Zaměstnaní a nezaměstnaní v Pardubickém kraji podle VŠPS v roce 2011 - roční průměry

 

Podle výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) mělo v Pardubickém kraji v roce 2011 hlavní či jediné zaměst-nání v průměru 239,2 tisíc osob (z toho 135,6 tisíc mužů a 103,7 tisíc žen). Ve srovnání s rokem 2010 vzrostla celková zaměstnanost o 4,2 tisíce osob, tedy relativně o 1,8 % (přitom u mužů poklesla o 0,2 %, u žen vzrostla o 4,5 %). Zaměstnanost se zvýšila v 8 krajích České republiky, nejvýrazněji v Olomouckém a Pardubickém kraji. Nejvyšší meziroční úbytek zaměstnaných byl zaznamenán v Kraji Vysočina a v Libereckém kraji.

Mezi zaměstnanými v kraji převažovaly osoby ve věku 30 – 44 let, které se na celkovém počtu podílely ze 43 %, podle nejvyššího dokončeného vzdělání pak lidé se středním vzděláním bez maturity (43 % z celkového počtu). Polovina zaměstnaných pracovala v roce 2011 ve službách, průmyslová odvětví (včetně stavebnictví) zaměstnávala 45 % osob a v zemědělském sektoru působilo necelých 5 % zaměstnaných osob.

V roce 2011 bylo v Pardubickém kraji v průměru 14,1 tisíc nezaměstnaných osob, z toho 7,8 tisíc (tj. 55 %) tvořily ženy. Počet nezaměstnaných se v kraji oproti roku 2010 snížil o 23,1 %, republikový pokles přitom činil 7,8 %. Přírůstek počtu nezaměstnaných byl zaregistrován ve třech krajích, nejvyšší byl v Jihočeském kraji. K nejvýraznějšímu poklesu nezaměstnanosti došlo v Karlovarském a Pardubickém kraji.

Nezaměstnaní v krajích ČR v letech 2008 - 2011

Z hlediska věkové struktury spadal shodný počet nezaměstnaných (4,8 tisíc osob, tedy 34 % z celkového počtu) do věkové skupiny 15 – 29 a 30 – 44 let. Celkem 41 % (tj. absolutně 5,8 tisíc) nezaměstnaných mělo nejvyšší dokončené vzdělání střední bez maturity.

Celkovou pracovní sílu, tedy osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané, představovalo v roce 2011 v Pardubickém kraji 253,3 tisíc osob, tedy stejně jako v předchozím roce.

Obecná míra nezaměstnanosti, která je podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vyjádřena jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, dosáhla v roce 2011 v Pardubickém kraji v průměru 5,6 % a meziročně tak poklesla o 1,7 procentního bodu. Tato míra nezaměstnanosti byla pátá nejnižší mezi kraji České republiky, nejvyšší byla v kraji Ústeckém (9,9 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (3,6 %). Průměrná obecná míra nezaměstnanosti v České republice v roce 2011 dosahovala 6,7 %.

Obecná míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2000 - 2011

Obecná míra nezaměstnanosti mužů v Pardubickém kraji v roce 2011 činila v průměru 4,4 % a v porovnání s rokem 2010 poklesla o 1,5 p. b. V relativním vyjádření šlo o snížení o více než čtvrtinu, což představovalo nejvyšší pokles obecné míry nezaměstnanosti mužů v krajích ČR. U žen dosáhla obecná míra nezaměstnanosti 7,0 %, ve srovnání s průměrem předchozího roku došlo k jejímu snížení o 1,9 p. b. V relativním vyjádření šlo po Karlovarském kraji o druhý nejvyšší pokles mezi kraji.

Míra ekonomické aktivity, tedy podíl pracovní síly na počtu všech osob starších 15 let, se v Pardubickém kraji meziročně nezměnila (57,5 %). Pokles míry ekonomické aktivity mužů o 1,2 procentního bodu byl kompenzován růstem míry ekonomické aktivity žen ve stejné výši. Zatímco se míra ekonomické aktivity že v Pardubickém kraji neliší od republikového průměru (49,5 %), zaostává míra ekonomické aktivity mužů v kraji za celostátním průměrem o 1,8 procentního bodu (kraj 65,8 %, ČR 67,6 %).


Vybrané údaje z výběrového šetření pracovních sil v krajích ČR

Pracovní síla
Zaměstnaní v hlavním zaměstnání
Nezaměstnaní
Obecná míra nezaměstnanosti
Míra ekonomické aktivity
2011
index
2011 / 2010
2011
index
2011 / 2010
2011
index
2011 / 2010
2011
rozdíl
2011 - 2010 (proc. body)
2011
rozdíl
2011 - 2010 (proc. body)
Česká republika
5 257,6
99,8
4 904,0
100,4
353,6
92,2
6,7
-0,6
58,3
-0,1
v tom kraje:
Hl. město Praha
674,8
98,9
650,3
99,0
24,5
95,5
3,6
-0,1
61,4
-0,8
Středočeský
643,9
101,3
611,1
101,5
32,7
98,3
5,1
-0,2
59,9
0,2
Jihočeský
319,9
101,0
302,3
100,7
17,7
105,1
5,5
0,2
58,6
0,6
Plzeňský
291,7
100,3
276,6
101,1
15,1
88,4
5,2
-0,7
59,4
0,3
Karlovarský
156,8
96,9
143,4
99,4
13,4
76,5
8,5
-2,3
59,9
-1,8
Ústecký
406,8
99,9
366,6
101,3
40,2
88,5
9,9
-1,3
57,6
0,1
Liberecký
214,7
99,1
199,1
98,8
15,6
103,0
7,2
0,3
57,5
-0,5
Královéhradecký
271,6
99,7
252,3
99,4
19,3
103,5
7,1
0,3
57,4
-0,1
Pardubický
253,3
100,0
239,2
101,8
14,1
76,9
5,6
-1,7
57,5
0,0
Vysočina
251,2
98,2
235,0
98,7
16,2
91,4
6,4
-0,5
57,2
-0,9
Jihomoravský
572,5
99,4
529,4
99,5
43,2
97,2
7,5
-0,2
57,8
-0,4
Olomoucký
307,2
100,3
283,9
101,9
23,3
84,2
7,6
-1,5
56,0
0,3
Zlínský
290,6
100,7
268,4
101,7
22,2
90,6
7,6
-0,9
57,4
0,6
Moravskoslezský
602,3
99,6
546,2
100,5
56,2
91,4
9,3
-0,8
56,7
0,0

Při hodnocení dat z VŠPS je třeba brát v úvahu, že se jedná o výběrové šetření. Získané výsledky jsou reprezentativní statistické odhady zatížené určitou statistickou chybou.

Podrobnější informace o výsledcích VŠPS můžete nalézt v internetovém dokumentu Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil – roční průměry 2011, v sekci Zaměstnanost.