Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2016

 

Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském členění Energetický regulační úřad (www.eru.cz). Základní údaje (instalovaný výkon, výroba a spotřeba elektřiny) byly do konce roku 2015 publikovány s měsíční periodicitou, v roce 2016 byly k dispozici se čtvrtletní periodicitou. Část regionálních dat je k dispozici za jednotlivé měsíce v daném čtvrtletí. Data pocházejí od výrobců, distributorů elektřiny a obchodníků s elektřinou. Roční údaje za roky 2011 až 2015 jsou převzaty z časových řad, předběžné údaje za rok 2016 ze čtvrtletních Zpráv o provozu ES ČR publikovaných ERÚ.

Instalovaný výkon elektráren v kraji poprvé od roku 2007 poklesl

Z celkového instalovaného výkonu v České republice 21 528 MW (k 31. 12. 2016) připadalo 48,4 % na parní elektrárny, 19,9 % na jaderné elektrárny, 10,5 % na vodní elektrárny (včetně přečerpávacích), 9,5 % na elektrárny využívající solární energii, 6,3 % na paroplynové elektrárny, 4,1 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,3 % na větrné elektrárny. Budování větrných elektráren vrcholilo v roce 2009, solárních (fotovoltaických) v roce 2010. V dalších letech byly přírůstky instalovaného výkonu solárních elektráren výrazně nižší, přibývaly především malé zdroje do 0,05 MW. Nyní mají solární elektrárny v ČR instalovaný výkon 2 047 MW, což je pouze o 3,9 % více oproti stavu ke konci roku 2011. Ostatní alternativní zdroje elektřiny, spalující především biomasu, bioplyn a skládkový plyn jsou zařazeny mezi plynové a spalovací elektrárny a jejich výkon není v regionálním členění samostatně publikován. Geotermální energie získávaná pomocí tepelných čerpadel je využívána převážně k vytápění veřejných budov a k výrobě elektřiny se zatím nevyužívá.

Instalovaný výkon elektráren podle jejich typu ke konci roku 2016 v %

Zdroj: Energetický regulační úřad

Pardubický kraj se na instalovaném výkonu elektráren v ČR zapojených do elektrizační soustavy podílí ze 6,8 %. Nadprůměrné zastoupení měly koncem roku 2016 v kraji oproti republikové úrovni parní elektrárny (12,2 % z instalovaného výkonu parních elektráren v ČR).

V Pardubickém kraji jsou 2 velké parní elektrárny (Chvaletice a Opatovice nad Labem), obě spalují hnědé uhlí. Jejich instalovaný výkon se v roce 2016 snížil o 2,8 MW; podíl na instalovaném výkonu elektráren v kraji dosahuje 87 %. Vzhledem k tomu, že v kraji není jaderná elektrárna, byly do roku 2009 druhým nejvýkonnějším zdrojem v kraji vodní elektrárny. Před vodní elektrárny se z hlediska instalovaného výkonu dostaly v roce 2010 fotovoltaické elektrárny. V roce 2012 byl instalovaný výkon vodních elektráren předstižen i plynovými a spalovacími elektrárnami, a to především zásluhou budování bioplynových stanic, popř. kogeneračních jednotek, kombinujících výrobu elektřiny a tepla.  

Instalovaný výkon vodních elektráren v kraji se v průběhu roku 2016 zvýšil jen nepatrně; novou licenci získala pouze 1 malá vodní elektrárna v okrese Ústí nad Orlicí. Výkon vyšší než 0,5 MW má v kraji 7 vodních elektráren, z nichž dvě největší jsou na řece Chrudimce, dvě jsou na Divoké Orlici a tři na Labi.

Změněné výkupní ceny „solární elektřiny“ v roce 2011 vedly k tomu, že v uplynulých pěti letech došlo v kraji k omezení výstavby velkých fotovoltaických elektráren, připojovány byly především malé zdroje. V roce 2012 získalo v Pardubickém kraji licenci více než 700 nových provozoven, jejich úhrnný instalovaný výkon byl 8,5 MW. Obdobná situace byla i v roce 2013; na 426 nových licencí připadal instalovaný výkon 3,8 MW. V roce 2014 přibylo v kraji pouze 29 licencí na fotovoltaické elektrárny; celkový instalovaný výkon solárních elektráren v kraji se v roce 2014 snížil, což zřejmě souvisí s přezkumem dříve vydaných licencí. Během roku 2015 přibylo 19 nových licencí na malé fotovoltaické elektrárny a v roce 2016 pokles počtu nových licencí dále pokračoval (celkem 14 licencí, z toho 6 v okrese Ústí nad Orlicí). K největším solárním zařízením v kraji se řadí elektrárny v Přelouči – Klenovce (8,4 MW), Pohledech na Svitavsku (5,8 MW), Kameničné na Žambersku (5,1 MW) a v Pardubicích – Hostovicích (4,8 MW).

Během roku 2016 se v kraji nezměnil instalovaný výkon větrných elektráren s platnou licencí, nové větrné elektrárny nevznikaly. Nové licence získaly pouze stávající dvě větrné elektrárny v Anenské Studánce v okrese Ústí nad Orlicí.

Instalovaný výkon plynových a spalovacích elektráren vzrostl o 0,8 MW. Licenci získaly 3 nové plynové a spalovací elektrárny vyrábějící elektřinu v kombinaci s teplem v Moravské Třebové.

Instalovaný výkon elektrizační soustavy v Pardubickém kraji v letech 2011 – 2016 (k 31. 12.)

Zdroj: Energetický regulační úřad

Výroba elektřiny v kraji byla nejnižší za posledních 14 let

Výroba elektrické energie dosáhla v České republice v roce 2016 předběžně 83,3 TWh (brutto), z toho připadalo 54,9 % na parní elektrárny, 28,9 % na jaderné elektrárny, 9,2 % na paroplynové, plynové a spalovací elektrárny a 3,8 % na vodní elektrárny vč. přečerpávacích. Fotovoltaické elektrárny se na objemu vyrobené elektřiny podílely 2,6 % a větrné elektrárny 0,6 %. V porovnání s rokem 2015 celkový objem vyrobené elektřiny poklesl o 0,7 %. Více elektřiny vyrobily parní, plynové a spalovací, paroplynové a vodní elektrárny, pokles výroby o 10 % nastal v jaderných elektrárnách (v důsledku oprav), méně elektřiny dodaly i větrné a solární elektrárny.

V Pardubickém kraji bylo vyrobeno v roce 2016 celkem 4 455 GWh elektrické energie (předběžný údaj je součtem měsíčních dat; brutto), to je o 15,4 % méně než v roce 2015. Tím se meziročně snížil podíl Pardubického kraje na výrobě elektřiny v České republice o 1 procentní bod na 5,3 p. b. Výroba elektřiny meziročně poklesla o 810 GWh, a to hlavně v parních elektrárnách (snížení o 802 GWh). Nižší výroba ve Chvaletické elektrárně souvisela s probíhající modernizací dvou výrobních bloků. Požár zauhlovací technologie zastavil v měsíci září výrobu elektřiny na několik týdnů. Podíl kraje na celostátním objemu vyrobené elektřiny v parních elektrárnách byl i v roce 2016 nadprůměrný, přestože meziročně poklesl z 10,6 % na 8,7 %. Méně elektřiny vyrobily parní elektrárny v kraji oproti roku 2015 především v měsících květnu a září (vždy méně než 50 % elektřiny vyrobené ve stejném měsíci předchozího roku).

Nadprůměrný podíl má kraj i na elektřině vyrobené v plynových a spalovacích elektrárnách (9,2 %). Výroba elektřiny z vodních elektráren v roce 2016 v kraji podle předběžných údajů meziročně poklesla o 9,3 %. Nízké srážkové úhrny vedly k tomu, že vodní elektrárny v kraji vyprodukovaly nejméně elektřiny za posledních 12 let.

Roční výroba elektřiny (brutto) v Pardubickém kraji v letech 2011 – 2016

Zdroj: Energetický regulační úřad

Během roku se výrazně mění objemy vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren. Zatímco v letních měsících svou výrobu většinou omezují parní elektrárny; elektrárny produkující dotovanou elektřinu z obnovitelných zdrojů pracují podle klimatických podmínek.

Měsíční podíly z ročního objemu vyrobené elektřiny v jednotlivých typech elektráren v Pardubickém kraji v roce 2016

Zdroj: Energetický regulační úřad

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách značně kolísá i meziročně vzhledem k rozdílným srážkovým poměrům v jednotlivých letech. Také rozdíly v jednotlivých měsících jsou nepravidelné, proto není výroba ve vodních elektrárnách zobrazena v předchozím grafu. Naproti tomu vývoj výroby v solárních a větrných elektrárnách je lépe předvídatelný a současně hůře regulovatelný (vliv oblačnosti, nárazového větru).

Podíl větrných a fotovoltaických elektráren na výrobě elektřiny v daném území v jednotlivých měsících roku 2016

Zdroj: Energetický regulační úřad

Domácnosti v kraji spotřebovaly v roce 2016 více elektřiny než před rokem

Spotřeba elektrické energie (brutto) v České republice v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 vzrostla o 2,0 %, přitom výroba elektřiny v ČR (brutto) ve stejném období poklesla o 0,7 %. Tuzemská  netto spotřeba1) elektřiny vzrostla o 1,6 TWh, tj. o 2,7 %, zatímco její čistá výroba (bez spotřeby elektřiny nutné k její výrobě) poklesla v loňském roce o 0,5 TWh (o 0,6 %). Relativně pomaleji než tuzemská spotřeba se zvyšovaly ztráty v sítích. Růst ztrát v přenosové a distribuční soustavě o 13 GWh (o 0,3 %) vedl k tomu, že ztráty v sítích tvořily 4,9 % brutto výroby elektřiny (4,8 % v roce 2015).

Vývoz elektřiny poklesl o 3,9 TWh, přitom dovoz poklesl o 2,3 TWh; tím se saldo se zahraničím meziročně snížilo o 1,6 TWh. V roce 2016 tak převažoval vývoz elektřiny nad dovozem o 11 TWh. Podíl vyvezené elektřiny (saldo) z vyrobené elektřiny celkem (brutto) se od roku 2008 do roku 2014 postupně zvyšoval (z 13,7 % na 19,0 %). V roce 2015 podíl vyvezené elektřiny poklesl na 14,9 % a v roce 2016 na 13,2 %.

Regionální data jsou pro období 2009 – 2013 k dispozici pouze za brutto spotřebu, za roky 2014 až 2016 za netto spotřebu (přitom předběžný údaj za rok 2016 je součtem dat za jednotlivé měsíce roku 2016). Údaje o odvětvové spotřebě není z tohoto důvodu možné porovnávat na regionální úrovni v delší časové řadě. Dalším faktorem, který negativně ovlivnil srovnatelnost dat v jednotlivých odvětvích, je i to, že docházelo k častým změnám v zařazování odběratelů elektřiny do jednotlivých odvětví.

V Pardubickém kraji se v roce 2016 spotřebovalo 2 404 GWh elektřiny (předběžný údaj, netto), přitom definitivní údaje o netto spotřebě v krajském členění jsou k dispozici pouze za roky 2014 a 2015. Meziročně vzrostla v roce 2016 čistá spotřeba elektřiny v kraji o 2,1 %. Podíl spotřeby elektřiny v kraji na spotřebě celé ČR činil v uplynulém roce 4,3 %. V České republice dosahovala v roce 2016 netto spotřeba elektřiny na obyvatele 5,46 MWh, v Pardubickém kraji to bylo 4,65 MWh, což představuje 85,2 % průměru České republiky.

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto) v ČR a Pardubickém kraji v roce 2016

Zdroj: Energetický regulační úřad

Tradičně nejvyšší podíl spotřeby elektřiny byl v roce 2016 v kraji, obdobně jako v celé ČR, v zimních, popř. podzimních měsících. Výroba elektřiny byla v kraji nejvyšší též v zimních měsících, avšak oproti celostátnímu průměru byla nejnižší v září a v květnu v souvislosti s výpadky výroby v elektrárně Chvaletice (viz následující graf).

Podíl jednotlivých měsíců na výrobě (brutto) a spotřebě elektřiny (netto) v Pardubickém kraji v roce 2015 a 2016

Zdroj: Energetický regulační úřad

Poznámka: Roční úhrn elektřiny v každém typu elektrárny je roven 100 %.

Největším odběratelem elektřiny v kraji je průmysl, následují domácnosti a odvětví služeb (vč. školství a zdravotnictví).

Roční spotřeba elektřiny podle odvětví v Pardubickém kraji v letech 2011 – 2016

Zdroj: Energetický regulační úřad

Meziroční změny spotřeby ve skupině domácností nejsou vyvolány rozdíly v zařazování odběratelů, ale souvisejí především s klimatickými vlivy a s ekonomickým tlakem na úspory energie (zateplování domů, výměna klasických žárovek za energeticky úsporné, výměna domácích spotřebičů za přístroje s vyšší energetickou třídou apod.). Na druhou stranu nelze pominout růst vybavenosti domácností přístroji, které spotřebovávají elektřinu (osobní počítače, sušičky prádla, klimatizační jednotky apod.).

Meziročně vzrostla celostátně spotřeba elektřiny v domácnostech o 3,0 %, v Pardubickém kraji se zvýšila o 2,2 %. V přepočtu na 1 obyvatele kraje byla v roce 2016 spotřeba domácností na úrovni 97,2 % republikového průměru.

Podrobnější informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2016 v regionálním členění, popřípadě o výrobě elektřiny podle druhu paliva (vč. podílu výroby z obnovitelných zdrojů) bude možné získat na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu z Roční zprávy o provozu ES ČR v průběhu měsíce května 2017.



1) netto spotřeba = brutto spotřeba – vlastní spotřeba na výrobu elektřiny – spotřeba na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách – ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba – saldo zahraničních výměn

Kontaktní osoba:
RNDr. Petr Dědič
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
tel.: 737 858 698
e-mail: petr.dedic@czso.cz