Vodovody a kanalizace v Pardubickém kraji v roce 2016

 

Pardubický kraj má mezi kraji ČR nejnižší cenu pitné vody, domácnostem je fakturované druhé nejnižší množství vody na osobu, cena stočného je třetí nejvyšší, podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů je čtvrtý nejvyšší a čtvrtou nejvyšší pozici v mezikrajském srovnání obsadil kraj i v podílu čištěných odpadních vod.

Údaje o vodovodech a kanalizacích ČSÚ získává prostřednictvím ročního statistického zjišťování (výkaz VH8b-01). V referenčním roce 2016 bylo osloveno 1 487 subjektů, z toho 1 190 obcí a 297 profesionálních provozovatelů, z nichž 27 provozuje vodovody a kanalizace současně ve více krajích. Publikované údaje za kraje a celou republiku jsou výsledkem matematického dopočtu.

vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Vodovody

V roce 2016 bylo v Pardubickém kraji zásobováno vodou z veřejných vodovodů celkem 503,8 tisíce obyvatel, proti roku předchozímu se jejich počet nepatrně snížil, od roku 2011 však jejich počet vzrostl téměř o 5 tisíc. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů se v kraji zvýšil z 96,6 % v roce 2011 na 97,5 % v roce 2016. V republikovém srovnání 14 krajů České republiky vykázaly 100% pokrytí v zásobování obyvatel pitnou vodou v roce 2016 Hlavní město Praha a Karlovarský kraj, třetí v pořadí byl kraj Moravskoslezský s 99,9 % a čtvrtý nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných vodou v mezikrajském srovnání v roce 2016 měl Pardubický kraj; nejnižší podíl byl evidován v Plzeňském kraji, a to 84,4 %.

Obyvatelé zásobovaní vodou z veřejných vodovodů v roce 2016

Vodovodní síť se během roku 2016 v Pardubickém kraji prodloužila o 78 km na celkových 4 815 km, což představuje 6,2 % vodovodní sítě České republiky. Počet vodovodních přípojek v kraji vzrostl meziročně téměř o 2 tisíce na 133 045 kusů, počet osazených vodoměrů se během roku 2016 zvýšil o 1,7 tisíce na 131 022. Kapacita vodojemů v Pardubickém kraji patří v republikovém srovnání dlouhodobě k nejnižší. V roce 2016 činila kapacita vodárenských zařízení v kraji 163 tisíce metrů krychlových.

Vodohospodářská zařízení v Pardubickém kraji v roce 2016 vyrobila 27,9 milionů m3 pitné vody; z tohoto množství voda z podzemních vod představovala 78 %. Jde o čtvrtý nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání, přičemž republikový průměr je 50 %. Objem vyrobené vody se v roce 2016 v kraji meziročně téměř nezměnil; počet úpraven vody se zvýšil ze 105 v roce 2015 na 112 v roce 2016.

Nejvyšší specifické množství vody fakturované celkem, tedy množství fakturované vody na obyvatele, bylo v mezikrajském srovnání v roce 2016 v Hlavním městě Praze, a to 171,0 litru na osobu a den, nejnižší hodnoty 112,4 litru na osobu a den uvádí Zlínský kraj. V Pardubickém kraji bylo v roce 2016 vyfakturováno celkem 122,4 litru vody na osobu a den, což představuje umístění uprostřed krajského srovnání.

Obdobně nejvyšší specifické množství vody fakturované domácnostem vykázalo Hlavní město Praha (107,9 litru na osobu a den), nejnižší Zlínský kraj (74,9 litru na osobu a den) a domácnostem v Pardubickém kraji bylo účtováno druhé nejnižší množství spotřebované vody 77,3 litru na osobu a den.

Cena vodného (cena za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním) bez DPH, tedy průměrná cena za 1 m3 fakturované pitné vody, se v krajích ČR v roce 2016 pohybovala v rozmezí od nejnižší částky 31,90 Kč/m3  v Pardubickém kraji po nejvyšší částku 43,00 Kč/m3 v kraji Ústeckém, rozdíl tedy činil 11,10 Kč. Porovnáním cen vody v republikovém souhrnu mezi roky 2015 a 2016 zjišťujeme průměrné zvýšení o 1,10 Kč/m3, v Pardubickém kraji se ve sledovaném období cena vody zvýšila o 0,90 Kč/m3.

Spotřeba vody v roce 2016 a vývoj cen vodného podle krajů ČR

Kanalizace

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci činil v roce 2016 v Pardubickém kraji 74,4 %; byl třetí nejnižší v republikovém srovnání a meziročně vzrostl o 0,7 procentního bodu (v celé ČR o 0,4 p. b.). Počet obyvatel žijících v Pardubickém kraji v domech napojených na kanalizaci ústící do čistíren odpadních vod činil 384,2 tisíce osob, tj. o 3,7 tisíce více proti roku 2015 a téměř o 12 tisíc více ve srovnání s rokem 2011.

Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci v roce 2016

Délka kanalizační sítě se v Pardubickém kraji v roce 2016 prodloužila o 112 km na celkovou délku 2 377 km, počet kanalizačních přípojek v kraji (81,6 tisíce) meziročně vzrostl o více než 2 tisíce.

Množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace včetně zpoplatněných srážkových vod činilo ve sledovaném roce 2016 v Pardubickém kraji téměř 23,1 milionu m3 (o 433 tisíce m3 více než v roce 2015). Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace (v obou případech bez srážkových vod) v roce 2016 hodnotou 98,9 % zařadil kraj na čtvrtou pozici v mezikrajském srovnání. Do vodních toků bylo v Pardubickém kraji v roce 2016 vypuštěno z kanalizací 36,5 milionu m3 odpadních vod; proti předchozímu roku byl zaznamenán pokles téměř o 700 tisíc m3, od roku 2011 se snížilo množství vypuštěných odpadních vod o více než 5 milionů m3.

Cena stočného (cena za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod) bez DPH se v roce 2016 v krajích ČR pohybovala v rozmezí hodnot 41,90 Kč/m3 v Libereckém kraji a 26,30 Kč/m3 v Kraji Vysočina; rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší průměrnou cenou stočného v roce 2016 činil 15,60 Kč (bez DPH) za 1 m3 odváděných odpadních vod. Průměrná cena stočného v Pardubickém kraji v roce 2016 dosáhla hodnoty 34,70 Kč/m3 a byla třetí nejvyšší v republikovém srovnání.

Cena vodného a stočného (bez DPH) v roce 2016

Celková projektovaná kapacita 120 čistíren odpadních vod (ČOV) v roce 2016 v Pardubickém kraji dosáhla výše 153,7 tisíce m3 odpadních vod za den; počet ČOV v kraji se meziročně navýšil o jednu, celková kapacita těchto zařízení se však snížila o 1 tisíc m3 za den.

Převážná většina zařízení v kraji (119  ČOV) fungovala na mechanicko-biologickém principu. V rámci mechanicko-biologických ČOV v kraji bylo více než 60 % těch, u nichž v procesu čištění dochází také k dalšímu odstraňování dusíku a fosforu, přičemž republikový průměr byl v roce 2016 o 7 procentních bodů nižší.

Kaly produkované provozem čistíren odpadních vod podle krajů ČR v roce 2016

Objem kalů vyprodukovaných provozem ČOV v Pardubickém kraji v roce 2016 byl 7,4 tisíce tun sušiny; tento objem představoval meziroční zvýšení o 6 % a zároveň představoval čtvrté nejnižší množství v republikovém srovnání. Z celkového objemu kalů v kraji v roce 2016 bylo 25 % zpracováno kompostováním, 19 % přímou aplikací a rekultivací a pouze necelých 5 % skládkováním.

Vybrané ukazatele o vodovodech pro veřejnou potřebu v Pardubickém kraji

Vybrané ukazatele o kanalizacích a ČOV pro veřejnou potřebu v Pardubickém kraji

 

  • Tabulka - Vybrané ukazatele o vodovodech pro veřejnou potřebu v Pardubickém kraji v roce 2011 až 2016
  • Tabulka - Vybrané ukazatele o kanalizacích a ČOV pro veřejnou potřebu v Pardubickém kraji v roce 2011 až 2016
  • SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:
  • Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích - vzor