Životní podmínky 2013

 

Český statistický úřad uskutečnil výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky 2013“. Šetření probíhá povinně v členských státech Evropské unie v podobě národního modulu šetření EU-SILC. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech.

Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech. Šetření „Životní podmínky 2013“ obsahovalo samostatný modul, který byl zaměřen na pocit životní pohody a spokojenosti v různých oblastech života.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR u náhodně vybraného souboru domácností (resp. jednotek zjišťování – bytů), které jsou opakovaně navštěvovány v ročním intervalu po dobu 4 let, přičemž každoročně se část z nich obměňuje.

Šetření se uskutečnilo ve všech krajích ČR. V jeho průběhu navštívili pověření tazatelé 6 527 bytů vyšetřovaných v předchozím roce, dále 129 bytů, do kterých se od předchozího roku přestěhovaly některé panelové osoby, a 3 600 nově vybraných bytů. Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v okamžiku šetření, pouze ekonomická aktivita, údaje o peněžních a naturálních příjmech a částky životního minima byly zjišťovány za rok 2012.



Hrubé roční peněžní příjmy na osobu dosáhly v roce 2012 v České republice podle výsledků šetření v průměru 172 802 Kč, což je o 1,1 % více než v roce 2011. Celkové čisté roční příjmy na osobu včetně naturálních příjmů rostly rychleji (přírůstek 1,6 %).


V Pardubickém kraji dosáhly v roce 2012 celkové čisté roční příjmy na osobu 136 517 Kč a byly tak třetí nejnižší ze všech krajů. Rozdíl oproti průměrným čistým příjmům v ČR představoval 11,9 %. Nejnižší příjmy vykazoval Ústecký kraj (132 085 Kč), naopak nejvyšší čisté roční příjmy na osobu byly zjištěny v Hl. městě Praze (200 987 Kč) a ve Středočeském kraji (171 022 Kč); v těchto dvou krajích se spolu s Plzeňským, Jihomoravským a Krajem Vysočina příjmy pohybovaly nad republikovým průměrem.

Na jednu domácnost v ČR připadlo v průměru 2,41 členů, přitom v deseti krajích byl počet členů na domácnost stejný nebo vyšší než republikový průměr. Pardubický kraj spolu s Krajem Vysočina se počtem 2,50 členů na jednu domácnost řadí mezi kraji na 3. a 4. místo. Ve struktuře domácností podle ekonomické aktivity členů převyšuje Pardubický kraj svými hodnotami republikový průměr počtem pracujících členů domácnosti, vyživovaných dětí a nepracujících důchodců. Průměrný počet nezaměstnaných a ostatních členů domácnosti je shodný s republikovým průměrem.


Pardubický kraj se řadí ke krajům s podprůměrným zastoupením domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu překročil 12 tis. Kč.

Průměrné měsíční životní minimum domácností, odvozené z počtu členů domácností, dosáhlo v roce 2012 v České republice celkem 6 816 Kč, v Pardubickém kraji byla tato částka o 230 Kč vyšší.

V roce 2012 se ve skupině domácností s průměrným měsíčním příjmem pod hranicí životního minima ocitlo v celé České republice 4,2 % všech domácností. Přitom příjem v rozmezí 1,0 až 1,5násobku životního minima mělo v ČR ještě dalších 4,5 % domácností. Nejvyšší podíl domácností s příjmem pod hranicí životního minima byl zjištěn v kraji Karlovarském (7,9 %), Moravskoslezském (7,8 %) a v Ústeckém kraji (7,1 %). V Pardubickém kraji žilo 2,6 % domácností s příjmem nižším než životní minimum; nejvíce domácností mělo příjmy v pásmu 2,5 až 3,0násobku životního minima (21,3 %). 

Vedle příjmové situace byly v domácnostech zjišťovány též údaje týkající se bydlení. Mezi základní ukazatele patřily zejména druh domu, právní důvody užívání bytu, počet obytných místností či průměrná obytná plocha bytu.

Z porovnání struktury domácností podle druhu domu vyplývá, že 55,3 % domácností v Pardubickém kraji žije v rodinných domech a 44,4 % v domech bytových. V mezikrajském srovnání jde u rodinných domů o třetí nejvyšší podíl, naopak u domácností žijících v bytových domech o třetí nejnižší. Podíl domácností v rodinných domech převyšuje republikový průměr o 12,8 procentních bodů a u domácností v bytových domech je o 12,8 procentních bodů pod republikovým průměrem.

V Pardubickém kraji ve vlastním domě bydlí 52,0 % domácností, byt v osobním vlastnictví má 26,7 % domácností, v družstevním bytě bydlí 1,6 % domácností a v pronajatém bytě žije 15,4 % domácností. Podílem domácností bydlících ve vlastním domě se Pardubický kraj řadí na 2. místo mezi kraji České republiky, v bytech v osobním vlastnictví na 10. místo a v pronajatých bytech na 7. až 8. místo spolu s krajem Jihomoravským.



Podle výsledku šetření „Životní podmínky 2013“ platí tržní nájemné za byt v Pardubickém kraji 14,0 % domácností (v ČR je to o 3,1 procentního bodu více), 1,4 % domácností bydlí v bytech se sníženým nájemným (oproti průměru ČR o 0,4 procentního bodu více) a 80,2 % (o 2,3 procentního bodu více ve srovnání s průměrem ČR) domácností nájemné neplatí.

Šetřením bylo dále zjištěno, že v Pardubickém kraji bydlí 41,5 % domácností v bytech se třemi obytnými místnostmi, 5 a více místností obývá 19,5 %, v bytech se čtyřmi obytnými místnostmi bydlí 18,2 % domácností, v bytě se dvěma obytnými místnostmi bydlí 17,1 % domácností a pouze jednu obytnou místnost má k dispozici 3,7 % domácností. Rozdíly ve vybavenosti bytů příslušenstvím nejsou mezi kraji nijak významné. Vybavenost bytů příslušenstvím v Pardubickém kraji zaostává za průměrem ČR jak u vybavení koupelnou, tak u vybavení splachovacím záchodem a podíl domácností v bytech bez tohoto vybavení je zde mezi kraji nejvyšší.

V kraji průměrná plocha bytu na osobu odpovídá přibližně republikovému průměru.


Na jednu obytnou místnost připadá v Pardubickém kraji v průměru 0,72 osoby. V kraji mají největší zastoupení domácnosti, ve kterých připadá v průměru méně než jedna osoba na jednu obytnou místnost (64,7 %); zastoupení těchto domácností je o 0,9 procentního bodu vyšší, než je celorepublikový průměr.

Šetření „Životní podmínky 2013“ zjišťovalo také měsíční náklady na bydlení domácností. Tyto náklady dosáhly v Pardubickém kraji 4 735 Kč, což představuje 84,6 % republikového průměru a současně druhé nejnižší měsíční náklady na bydlení mezi kraji ČR. Projevil se tak vyšší podíl domácností v kraji žijících ve vlastním domě (a proto neplatících nájemné). V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 17,1 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 18,6 %).

Z porovnání struktury nákladů na bydlení v Pardubickém kraji vyplývá, že největší finanční zátěží jsou pro domácnosti platby za elektřinu (32,2 %), za plyn z dálkového zdroje (20,7 %) a nájemné (18,0 %).

Dle zjišťovaných subjektivních názorů vychází více než třetina domácností v kraji se svým celkovým příjmem s menšími obtížemi (34,3 %) či s obtížemi (22,8 %) a pro 35,3 % domácností Pardubického kraje představují náklady na bydlení velkou zátěž.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2013“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vzniknou dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou chybou. Např. u uvedených 132 829 Kč čistých příjmů na osobu (bez naturálních příjmů) v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 124 437 – 141 221 Kč.

Bližší metodický popis ukazatelů, způsob dopočtu a přesnost výsledků šetření „Životní podmínky 2013“ včetně podrobných dat za Českou republiku i jednotlivé kraje najdete v publikaci:
Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2013 (kód publikace e-160021-14)