S počátky krajského zřízení se lze setkat již v době panování Přemysla Otakara II. (13. století), avšak kraje neměly ustálenou hranici a je třeba rozlišovat kraje berní, policejní, soudní, popř. církevní (arcijáhenství). Za Václava IV. bylo v Čechách 12 krajů (mezi nimi Čáslavský, Hradecký a Chrudimský), na Moravě v té době kraje nevznikly. Za vlády Jiřího z Poděbrad se počet krajů v Čechách rozšířil na 14. Na Moravě vznikly z vojenských důvodů kraje v 16. století (nejprve 4, pak 5, z nich 2 – Brněnský a Olomoucký zasahovaly na území dnešního Pardubického kraje). Po roce 1848 byla činnost krajských úřadů postupně degradována a k jejich zrušení došlo na Moravě v roce 1860 a v Čechách v roce 1862. Správní funkci převzaly okresní a zemské úřady (místodržitelství). Po vzniku samostatného Československa měly vzniknout místo krajů župy. Těch mělo být podle zákona z roku 1920 celkem 20, z toho 15 v Českých zemích a 5 na Slovensku. Sídlem žup ve Východních Čechách měl být Hradec Králové a Pardubice. Nerealizované župní zřízení bylo v Českých zemích zrušeno v roce 1927. Snahy o obnovení krajského zřízení byly neúspěšné až do roku 1948.

Krajské zřízení bylo znovu zavedeno zákonem č. 280/1948 Sb. a s účinností od 1. ledna 1949 vzniklo v českých zemích 13 krajů, mezi nimi i kraj Pardubický. Ten zahrnoval 749 obcí a byl vytvořen z celých okresů Chrudim, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, téměř celých okresů Čáslav, Chotěboř, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Polička a několika obcí z okresů Kolín (2), Kutná Hora (5), Nové Město na Moravě (21), Nový Bydžov (12), Rychnov nad Kněžnou (4) a Zábřeh (1).

Kraj Pardubický se v období 1949–1960 členil na 12 okresů. V porovnání se současným Pardubickým krajem zahrnoval navíc spádová území měst Čáslav, Golčův Jeníkov, Habry, Chotěboř, Ždírec nad Doubravou, Svratka a Jimramov. Naproti tomu do kraje nepatřilo Králicko, Moravskotřebovsko, Svitavsko a Žambersko.

Okresy a kraje na území Čech, Moravy a Slezska v roce 1950

Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%C4%8Cesk%C3%A9_okresy_1950.png

Porovnání kraje Pardubického (v hranicích 1949–1960) se současným Pardubickým krajem

V porovnání se současným Pardubickým krajem byl kraj Pardubický v roce 1950 menší o 303 km², jeho podíl na rozloze českých zemí byl nižší o 0,4 procentního bodu. Podílem počtu obyvatel na republikovém úhrnu se kraj příliš nelišil od toho současného. Hustota zalidnění tehdejšího kraje Pardubického zaostávala za celostátním průměrem o 11 obyvatel na km², v nynějším kraji zaostává již o 19 obyvatel na km².

Výše uvedená mapa s hranicemi okresů 1949 - 1960

Nově byly kraje vymezeny zákonem 36/1960 Sb. územím okresů. V českých zemích vzniklo 7 krajů, v jejichž názvech byly světové strany, samostatnou jednotkou bylo Hlavní město Praha. Východočeský kraj se skládal z 11 okresů, z nichž 4 leží od roku 2000 v Pardubickém kraji, který vznikl spolu s dalšími 13 kraji podle ústavního zákona 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Od té doby paralelně existují tzv. „staré kraje“ podle zákona 36/1960 Sb. a kraje podle zákona 347/1997 Sb.

Po roce 2000 nedošlo k žádným změnám hranic Pardubického kraje. Menší změny nastaly u hranic okresů v rámci kraje v roce 2007. Z okresu Chrudim přešly do okresu Ústí nad Orlicí obce Leština, Nové Hrady, Řepníky, Stradouň, Vinary a z okresu Pardubice obce Radhošť a Týnišťko. Naproti tomu z okresu Ústí nad Orlicí přešly do okresu Svitavy obce Němčice, Sloupnice a Vlčkov.

Žádná zákonná norma dosud okresy jako administrativní celky nezrušila, proto se za ně i nadále publikuje řada údajů. Jsou to zejména data, která nejsou k dispozici za menší území, jako jsou např. správní obvody obcí s rozšířenou působností.

x x x

Historické informace byly čerpány z disertační práce JUDr. Ing. Rudolfa Cogana Krajské zřízení (otázky působnosti a organizace), obhajované na VŠE v Praze v roce 2007.

Vývoji krajského zřízení se též věnuje Jiří Halásek v příspěvku Historie krajského zřízení v časopise STATISTIKA & MY v čísle 9/2016.

Kontaktní osoba:
RNDr. Petr Dědič
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
tel.: 737 858 698
e-mail: petr.dedic@czso.cz