což představuje 86,0 % republikového průměru a současně druhé nejnižší měsíční náklady na bydlení mezi kraji ČR za Krajem Vysočina. Projevil se tak vyšší podíl domácností v kraji žijících ve vlastním domě (a proto neplatících nájemné). V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 16,1 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 18,3 %).

Z porovnání struktury nákladů na bydlení v Pardubickém kraji vyplývá, že největší finanční zátěží jsou pro domácnosti platby za elektřinu (31,7 %), za plyn z dálkového zdroje (21,4 %) a nájemné (16,8 %).

graf - Měsíční náklady na bydlení v krajích ČR v roce 2013 (v Kč), graf - Struktura nákladů na bydlení  v Pardubickém kraji v roce 2013

Dle zjišťovaných subjektivních názorů vychází více než třetina domácností v kraji se svým  celkovým příjmem s menšími obtížemi (33,7 %) a zvýšil se počet domácností, které vycházejí s příjmem docela snadno (26,7 %). Zastoupení domácností, které vycházejí s příjmem snadno a velmi snadno je v kraji výrazně pod republikovým průměrem; naopak mezi nejvyšší v mezikrajském srovnání patří podíl domácností vycházejících s příjmy s velkými obtížemi.

Pro 33,4 % domácností Pardubického kraje představují náklady na bydlení velkou zátěž; jedná se o druhý nejvyšší podíl za Moravskoslezským krajem.

tabulka - Domácnosti podle subjektivních názorů na vybrané problémy v krajích ČR v roce 2014

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2014“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vzniknou dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou chybou. Např. u uvedených 144 593 Kč čistých příjmů na osobu (bez naturálních příjmů) v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 132 905 – 156 282 Kč.

 

  • Příjmy a životní podmínky domácností - 2014 Odkaz [nové okno]
    Bližší metodický popis ukazatelů, způsob dopočtu a přesnost výsledků šetření „Životní podmínky 2014“ včetně podrobných dat za Českou republiku i jednotlivé kraje.