Rozsáhlé datové výstupy v regionálním členění za oblast výzkumu a vývoje (dále jen V a V) poskytuje zpracování ročních statistických výkazů VTR 5-01. Publikovány jsou časové řady od roku 2001, avšak změna metodiky z roku 2005, týkající se přepočtu zaměstnanců na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumu a vývoji (FTE), neumožňuje tento základní ukazatel porovnávat za delší časové období než za posledních deset let.

Podrobné výsledky z šetření VTR 5-01 jsou zveřejněny v samostatné publikaci: Ukazatele výzkumu a vývoje – 2015, která byla zveřejněna v lednu 2017.

Více než polovina pracovišť výzkumu a vývoje v kraji má méně než pět zaměstnanců

Počet pracovišť provádějících výzkum a vývoj rostl v roce 2015 v kraji rychleji než v ostatních krajích. V mezikrajském srovnání zaujímá kraj počtem pracovišť 6. místo. Dominantní postavení mají v kraji pracoviště podnikatelského sektoru (133 pracovišť). Z celkového počtu 145 pracovišť V a V jich pouze 8 patřilo k sektoru vysokých škol a 4 k vládnímu sektoru. V kraji převažují malá pracoviště do 5 zaměstnanců (77), přitom veškerý meziroční růst počtu pracovišť se v roce 2015 týkal právě této kategorie. V kraji je naproti tomu 5 pracovišť se 100 a více zaměstnanci a 9 pracovišť s 50–99 zaměstnanci. Tři pracoviště se během roku zmenšila natolik, že se přesunula z kategorie se 100 a více zaměstnanci do kategorie s 50–99 zaměstnanci. Dvě třetiny pracovišť v kraji je zaměřeno na technické vědy, následují přírodní a zemědělské vědy.

Pracoviště výzkumu a vývoje a jejich zaměstnanci v letech 2011 – 2015

Pardubický kraj se zařadil mezi tři kraje, ve kterých se v roce 2015 snižoval počet zaměstnanců výzkumu a vývoje

Z celkového počtu 3 803 zaměstnanců V a V (fyzické osoby ke konci roku 2015) tvoří ženy 27 %. V porovnání s rokem 2014 se v kraji snížil počet zaměstnanců V a V o 160; pokles v kraji byl po Ústeckém kraji druhý nejvyšší (snížení o 4,0 %, v celé ČR počet zaměstnanců vzrostl o 2,9 %). Okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí se řadí mezi 9 okresů ze 77 okresů v ČR (včetně Prahy), ve kterých je zaměstnáno více než 1 000 zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru. Údaje o celkovém počtu zaměstnanců V a V nejsou podle okresů publikovány. Po přepočtu na plnou pracovní dobu (FTE) věnovanou V a V bylo v kraji v roce 2015 celkem 2 409 zaměstnanců, z toho 609 žen. Výzkumní pracovníci tvořili z celkového počtu zaměstnanců 47 % a technici 36 %. Z celkového počtu 1 138 výzkumných pracovníků v kraji (přepočtené počty na plně zaměstnané) jich bylo zaměstnáno v podnikatelském sektoru 73 %, ve vysokoškolském sektoru 23 % a pouze 4 % výzkumníků pracovalo ve vládním sektoru.

Technickým vědám se v kraji věnuje 58 % výzkumníků (přepočtené počty na plnou pracovní dobu), přírodním vědám 29 %, lékařským vědám 5 %, humanitním vědám 4 % a sociálním vědám 3 % výzkumníků. Zemědělskými vědami se zabývá pouze 0,5 % výzkumníků (6 osob). V porovnání s rokem 2014 posílily lékařské vědy na úkor technických.

Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2015 v kraji klesaly, v celé ČR rostly

Výdaje na výzkum a vývoj rostly v kraji v letech 2010 až 2012 ročně o více než 13 % a růst se nelišil od celostátního průměru. V roce 2013 celostátně pokračoval růst (o 7,6 %), avšak v Pardubickém kraji došlo k poklesu o 3,4 %. Na poklesu výdajů se v roce 2013 v Pardubickém kraji podílely nižší výdaje z podnikatelských zdrojů v ČR, výpadek výdajů z veřejných zdrojů ČR byl kompenzován růstem veřejných zdrojů ze zahraničí. V roce 2014 vzrostly celostátně výdaje na V a V o 9,3 %, a to zejména z veřejných zdrojů ze zahraničí a z podnikatelské sféry. V kraji byl zaznamenán přírůstek o 1,5 %; veškerý přírůstek se týkal podnikatelské sféry. Výdaje z veřejných zdrojů se snižovaly, a to z tuzemských zdrojů i ze zahraničí. V roce 2015 vzrostly výdaje na V a V celostátně o 4,2 %, a to zejména v Hlavním městě Praze (růst o 12,1 %). V Pardubickém kraji došlo k poklesu výdajů o 2,8 %. Nižší byly výdaje z veřejných zdrojů z ČR (o 12,0 %) a z podnikatelských zdrojů (o 3,7 %).

Výdaje na výzkum a vývoj v letech 2011 – 2015

Podíl kraje na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj v ČR se postupně snižuje (z 3,9 % v roce 2011 na 3,0 % v roce 2015). V pořadí krajů patřilo v roce 2015 Pardubickému kraji 8. místo. V menším rozsahu je v kraji realizován zejména výzkum z veřejných zdrojů ČR. Částka 497 mil. Kč tvoří 1,7 % z celostátního objemu tuzemských veřejných prostředků vynaložených na výzkum a vývoj v roce 2015. Méně bylo vydáno pouze v Karlovarském kraji, Kraji Vysočina, v Ústeckém a Zlínském kraji. Zatímco celostátně tvoří tuzemské veřejné zdroje financování výzkumu 32 %, v kraji je tento podíl jen 19 %. Naproti tomu má v kraji větší zastoupení výzkum financovaný podnikatelskou sférou (kraj 71 %, ČR 51 %). Postupně se až do roku 2013 zvyšoval podíl veřejných zahraničních zdrojů. V posledních 2 letech se celostátně tento podíl mírně snižoval, v kraji byl pokles výraznější. V roce 2015 byl jejich podíl v rámci celé ČR téměř 16 %, zatímco v Pardubickém kraji pouze 8 %, přitom v roce 2013 byl v kraji o 3 procentní body vyšší.

Dominantním sektorem, ve kterém je výzkum a vývoj prováděn, je v Pardubickém kraji podnikatelský sektor s podílem 80 % v roce 2015 (při celostátním podílu 54 %). Vládní sektor, který měl celostátní podíl 20 %, měl v kraji zastoupení menší než 2 %. Nižší zastoupení na provádění výzkumu měly v kraji i vysoké školy (ČR 25 %, kraj 19 %). V porovnání s rokem 2014 se výdaje na výzkum a vývoj prováděný vysokými školami v kraji zvýšil o 13 %.

Rozhodující část výdajů na výzkum a vývoj směřuje do oblasti technických věd. Celostátně byl v roce 2015 jejich podíl 47 %, v Pardubickém kraji 63 %. Následují přírodní vědy s podílem v ČR 36 % a v kraji 27 %. Podíly ostatních vědních odvětví dlouhodobě v kraji nepřekračují v úhrnu 10 % z celkových výdajů na výzkum a vývoj. V kraji je podprůměrný podíl investičních výdajů na celkovém objemu výdajů na V a V (ČR 21 %, kraj 15 %).

Z hlediska typu činnosti má v ČR nejvyšší zastoupení aplikovaný výzkum s podílem 37 %, následuje základní výzkum s podílem 32 % a na experimentální vývoj se vynakládá 31 % celkových výdajů na výzkum a vývoj. V Pardubickém kraji má oproti celostátnímu průměru vyšší zastoupení aplikovaný výzkum (podíl 46 %), nadprůměrný podíl má i experimentální vývoj (38 %) na úkor zastoupení základního výzkumu (16 %).

Z výdajů na výzkum a vývoj uskutečněný v podnikatelském sektoru v kraji v roce 2015 připadalo 49 % na střední podniky s 50 – 249 zaměstnanci a 45 % na velké podniky s 250 a více zaměstnanci. Na malé podniky (s 10 – 49 zaměstnanci) připadalo 5 % výdajů a na velmi malé podniky (do 9 zaměstnanců) pouze 1 % celkových výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelské sféře. Z hlediska vlastnictví podniků připadalo 61 % výdajů na podniky s domácími vlastníky, přitom celostátní podíl výdajů domácích vlastníků byl pouze 40 %. V 11 krajích převažovaly výdaje zahraničních vlastníků nad tuzemskými, v Pardubickém kraji byl podíl výdajů domácích vlastníků nejvyšší ze všech krajů v ČR. Objemem výdajů na V a V v podnikatelském sektoru se okres Pardubice řadil v roce 2015 mezi šest okresů v ČR s výdaji většími než 1 mld. Kč (Hlavní město Praha, Brno-město, Plzeň-město, Nový Jičín, Liberec a Pardubice).

Nepřímá veřejná podpora V a V v soukromých podnicích dosáhla v roce 2014 (poslední dostupné údaje) v kraji 111 mil. Kč, z toho 63 % připadalo na domácí podniky. Na celostátním objemu nepřímé podpory se soukromé podniky v Pardubickém kraji podílely 4,9 %. Ze 74 příjemců nepřímé podpory v kraji (tj. právnických osob, jež v daném roce využily v rámci svého daňového přiznání daňového odpočtu výdajů na V a V) jich bylo 30 z okresu Ústí nad Orlicí. Tyto podniky získaly celkem 76 mil. Kč, tj. více než dvě třetiny nepřímé podpory V a V směřující v roce 2014 soukromým podnikům v kraji.