Věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje v roce 2016

 

Obyvatelstvo Pardubického kraje je mezi kraji České republiky páté nejmladší. Podíl dětské složky na populaci kraje se po předchozím poklesu v posledních letech mírně zvyšuje. Počet i podíl obyvatel v produktivním věku klesá, osoby ve věku nad 65 let mají v kraji v současnosti nejvyšší absolutní i relativní zastoupení od roku 1991.

Populace Pardubického kraje stárne, v roce 2016 připadalo na sto dětí do 15 let již 123 seniorů, což představuje pátou nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání; nejvíce (132) seniorů připadá na sto dětí v Královéhradeckém kraji. Nejstarším obyvatelstvem v rámci kraje se vyznačuje okres Pardubice, nejmladším pak okres Ústí nad Orlicí. Mezi patnácti správními obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje nacházíme nejmladší obyvatelstvo na Žambersku, Lanškrounsku a Holicku.

Věková struktura populace je výsledkem předchozího dlouhodobého vývoje procesů porodnosti, úmrtnosti a migrace, zároveň je základem budoucího demografického vývoje. Na věkové struktuře obyvatelstva kraje a celé České republiky se odrazily především výkyvy ve vývoji porodnosti. Nejvíce viditelné nepravidelnosti v grafickém znázornění věkové struktury (tzv. strom života) jsou důsledkem zvýšené porodnosti po skončení druhé světové války, další velkou nerovnoměrnost ve věkové struktuře způsobila natalitní vlna v sedmdesátých letech minulého století a v neposlední řadě pak výrazné snížení porodnosti v 90. letech 20. století.

Věková struktura obyvatelstva Pardubického kraje v letech 1991 a 2016

K 31. 12. 2016 žilo na území Pardubického kraje 517 087 obyvatel, v tom 255 691 mužů a 261 396 žen. Celkový počet obyvatel vzrostl v kraji během roku 2016 o 938 osob. Pardubický kraj byl jedním ze sedmi krajů České republiky, které v roce 2016 zaznamenaly celkový přírůstek obyvatel. Na růstu populace kraje se podílela převaha počtu narozených nad zemřelými i kladné migrační saldo. V rámci kraje vzrostl meziročně počet obyvatel v okresech Chrudim a Pardubice, na Svitavsku a Orlickoústecku celkový počet obyvatel v průběhu roku 2016 poklesl.

Počet obyvatel a meziroční přírůstek (úbytek) obyvatel v krajích České republiky v roce 2016

 

Průměrný věk obyvatel Pardubického kraje meziročně vzrostl o dvě desetiny roku na 42,1 roku, ženám bylo v průměru 43,5 roku a mužům 40,7 let. Od roku 1991 se průměrný věk žijících obyvatel kraje zvýšil o 5,9 roku. Nejvyšší průměrný věk mělo v roce 2016 obyvatelstvo Královéhradeckého kraje (42,7 let), naopak nejmladší populací se vyznačuje kraj Středočeský (41,0 roku). V mezikrajském srovnání bylo obyvatelstvo Pardubického kraje páté nejmladší, republikový průměr činil v loňském roce 42,0 let.

Průměrný věk mužů a žen v Pardubickém kraji a ČR v letech 1991 až 2016 (stav k 31. 12.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje
v letech 1991 až 2016 (stav k 31. 12.)

V kraji žilo ke konci roku 2016 celkem 80 394 dětí do 15 let, na populaci kraje se tak tato věková skupina podílela 15,5 %. Oproti předchozímu roku vzrostl počet obyvatel v nejmladší věkové kategorii o více než tisíc osob, ve srovnání s rokem 2008, kdy dosáhl počet dětí do 15 let v kraji minima (74 997), posílila tato skupina obyvatelstva o 5,4 tis. osob. Podíl dětské složky na populaci kraje se v posledních letech mírně zvyšuje, ve srovnání s rokem 1991 je však dětí mladších 15 let v kraji o 27 tis. méně.

Osob v tzv. produktivním věku (15 až 64 let) žilo ke konci roku 2016 v kraji 338 204, tj. 65,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. Ve srovnání s předchozím rokem se snížil počet osob v této věkové kategorii o téměř 3 tisíce. Počet i podíl obyvatel v této skupině klesá již od roku 2009, kdy do produktivního věku začaly přecházet populačně slabé ročníky druhé poloviny 90. let 20. století. V produktivním věku jsou přitom nejpočetnější generace obyvatelstva narozené v 70. letech minulého století.

K 31. 12. 2016 žilo v Pardubickém kraji 98 489 osob ve věku 65 a více let, na populaci kraje se senioři podíleli 19,0 %. Jedná se o nejvyšší absolutní počet i relativní zastoupení od roku 1991. Meziročně vzrostl počet osob v nejstarší věkové skupině o 2,8 tisíce, ve srovnání s rokem 1991 žije nyní v kraji o téměř 34 tisíc seniorů více.

Vývoj počtu obyvatel ve věkových skupinách 0–14 let a 65 a více let a indexu stáří v Pardubickém kraji v letech 1991 až 2016 (stav k 31. 12.)

Stárnutí populace lze dokumentovat také na vývoji poměrových ukazatelů. Stále vyšších hodnot nabývá index stáří, který vyjadřuje vzájemný poměr počtu osob seniorské a dětské složky obyvatelstva. Početní převaha seniorů nad dětmi byla v kraji poprvé evidována v roce 2007, kdy index stáří dosáhl hodnoty 100,6. V roce 2016 připadalo na 100 dětí do 15 let již 122,5 seniorů starších 65 let, jedná se o pátou nejnižší hodnotu mezi všemi kraji České republiky. Nejvyšší hodnoty dosáhl index stáří v Královéhradeckém kraji (132,0), nejnižší pak v kraji Středočeském (101,5).

Dalšími ukazateli, které vycházejí ze vztahu mezi počtem obyvatel v základních věkových skupinách, jsou indexy zatížení osob v produktivním věku generacemi ekonomicky neaktivními. Každá tato skupina klade na své zajištění jiné nároky, ať už se to týká sociálních dávek, zdravotnictví, rozsahu školních a sociálních zařízení či závislosti na ostatních členech domácnosti. Vývoj indexů závislosti dlouhodobě ovlivňoval nárůst počtu osob v produktivním věku, počet i podíl obyvatel v této skupině však od roku 2009 klesá.

V případě indexu závislosti dětí do 15 let (tzv. index závislosti I.) po trvale klesajících hodnotách do roku 2008 nastal zlom a v letech následujících jeho hodnoty zvolna rostou. V roce 2016 připadlo na 100 osob v produktivním věku 24 dětí. Naproti tomu index závislosti osob ve věku 65 a více let (tzv. index závislosti II.) se zvyšuje trvale, protože tato věková skupina dlouhodobě početně posiluje. V roce 1991 připadlo na 100 osob v produktivním věku 19 seniorů, v roce 2016 to bylo již 29 osob starších 65 let.

Třetím indexem je tzv. index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0–14 let a 65 a více let připadající na 100 osob v produktivním věku). Z dlouhodobého hlediska díky strmějšímu úbytku dětí v populaci, než byl nárůst osob ve věku 65 a více let, index klesal (minimum bylo dosaženo v roce 2007 – 42,0); od roku 2008 vlivem vyšší porodnosti, oslabením produktivní kategorie a trvalým posilováním kategorie pětašedesátiletých a starších osob hodnota indexu roste. Hodnota indexu ekonomického zatížení pro rok 2016 v Pardubickém kraji byla 52,9; v roce 1991 to bylo 51,0.

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva okresů Pardubického kraje
v letech 1991 a 2016 (stav k 31. 12.)

Budeme-li považovat index stáří a průměrný věk za hlavní ukazatele vypovídající o stáří populace, pak se nejstarším obyvatelstvem v rámci Pardubického kraje vyznačuje okres Chrudim. V roce 2016 zde index stáří dosáhl hodnoty 125,9 (31. nejvyšší hodnota mezi okresy České republiky) a průměrný věk činil 42,3 let (shodný průměrný věk měli v loňském roce i obyvatelé okresu Pardubice). „Nejmladším“ okresem v kraji je Orlickoústecko, index stáří dosáhl hodnoty 119,5 (32. nejnižší hodnota mezi okresy ČR), průměrný věk obyvatel okresu byl 41,8 let (24. nejnižší věk mezi okresy ČR).

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje k 31. 12. 2016

Mezi patnácti správními obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje byla nejpříznivější věková struktura v roce 2016 zaznamenána na Žambersku, Lanškrounsku a Holicku. Tyto správní obvody se vyznačují v rámci kraje nejvyšším zastoupením dětské složky populace na straně jedné a nízkými podíly nejstarší věkové kategorie na straně druhé, s čímž souvisí nejnižší zjištěné hodnoty indexu stáří (Žambersko – 109 osob starších 65 let připadajících na 100 dětí do 15 let; Holicko a Lanškrounsko – 111). Obyvatelům správního obvodu Žamberk bylo v roce 2016 v průměru 41,2 roku, průměrný věk obyvatel Lanškrounska a Holicka činil 41,3, resp. 41,5 roku. Méně příznivým věkovým složením obyvatelstva se vyznačují správní obvody Česká Třebová, Hlinsko, Králíky či Moravská Třebová. Tyto oblasti charakterizují vysoké podíly seniorské věkové kategorie a s tím související v rámci kraje nejvyšší hodnoty indexu stáří a průměrného věku obyvatel. Na Hlinecku připadalo na 100 dětí do 15 let 137 osob starších 65 let, na Králicku a Moravskotřebovsku dosáhl index shodně hodnoty 135. Nejvyšší průměrný věk obyvatel mezi správními obvody byl zaznamenán na Hlinecku, hodnotou 42,7 roku převýšil krajský průměr o 0,6 roku.

 

Bližší pozornost změnám ve věkové struktuře populace bude věnována i v připravované publikaci Mladá generace v Pardubickém kraji (s termínem vydání 31. 10. 2017), pro kterou byl vyhotoven výše uvedený kartogram.