Zaměstnaní a nezaměstnaní v Pardubickém kraji podle VŠPS v roce 2010 - roční průměry

 

Podle výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) mělo v Pardubickém kraji v roce 2010 hlavní či jediné zaměstnání v průměru 235 tisíc osob (z toho 135,9 tisíc mužů a 99,1 tisíc žen). Ve srovnání s rokem 2009 poklesla celková zaměstnanost o 3,5 tisíce osob, tedy relativně o 1,5 % (u mužů o 0,2 %, u žen o 3,1 %). Zaměstnanost se snížila ve většině krajů České republiky, nejvýrazněji v kraji Olomouckém (o 4,8 %). Pouze v Libereckém, Jihomoravském, Karlovarském a Středočeském kraji zaměstnaných osob meziročně přibylo.

Mezi zaměstnanými v kraji převažovaly osoby ve věku 30 - 44 let, které se na celkovém počtu podílely ze 42 %, a podle nejvyššího dokončeného vzdělání pak lidé se středním vzděláním bez maturity (43,6 % z celkového počtu). Polovina zaměstnaných pracovala v roce 2010 ve službách, průmyslová odvětví (včetně stavebnictví) zaměstnávala 44,9 % osob a v zemědělském sektoru působilo 4,4 % zaměstnaných.

V roce 2010 bylo v Pardubickém kraji v průměru 18,4 tisíc nezaměstnaných osob, z toho 9,8 tisíc (tj. 53,1 %) tvořily ženy. Počet nezaměstnaných se v kraji oproti roku 2009 zvýšil o 12,0 %, republikový nárůst přitom činil 8,9 %. Největší relativní přírůstek počtu nezaměstnaných přesahující 20 % byl zaregistrován v Hlavním městě Praze, Jihočeském kraji a kraji Vysočina. K poklesu nezaměstnanosti došlo v Královéhradeckém, Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji.

Nezaměstnaní v krajích ČR v letech 2008 - 2010

Z hlediska věkové struktury spadala největší část nezaměstnaných (6,9 tisíc osob, tedy 37,5 % z celkového počtu) do věkové skupiny 30 - 44 let. Celkem 46,7 % (tj. absolutně 8,6 tisíc) uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce mělo nejvyšší dokončené vzdělání střední bez maturity.

Celkovou pracovní sílu, tedy osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané, představovalo v roce 2010 v Pardubickém kraji 253,4 tisíc osob, což bylo o 0,6 % méně než v předchozím roce.

Obecná míra nezaměstnanosti, která je podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vyjádřena jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, dosáhla v roce 2010 v Pardubickém kraji v průměru 7,2 % a meziročně tak vzrostla o 0,8 procentního bodu. Tato míra nezaměstnanosti byla sedmá nejvyšší mezi kraji České republiky, nejvyšší byla v kraji Ústeckém (11,2 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (3,8 %). Průměrná obecná míra nezaměstnanosti v České republice v roce 2010 dosahovala 7,3 %.

Obecná míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji v letech 2000 - 2010

Obecná míra nezaměstnanosti mužů v Pardubickém kraji v roce 2010 činila v průměru 6,0 % a v porovnání s rokem 2009 stoupla o 0,6 p. b. V relativním vyjádření šlo o zvýšení o 11,7 %, což představovalo sedmý nejvyšší nárůst obecné míry nezaměstnanosti mužů v krajích ČR. U žen dosáhla obecná míra nezaměstnanosti 9,0 %, ve srovnání s průměrem předchozího roku došlo k jejímu zvýšení o 1,1 p. b.

Míra ekonomické aktivity, tedy podíl pracovní síly na počtu všech osob starších 15 let, se v Pardubickém kraji meziročně snížila o 0,3 p. b. na 57,5 %. Tento pokles způsobilo zejména snížení míry ekonomické aktivity u žen, která oproti roku 2009 klesla o 1,0 p. b. a v průměru v roce 2010 dosáhla výše 48,4 %. Naopak míra ekonomické aktivity mužů meziročně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 67,0 %.

Vybrané údaje z výběrového šetření pracovních sil v krajích ČR


Pracovní síla
Zaměstnaní v hlavním zaměstnání
Nezaměstnaní
Obecná míra nezaměstnanosti
Míra ekonomické aktivity
2010
(v tis. osob)
index
2010/2009
2010
(v tis. osob)
index
2010/2009
2010
(v tis. osob)
index
2010/2009
2010
(v %)
rozdíl 2010 -
2009 (proc. body)
2010
(v %)
rozdíl 2010 -
2009 (proc. body)
Česká republika
5 268,9
99,7
4 885,2
99,0
383,7
108,9
7,3
0,6
58,4
-0,2
v tom kraje:
Hl. město Praha
682,4
100,2
656,8
99,5
25,6
123,1
3,8
0,7
62,2
-0,4
Středočeský
635,5
101,0
602,2
100,1
33,3
119,8
5,2
0,8
59,7
0,1
Jihočeský
316,8
98,6
300,0
97,6
16,8
122,4
5,3
1,0
58,0
-0,8
Plzeňský
290,8
99,2
273,7
99,6
17,1
92,4
5,9
-0,4
59,0
-0,5
Karlovarský
161,9
100,2
144,4
100,3
17,5
99,3
10,8
-0,1
61,7
0,4
Ústecký
407,3
100,2
361,9
99,0
45,4
111,0
11,2
1,1
57,5
0,2
Liberecký
216,6
101,2
201,5
102,1
15,1
90,1
7,0
-0,9
58,0
0,7
Královéhradecký
272,5
98,7
253,8
99,6
18,7
87,9
6,9
-0,8
57,5
-0,5
Pardubický
253,4
99,4
235,0
98,5
18,4
112,0
7,2
0,8
57,5
-0,3
Vysočina
255,9
100,1
238,2
98,8
17,7
122,2
6,9
1,3
58,1
0,2
Jihomoravský
576,2
101,3
531,8
100,4
44,4
114,3
7,7
0,9
58,1
0,7
Olomoucký
306,2
96,7
278,5
95,2
27,7
114,6
9,1
1,4
55,7
-1,7
Zlínský
288,5
99,2
264,0
97,9
24,5
115,8
8,5
1,2
56,8
-0,3
Moravskoslezský
605,0
98,0
543,5
97,5
61,4
102,9
10,2
0,5
56,7
-0,9

Při hodnocení dat z VŠPS je třeba brát v úvahu, že se jedná o výběrové šetření. Získané výsledky jsou reprezentativní statistické odhady zatížené určitou statistickou chybou.

Podrobnější informace o výsledcích VŠPS můžete nalézt v internetovém dokumentu Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry 2010, v sekci Zaměstnanost a v informačním letáku.