Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2017

 

Po poklesu výroby elektřiny v kraji v letech 2015 a 2016, který souvisel s modernizací dvou výrobních bloků a likvidací následků požáru v parní elektrárně Chvaletice, vzrostla v roce 2017 meziročně výroba elektřiny v kraji téměř o jednu čtvrtinu. Spotřeba (netto) meziročně vzrostla o 3,2 %, a to především vlivem výrazně vyšší spotřeby v měsíci lednu; spotřeba elektřiny ve 4. čtvrtletí naproti tomu poklesla.

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) byly do konce roku 2015 publikovány s měsíční periodicitou, za roky 2016 a 2017 jsou k dispozici se čtvrtletní periodicitou. Část regionálních dat je zveřejňována za jednotlivé měsíce v daném čtvrtletí. Data pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Roční údaje za roky 2011 až 2016 jsou převzaty z časových řad, předběžné údaje za rok 2017 ze čtvrtletních Zpráv o provozu ES ČR publikovaných ERÚ.

Instalovaný výkon elektráren v kraji v letech 2016 a 2017 stagnoval

Z celkového instalovaného výkonu v České republice 22 234 MW (k 31. 12. 2017) připadalo 49,8 % na parní elektrárny, 19,3 % na jaderné elektrárny, 10,2 % na vodní elektrárny (včetně přečerpávacích), 9,2 % na elektrárny využívající solární energii, 6,1 % na paroplynové elektrárny, 4,0 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,4 % na větrné elektrárny. Budování větrných elektráren vrcholilo v roce 2009, solárních (fotovoltaických) v roce 2010. V dalších letech byly přírůstky instalovaného výkonu solárních elektráren výrazně nižší, přibývaly především malé zdroje do 0,05 MW. Nyní mají solární elektrárny v ČR instalovaný výkon 2 040 MW, což je o 2,2 % méně než před pěti lety. Ostatní alternativní zdroje elektřiny, spalující především biomasu, bioplyn a skládkový plyn jsou zařazeny mezi plynové a spalovací elektrárny a jejich výkon není v regionálním členění samostatně publikován. Geotermální energie získávaná pomocí tepelných čerpadel je využívána převážně k vytápění veřejných budov a k výrobě elektřiny se zatím nevyužívá.

Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu ke konci roku 2017 v %

Zdroj: Energetický regulační úřad

Graf: Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu ke konci roku 2017 v %

Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR zapojených do elektrizační soustavy podílí ze 6,6 %. Nadprůměrné zastoupení měly koncem roku 2017 v kraji oproti republikové úrovni parní elektrárny (11,5 % z instalovaného výkonu parních elektráren v ČR).

V Pardubickém kraji jsou 2 velké parní elektrárny (Chvaletice a Opatovice nad Labem), obě spalují hnědé uhlí. Jejich instalovaný výkon se v roce 2017 neměnil; podíl na instalovaném výkonu elektráren v kraji dosahuje 86,5 %. Vzhledem k tomu, že v kraji není jaderná elektrárna, byly do roku 2009 druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji vodní elektrárny. Před vodní elektrárny se z hlediska instalovaného výkonu dostaly v roce 2010 fotovoltaické elektrárny. V roce 2012 byl instalovaný výkon vodních elektráren předstižen i plynovými a spalovacími elektrárnami, a to především zásluhou budování bioplynových stanic, popř. kogeneračních jednotek, kombinujících výrobu elektřiny a tepla.  

Instalovaný výkon vodních elektráren v kraji se v průběhu roku 2017 nepatrně snížil a obdobný vývoj byl zaznamenán též u větrných a fotovoltaických elektráren. Nově udělené licence se většinou týkaly již dříve provozovaných zařízení. Celkem bylo v roce 2017 pro elektrárny v kraji vydáno pouze 35 licencí, z toho po deseti v okresech Chrudim a Pardubice. Nejvíce licencí se týkalo solárních elektráren (20) a malých vodních elektráren (8).

Jediným typem elektráren v kraji, jejichž výkon v roce 2017 vzrostl, byly plynové a spalovací elektrárny; jejich instalovaný výkon vzrostl o 1,4 MW. Licenci získalo 6 nových plynových a spalovacích elektráren vyrábějících elektřinu v kombinaci s teplem.

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Pardubickém kraji v letech 2012 až 2017 (k 31. 12.)

Zdroj: Energetický regulační úřad

Tabulka: Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Pardubickém kraji v letech 2012 až 2017 (k 31. 12.)

Výroba elektřiny v kraji začala po dvouletém poklesu opět růst

Výroba elektrické energie dosáhla v České republice v roce 2017 předběžně 87,0 TWh (brutto), z toho připadalo 52,2 % na parní elektrárny, 32,6 % na jaderné elektrárny, 8,6 % na paroplynové, plynové a spalovací elektrárny a 3,4 % na vodní elektrárny vč. přečerpávacích. Fotovoltaické elektrárny se na objemu vyrobené elektřiny podílely 2,5 % a větrné elektrárny 0,7 %. V porovnání s rokem 2016 celkový objem vyrobené elektřiny zvýšil o 4,5 %. Více elektřiny vyrobily především jaderné elektrárny (růst o 17,6 %), plynové a spalovací, solární a větrné elektrárny, pokles výroby o 8,1 % nastal v paroplynových elektrárnách, méně elektřiny dodaly vodní elektrárny včetně přečerpávacích. Pokles výroby v parních elektrárnách nebyl sice v relativním vyjádření výrazný (o 0,6 %), avšak v absolutních číslech byl jeden z nejvyšších.

V Pardubickém kraji bylo vyrobeno v roce 2017 celkem 5 520 GWh elektrické energie (předběžný údaj je součtem měsíčních dat; brutto), to je o 23,8 % více než v roce 2016. Tím se meziročně zvýšil podíl Pardubického kraje na výrobě elektřiny v České republice o 0,9 procentního bodu na 6,3 %. Výroba elektřiny meziročně vzrostla o 1 063 GWh, a to hlavně v parních elektrárnách (zvýšení o 1 040 GWh). Vyšší výroba ve Chvaletické elektrárně souvisela s obnovou provozu dvou modernizovaných výrobních bloků. Podíl kraje na celostátním objemu vyrobené elektřiny v parních elektrárnách byl i v roce 2017 nadprůměrný, přitom meziročně vzrostl z 8,7 % na 11,0 %. Více elektřiny vyrobily parní elektrárny v kraji oproti roku 2016 především v měsících květnu a září (v květnu více než dvojnásobek a v září více než čtyřnásobek elektřiny vyrobené ve stejném měsíci předchozího roku). Nadprůměrný podíl má kraj i na elektřině vyrobené v plynových a spalovacích elektrárnách (9,1 %).

Výroba elektřiny z vodních elektráren v roce 2017 v kraji podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 26,4 %, ve větrných elektrárnách dokonce o více než jednu třetinu. Naproti tomu solární elektrárny v kraji vyprodukovaly meziročně o 0,9 % elektřiny méně.

Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech 2012 až 2017

Zdroj: Energetický regulační úřad

Tabulka: Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech 2012 až 2017

Během roku se výrazně mění objemy vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren. Zatímco v letních měsících svou výrobu většinou omezují parní elektrárny; elektrárny produkující dotovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů pracují podle klimatických podmínek. Maximální výkon podávají solární elektrárny v květnu až srpnu, větrné na podzim a v zimě.

Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2017

Zdroj: Energetický regulační úřad

Graf: Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2017

Poznámka: Roční úhrn elektřiny v každém typu elektrárny je roven 100 %.

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách značně meziročně kolísá vzhledem k rozdílným srážkovým poměrům v jednotlivých letech. Také produkce elektřiny v jednotlivých měsících není pravidelná, a proto není výroba ve vodních elektrárnách zobrazena v předchozím grafu. Naproti tomu vývoj výroby v solárních a větrných elektrárnách je během roku lépe předvídatelný, avšak současně je výroba hůře regulovatelná a kolísá i v průběhu dne (vliv oblačnosti, nárazového větru).

Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na výrobě elektřiny v daném území v jednotlivých měsících roku 2017

Zdroj: Energetický regulační úřad

Graf: Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na výrobě elektřiny v daném území v jednotlivých měsících roku 2017

Spotřeba elektřiny v domácnostech v kraji meziročně vzrostla v 1. čtvrtletí, poklesla ve 4. čtvrtletí 2017

Spotřeba elektrické energie (brutto) v České republice v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 vzrostla o 1,9 %, přitom výroba elektřiny v ČR (brutto) se ve stejném období zvýšila o 4,5 %. Tuzemská  netto spotřeba1) elektřiny vzrostla o 1,0 TWh, tj. o 1,6 %, zatímco její čistá výroba (bez spotřeby elektřiny nutné k její výrobě) vzrostla v loňském roce o 3,6 TWh (o 4,6 %). Relativně rychleji než tuzemská spotřeba se zvyšovaly ztráty v sítích. Růst ztrát v přenosové a distribuční soustavě o 295 GWh (o 7,2 %) vedl k tomu, že ztráty v sítích tvořily 5,0 % brutto výroby elektřiny (4,9 % v roce 2016).

Vývoz elektřiny do zahraničí vzrostl o 3,3 TWh, přitom dovoz vzrostl o 1,3 TWh; tím se saldo se zahraničím meziročně zvýšilo o 2,1 TWh. V roce 2017 tak převažoval vývoz elektřiny nad dovozem o 13,0 TWh. Podíl vyvezené elektřiny (saldo) z vyrobené elektřiny celkem (brutto) se od roku 2008 do roku 2014 postupně zvyšoval (z 13,7 % na 19,0 %). Následoval pokles na 14,9 % v roce 2015 a na 13,2 % v roce 2016. V roce 2017 podíl vyvezené elektřiny vzrostl na 15,0 %.

Regionální data jsou do roku 2013 k dispozici pouze za brutto spotřebu, za roky 2014 až 2017 za netto spotřebu (přitom předběžný údaj za rok 2017 je součtem dat za jednotlivé měsíce roku 2017). Údaje o odvětvové spotřebě není z tohoto důvodu možné porovnávat na regionální úrovni v delší časové řadě. Dalším faktorem, který negativně ovlivnil srovnatelnost dat v jednotlivých odvětvích, je i to, že dochází k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví.

V Pardubickém kraji se v roce 2017 spotřebovalo 2 479 GWh elektřiny (předběžný údaj, netto), přitom definitivní údaje o netto spotřebě v krajském členění jsou k dispozici pouze za roky 2014 až 2016. Meziročně vzrostla v roce 2017 čistá spotřeba elektřiny v kraji o 3,1 %. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR činil v uplynulém roce 4,2 %. V České republice dosahovala v roce 2017 netto spotřeba elektřiny na obyvatele 5,57 MWh, v Pardubickém kraji to bylo 4,79 MWh, což představuje 86,0 % průměru ČR.

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto) v ČR a Pardubickém kraji v roce 2017

Zdroj: Energetický regulační úřad

Graf: Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto) v ČR a Pardubickém kraji v roce 2017

Tradičně nejvyšší podíl spotřeby elektřiny byl v roce 2017 v kraji, obdobně jako v celé ČR, v zimních, popř. podzimních měsících (leden, listopad, prosinec, březen, únor); nejnižší byla v létě (červenec, červen, srpen). V porovnání s rokem 2016 byl v kraji zaznamenán přírůstek spotřeby elektřiny ve všech měsících roku 2017, nejvyšší růst nastal v měsíci lednu (o 9,2 %). Výroba elektřiny byla v kraji nejvyšší na podzim a v zimě (listopad, říjen, leden, září), nejnižší v létě (srpen, červenec). Tím se objemy měsíční výroby v kraji v roce 2017 výrazně lišily od výroby v kraji v roce 2016, kdy bylo neméně elektřiny vyrobeno v září a v květnu v souvislosti s výpadky výroby v elektrárně Chvaletice (viz následující graf).

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto) v Pardubickém kraji v roce 2016 a 2017

Zdroj: Energetický regulační úřad

Graf: Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto) v Pardubickém kraji v roce 2016 a 2017

Největším odběratelem elektřiny v kraji je průmysl, následují domácnosti a odvětví služeb (vč. školství a zdravotnictví).

Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2012 až 2017

Zdroj: Energetický regulační úřad

Tabulka: Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2012 až 2017  Zdroj: Energetický regulační úřad

Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností nejsou vyvolány rozdíly v zařazování odběratelů, ale souvisejí především s klimatickými vlivy a s ekonomickým tlakem na úspory energie (zateplování domů, výměna klasických žárovek za energeticky úsporné, výměna domácích spotřebičů za přístroje s vyšší energetickou třídou apod.). Na druhou stranu nelze pominout růst vybavenosti domácností přístroji, které spotřebovávají elektřinu (osobní počítače, sušičky prádla, klimatizační jednotky apod.).

Meziročně vzrostla celostátně spotřeba elektřiny v domácnostech o 2,6 %, v Pardubickém kraji se zvýšila o 1,9 %. Zatímco v 1. čtvrtletí 2017 vzrostla v kraji spotřeba domácností o 4,4 %, ve 4. čtvrtletí byl zaznamenán meziroční pokles spotřeby o 1,6 %. V přepočtu na 1 obyvatele kraje byla v roce 2017 spotřeba domácností na úrovni 96,6 % republikového průměru.

Podrobnější informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2017 v regionálním členění, popřípadě o výrobě elektřiny podle druhu paliva (vč. podílu výroby z obnovitelných zdrojů) bude možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu z Roční zprávy o provozu ES ČR v průběhu 2. čtvrtletí 2017.

 



1) netto spotřeba = brutto spotřeba – vlastní spotřeba na výrobu elektřiny – spotřeba na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách – ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba – saldo zahraničních výměn

 

  • Kontaktní osoba:
    RNDr. Petr Dědič
    Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
    tel.: 737 858 698
    e-mail: petr.dedic@czso.cz