Věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje v roce 2017

 

Ke konci roku 2017 žilo na území Pardubického kraje 518 337 obyvatel, jejichž průměrný věk činil 42,3 let. Obyvatelstvo Pardubického kraje je mezi kraji České republiky šesté nejmladší. Podíl dětské složky na populaci kraje se po předchozím poklesu v posledních letech mírně zvyšuje. Počet i podíl obyvatel v produktivním věku klesá, osoby ve věku nad 65 let mají v kraji v současnosti nejvyšší absolutní i relativní zastoupení od roku 1991.

Obyvatelstvo Pardubického kraje stárne, v roce 2017 připadalo na sto dětí do 15 let již 125 seniorů, což představuje šestou nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání; nejvíce (134) seniorů připadá na sto dětí v Královéhradeckém kraji.

Věková struktura populace je výsledkem předchozího dlouhodobého vývoje procesů porodnosti, úmrtnosti a migrace, zároveň je základem budoucího demografického vývoje. Na věkové struktuře obyvatelstva kraje a celé České republiky se odrazily především výkyvy ve vývoji porodnosti. Nejvíce viditelné nepravidelnosti v grafickém znázornění věkové struktury (tzv. strom života) jsou důsledkem zvýšené porodnosti po skončení druhé světové války, další velkou nerovnoměrnost ve věkové struktuře způsobila natalitní vlna v sedmdesátých letech minulého století a v neposlední řadě pak výrazné snížení porodnosti v 90. letech 20. století.

Věková struktura obyvatelstva Pardubického kraje v letech 1991 a 2017

31. 12. 2017 žilo na území Pardubického kraje 518 337 obyvatel, v tom 256 604 mužů a 261 733 žen. Celkovým počtem obyvatel se Pardubický kraj řadí na jedenácté místo mezi kraji České republiky; méně obyvatel žije pouze v krajích Vysočina, Libereckém a Karlovarském. Meziročně vzrostl počet obyvatel v kraji o 1,2 tis. Pardubický kraj byl jedním z osmi krajů České republiky, které v roce 2017 zaznamenaly celkový přírůstek obyvatel. Na růstu populace kraje se podílela pouze zahraniční migrace, přirozenou měnou (tj. rozdílem mezi počtem živě narozených a zemřelých) v kraji obyvatel mírně ubylo. V rámci kraje vzrostl meziročně počet obyvatel také v okresech Pardubice, Svitavy a Chrudim, pouze v okrese Ústí nad Orlicí se počet obyvatel meziročně snížil.

Počet obyvatel a meziroční přírůstek (úbytek) obyvatel v krajích České republiky v roce 2017

V kraji žilo ke konci roku 2017 celkem 81 098 dětí do 15 let, na populaci kraje se tak tato věková skupina podílela 15,6 %. Oproti předchozímu roku vzrostl počet obyvatel v nejmladší věkové kategorii o více než sedm set osob, ve srovnání s rokem 2008, kdy dosáhl počet dětí do 15 let v kraji minima (necelých 75 tis.), posílila tato skupina obyvatelstva o více než 6 tis. osob. Podíl dětské složky na populaci kraje se v posledních letech mírně zvyšuje, ve srovnání s rokem 1991 je však dětí mladších 15 let v kraji o 26 tis. méně.

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje v letech 1991 až 2017
(stav k 31. 12.)

Osob v tzv. produktivním věku (15 až 64 let) žilo ke konci roku 2017 v kraji 335 911, tj. 64,8 % z celkového počtu obyvatel kraje. Ve srovnání s předchozím rokem se snížil počet osob v této věkové kategorii o 2,3 tisíce. Počet i podíl obyvatel v této skupině klesá již od roku 2009, kdy do produktivního věku začaly přecházet populačně slabé ročníky druhé poloviny 90. let 20. století. V produktivním věku jsou přitom nejpočetnější generace obyvatelstva narozené v 70. letech minulého století.

K 31. 12. 2017 žilo v Pardubickém kraji 101 328 osob ve věku 65 a více let, na populaci kraje se senioři podíleli 19,5 %. Jedná se o nejvyšší absolutní počet i relativní zastoupení od roku 1991. Meziročně vzrostl počet osob v nejstarší věkové skupině o 2,8 tisíce, ve srovnání s rokem 1991 žije nyní v kraji o téměř 37 tisíc seniorů více.

Průměrný věk obyvatel v Pardubickém kraji v letech 1991 až 2017 (stav k 31. 12.)

Průměrný věk obyvatel Pardubického kraje meziročně vzrostl o dvě desetiny roku na 42,3 roku, ženám bylo v průměru 43,7 roku a mužům 40,9 let. Od roku 1991 se průměrný věk obyvatel kraje zvýšil o 6,1 roku. Nejvyšší průměrný věk mělo v roce 2017 obyvatelstvo Královéhradeckého a Zlínského kraje (42,9 let), naopak nejmladší populací se vyznačuje kraj Středočeský (41,1 roku). V mezikrajském srovnání bylo obyvatelstvo Pardubického kraje šesté nejmladší, republikový průměr činil v loňském roce 42,2 let.

Pokračující stárnutí populace lze dokumentovat také na vývoji poměrových ukazatelů. Stále vyšších hodnot nabývá index stáří, který vyjadřuje vzájemný poměr počtu osob seniorské a dětské složky obyvatelstva. Početní převaha seniorů nad dětmi byla v kraji poprvé evidována v roce 2007, kdy index stáří dosáhl hodnoty 100,6. V roce 2017 připadalo na 100 dětí do 15 let již téměř 125 seniorů starších 65 let, jedná se o šestou nejnižší hodnotu mezi všemi kraji České republiky. Nejvyšší hodnoty dosáhl index stáří v Královéhradeckém kraji (134,4), nejnižší pak v kraji Středočeském (102,5).

Vývoj počtu obyvatel ve věkových skupinách 0–14 let a 65 a více let, indexu stáří a indexu ekonomického zatížení v Pardubickém kraji v letech 1991 až 2017 (stav k 31. 12.)

Vzájemný početní poměr jednotlivých základních věkových skupin popisuje také tzv. index ekonomického zatížení, který udává počet osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let připadající na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let. Od roku 2008 vlivem oslabování produktivní kategorie a pokračujícím posilováním kategorie pětašedesátiletých a starších osob hodnota tohoto ukazatele trvale narůstá. V roce 2017 dosáhl index ekonomického zatížení v Pardubickém kraji hodnoty 54,3, v roce 2008 to bylo 42,2.

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje a jeho okresů k 31. 12. 2017

Budeme-li považovat index stáří a průměrný věk za hlavní ukazatele vypovídající o stáří populace, pak se nejstarším obyvatelstvem v rámci Pardubického kraje vyznačuje okres Chrudim. V roce 2017 zde index stáří dosáhl hodnoty 128,7 (29. nejvyšší hodnota mezi okresy České republiky) a průměrný věk činil 42,5 let. Nejpříznivější poměr mezi dětskou a seniorskou složkou populace byl zjištěn v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí, kde v roce 2017 index stáří dosáhl hodnoty 123,5, resp. 123,6. Nejnižší průměrný věk mělo obyvatelstvo Orlickoústecka 42,1 let (30. nejnižší hodnota mezi 77 okresy republiky).

Index stáří ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje

Mezi patnácti správními obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje byla nejpříznivější věková struktura v roce 2017 na Žambersku, HolickuLanškrounsku. Tyto správní obvody se vyznačují v rámci kraje nejvyšším zastoupením dětské složky populace na straně jedné a nízkými podíly nejstarší věkové kategorie na straně druhé, s čímž souvisí nejnižší zjištěné hodnoty indexu stáří (Žambersko – 113, Holicko – 114 a Lanškrounsko – 116). Obyvatelům správního obvodu Žamberk bylo v roce 2017 v průměru 41,4 roku, průměrný věk obyvatel HolickaLanškrounska činil 41,6 roku.

Méně příznivé věkové složení obyvatelstva nacházíme ve správních obvodech Hlinsko, Králíky, Česká Třebová či Moravská Třebová. Na Hlinecku připadalo na 100 dětí do 15 let 140 osob starších 65 let, na Králicku dosáhl index stáří hodnoty 139. Na HlineckuČeskotřebovsku byl zaznamenán nejvyšší průměrný věk obyvatel mezi správními obvody kraje (shodně 42,9 let).