Podle výběrového šetření ENERGO 2015 připadají v českých domácnostech dvě třetiny spotřebované energie na vytápění. Klesá spotřeba tuhých paliv ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, a to především palivového dřeva. Růst podílu zemního plynu na celkové spotřebě se dočasně zastavil vlivem mírnějších zim v předchozích letech, kdy domácnosti kryly větší část spotřeby levnějšími obnovitelnými zdroji. V Pardubickém kraji tvořil v roce 2015 zemní plyn 32 %, obnovitelné zdroje 28 %, elektřina 18 %, tuhá paliva 13 % a nakupované teplo 9 % spotřebované energie v domácnostech.

Ve druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016 v České republice proběhlo výběrové šetření
o spotřebě paliv a energií v domácnostech pod zkratkou ENERGO 2015. V celé republice se toto statistické šetření týkalo přibližně 20 tisíc náhodně vybraných domácností. V Pardubickém kraji tazatelé ČSÚ navštívili více než jeden tisíc domácností v 97 městech a obcích. Hlavním cílem šetření bylo získat aktuální údaje o spotřebě paliv a energií v domácnostech podle účelu použití na konkrétní činnost (na vytápění, popř. chlazení vnitřních prostor, na ohřev vody, vaření, osvětlení a další užití). Součástí šetření byly též informace o vybavení domácností vybranými spotřebiči a motorovými vozidly a o jejich využití.

Výsledky šetření ENERGO 2015 je třeba chápat jako odhady, které vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření, tzn., že všechny publikované údaje jsou odhady zatížené výběrovou chybou.
Na celostátní úrovni a za základní ukazatele lze výsledky považovat z pohledu statistické chyby za spolehlivé. Při podrobnějším pohledu z územního hlediska (kraje) i z hlediska věcného (např. rozdělení na rodinné a bytové domy, méně časté jevy) se spolehlivost snižuje, některé údaje proto nebyly publikovány vůbec, jiné výhradně s označením, že jde ze statistického hlediska o méně spolehlivý údaj. Následující příspěvek se zaměřuje pouze na data zjištěná s dostatečnou spolehlivostí.

V textu odpovídá počet domácností počtu obydlených bytů, za tuhá paliva je považováno hnědé
a černé uhlí, koks a uhelné brikety, za obnovitelné zdroje palivové dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety, rostlinná a agro paliva, tepelná čerpadla, fotovoltaické systémy a solární termické systémy. Mezi tekutá paliva je kromě topné nafty a topných olejů zařazen i propan-butan (LPG). Podrobně jsou metodické vysvětlivky popsány v publikaci Spotřeba paliv a energií v domácnostech, kterou vydal ČSÚ v tištěné a elektronické podobě v únoru 2017.

Data v regionálním členění jsou ze šetření ENERGO 2015 většinou publikována za domácnosti celkem bez rozdělení na bydlící v rodinných a bytových domech. Podíl domácností žijících v rodinných domech se však mezi kraji výrazně liší; přitom byty v rodinných domech bývají často větší a energeticky náročnější než byty v bytových domech. V Pardubickém kraji je podíl obydlených bytů v rodinných domech na celkovém počtu obydlených bytů 56,4 %, v celé ČR 42,5 %. Nadprůměrné zastoupení bytů v rodinných domech v kraji se odráží v celé řadě výsledků šetření ENERGO 2015.

Mezi způsoby zateplení dominuje výměna oken

Jednou z cest k úsporám energií v domácnostech je zateplování domů. Podle šetření ENERGO 2015 prošly některou z forem zateplení v ČR domy, v nichž jsou více než čtyři pětiny všech obydlených bytů. V Pardubickém kraji byl podíl bytů v zateplených domech nižší – pouze tři čtvrtiny.

Byty podle způsobu zateplení domu

Nejčastější formou zateplení bytů byla výměna oken za nová s lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi. Tímto způsobem jsou zatepleny tři čtvrtiny všech bytů v ČR, v Pardubickém kraji je jejich podíl 70 %. Zateplení stěn se týká téměř poloviny bytů v republice, podíl 39 % v Pardubickém kraji je v mezikrajském srovnání třetí nejnižší. Třetina bytů je v ČR v domech se zateplenou střechou, přitom čtvrtinový podíl takto zateplených bytů v kraji je nejnižší ze všech krajů.

Zateplování se zaměřuje především na starší domy, přesto převažují i nadále v kraji mezi domy bez jakékoli formy zateplení domy postavené před rokem 1970 (66 % bytů v rodinných domech a 58 % bytů v bytových domech).

Byty v Pardubickém kraji podle způsobu zateplení a stáří domu

Rozhodujícím zdrojem energie pro domácnosti v kraji je zemní plyn a obnovitelné zdroje, a to především palivové dřevo

Průměrná spotřeba energie v domácnostech závisí nejen na výše uvedeném podílu zateplených bytů, ale také na řadě dalších faktorů, jako je podíl bytů v rodinných domech, stáří a kvalita bytového fondu, velikost bytů a v neposlední řadě je závislá i na klimatických podmínkách, kterým je dané území vystaveno.  

Podle šetření ENERGO 2015 je průměrná roční energetická náročnost bytu v České republice 64,7 GJ, přitom bytů v rodinných domech 101,8 GJ a bytů v bytových domech 37,2 GJ. Na úrovni krajů jsou k dispozici data pouze za bytový fond úhrnem. Nadprůměrné zastoupení bytů v rodinných domech v Pardubickém kraji přispívá k tomu, že je zde ve srovnání s celou ČR vyšší průměrná energetická náročnost bytu o 5,5 GJ, tj. o 8,5 %.

Průměrná roční energetická náročnost bytů

Po přepočtu spotřebovaných paliv na základě výhřevnosti na srovnatelnou měřicí jednotku, kterou jsou gigajouly (GJ), lze zjistit, jak se jednotlivá paliva a energie podílejí na celkové spotřebě domácností. Celostátně zaujímá nejvyšší podíl zemní plyn (hodnocena spotřeba bez ohledu na účel použití), i když má nejvyšší zastoupení pouze ve čtyřech krajích (včetně Pardubického s podílem 32 % při republikovém průměru 28 %). Na celkové spotřebě energie se zemní plyn podílí od 46 % v Jihomoravském kraji po 17 % v Jihočeském kraji. Téměř čtvrtinu energie zajišťují domácnosti z obnovitelných zdrojů, které kromě palivového dřeva zahrnují i dřevěné brikety, pelety, rostlinná paliva, tepelná čerpadla, fotovoltaické systémy a solární termické systémy. Dominantní postavení mají obnovitelné zdroje v sedmi krajích. Zastoupeny jsou od 36 % ve Zlínském kraji po 1 % v Praze.

Elektřina se na spotřebě energií v domácnostech v ČR podílí z 18 %; v žádném kraji její spotřeba nepřevažuje, i když v Praze se podílí na spotřebě z 24 %. Nakupované teplo, které celostátně zaujímá 16% podíl, má mezi palivy a energiemi nejvyšší zastoupení ve dvou krajích na severozápadě republiky – Karlovarském (29 %) a Ústeckém (25 %); v Praze se s 36 % řadí až na druhé místo za plyn. Naproti tomu v Kraji Vysočina má nakupované teplo pouze šestiprocentní zastoupení. Tuhá paliva se na celkové spotřebě energií v domácnostech v ČR podílejí 14 %, přitom ve Středočeském kraji je to 24 %, což je v tomto regionu nejvyšší podíl mezi všemi druhy energií využívaných v domácnostech; podíl v Pardubickém kraji je mírně podprůměrný.

Spotřeba energie v domácnostech podle druhu používaného paliva bez ohledu na účel použití

Pardubický kraj má v mezikrajském srovnání čtvrtou nejvyšší spotřebu zemního plynu na byt,
ve kterém je plyn využíván, nejvyšší spotřebu dřevěných pelet a druhou nejvyšší spotřebu dřevěných briket, naproti tomu má druhou nejnižší spotřebu hnědého uhlí a nejnižší spotřebu propan-butanu.

Podle dat za celou ČR (v regionálním členění nejsou k dispozici) spotřebují domácnosti dvě třetiny paliv
a energií na vytápění, 17  % na ohřev vody, 7 % na osvětlení a provoz elektrospotřebičů, 7 % na vaření
a 2 % na ostatní užití.

Spotřeba paliv a energií v domácnostech v České republice podle účelu užití

Nejvšestrannější užití má elektřina; nejvíce se jí v domácnostech spotřebuje na osvětlení a provoz spotřebičů, následuje ohřev vody a vaření. Na rozdíl od ostatních paliv a energií je její využití k vytápění výrazně menší.

K vytápění slouží v kraji nejčastěji zemní plyn, pro ohřev vody a vaření elektřina

Následující graf ukazuje podíly domácností, které využívají jednotlivé druhy paliv a energií, a to bez ohledu na účel, ke kterému jsou využívány. Zatímco elektřinu využívají všechny domácnosti, zemní plyn necelé dvě třetiny domácností. Plyn více využívají domácnosti v bytových domech vzhledem k tomu, že míra plynofikace ve městech je vyšší než ve venkovských obcích.  K zásobování nakupovaným teplem dochází též především v bytových domech ve městech. Tuto formu energie využívá v ČR 40 % domácností, v Pardubickém kraji je jejich podíl mnohem nižší – pouze 25%. Větší zastoupení mají v kraji domácnosti využívající obnovitelné zdroje energie (34 % oproti 25% v celé ČR). Mírně nadprůměrný je v kraji i podíl domácností využívajících tuhá paliva (kraj 16 %, ČR 13 %).

Domácnosti podle používaných paliv a energií bez ohledu na účel užití

Značné rozdíly existují ve využívání paliv a energií v závislosti na účelu užití. Následující graf zobrazuje podíly všech domácností, které k danému účelu používají určité palivo jako jediné nebo v kombinaci s jiným palivem. Domácnosti tedy mohou být započítány vícekrát a úhrn za všechna paliva je v tomto případě
u každého účelu užití vyšší než 100 %. V oblasti vytápění např. část domácností kombinuje topení plynem
a obnovitelnými zdroji (hlavně palivovým dřevem). Na podzim a na jaře např. topí levnějším dřevem; plynem topí až v nejchladnějších měsících roku. Celkově v kraji využívá zemní plyn k vytápění 47 % domácností. Oproti celostátnímu průměru je jejich podíl o 11 procentních bodů vyšší. Naproti tomu je podíl domácností, které k vytápění užívají nakupované teplo pouze 25 % při celostátním průměru 40 %. Je zde přímá souvislost s podprůměrným podílem bytů v bytových domech v kraji.

Obdobná situace je v oblasti ohřevu užitkové vody. V kraji převažuje ohřev elektřinou, celostátně nákupem od producentů tepla. V poměrně malém rozsahu se v kraji obdobně jako v celé ČR k ohřevu vody využívají tuhá paliva či obnovitelné zdroje energie. K vaření slouží ve většině domácností elektřina, v méně než polovině domácností v kraji zemní plyn a pouze v 5 % domácností je využíván propan-butan.

Domácnosti podle používaných paliv a energií

Poznámka: Domácnosti využívající k danému účelu více druhů paliv a energií jsou zahrnuty u každého paliva, které využívají.

Poněkud odlišné výsledky ve struktuře domácností získáme v případě, že analyzujeme pouze domácnosti, které pro daný účel využívají pouze jeden druh paliva či energie (viz následující graf). Obnovitelné zdroje sice v kraji využívá k vytápění třetina domácností, ale mezi domácnostmi, které používají jen jedno palivo jich je pouze 10 %. Obdobně jsou jako doplňkový zdroj energie využívána i pevná paliva. V kraji s nimi topí 16 % domácností, ale jen pro 2 % domácností je to jediné palivo. V části domácností slouží k přitápění elektřina. Topí s ní 10 % domácností, ale jen pro polovinu z nich je to jediný zdroj tepla.

Domácnosti podle používaných paliv a energií (pouze jedno palivo pro daný účel)

Ve struktuře domácností používajících jen jedno palivo k ohřevu vody a k vaření již nejsou v porovnání se všemi domácnostmi využívajícími dané palivo i v kombinaci s jiným tak velké rozdíly. Oproti celostátnímu průměru je v kraji o 14 procentních bodů nižší podíl domácností, které získávají teplou vodu nákupem z externího zdroje a o 5 procentních bodů vyšší podíl domácností používajících jako jediný zdroj energie k vaření elektřinu.

Domácnosti v kraji oproti celé republice k vytápění častěji využívají plynový kotel a k ohřevu vody elektrický bojler

Z elektrospotřebičů byla při šetření ENERGO 2015 zjištěna v kraji nadprůměrná vybavenost domácností především bojlerem na teplou užitkovou vodu (oproti průměru ČR více o 8 procentních bodů), avšak více jsou domácnosti v kraji vybaveny i všemi ostatními spotřebiči uvedenými v následujícím grafu.

Vybavenost domácností vybranými elektrospotřebiči využívanými na topení, ohřev vody a vaření

Vyšší vybavenost domácností v kraji byla zjištěna též plynovými kotli (o 13 procentních bodů); účinnější
a tudíž dražší kondenzační kotle má v kraji 6 % domácností při celostátním průměru 5 %. Méně rozšířená jsou v kraji lokální plynová topidla (WAW). Samostatný plynový ohřívač užitkové vody má 5 % domácností. Podstatně více (cca čtvrtina domácností) však využívá pro výrobu teplé vody plynový kotel.

Vybavenost domácností vybranými spotřebiči na zemní plyn využívanými na topení, ohřev vody a vaření

Automatická pračka je standardním vybavením domácnosti, sušičku prádla má jedna domácnost z třiceti

Kromě spotřebičů sloužících v domácnostech k vytápění, ohřevu vody a vaření zjišťovalo šetření ENERGO 2015 údaje také o dalších elektrospotřebičích, které významnější měrou ovlivňují energetickou spotřebu domácnosti. Zatímco televizorem a automatickou pračkou je vybavena většina domácností (v kraji s nadprůměrným podílem oproti ČR), sušičky prádla jsou zatím velmi málo rozšířené. V ČR je využívá pouze 5 % domácností a v kraji je to ještě o třetinu domácností méně. Část domácností, která nevlastní chladničku s mrazákem, má k dispozici samostatnou chladničku a samostatný mrazák. Kromě toho část domácností, především v rodinných domech, má k dispozici navíc samostatný mrazák využívaný často k uskladnění produkce z vlastního hospodářství. Samostatný mrazák vlastní v ČR 41 % domácností v rodinných domech a pouze 8 % domácností v bytových domech.

Vybavenost domácností vybranými spotřebiči

Z hlediska stáří jsou v kraji i celé ČR nejvíce zastoupeny chladničky s mrazákem staré 6–10 let, automatické pračky a televizory 2–5 let. Podíl chladniček s mrazákem starších než 10 let je v kraji téměř čtyřnásobný ve srovnání s podílem přístrojů mladších než 2 roky. Převaha nejstarších automatických praček a televizorů nad nejmladšími již není v kraji tak výrazná; celostátně je u televizorů poměr dokonce opačný.

Nejpoužívanější spotřebiče podle stáří

Nejvyšší průměrné stáří bylo mezi sledovanými elektrospotřebiči zjištěno u samostatných mrazáků (10 let)
a samostatných chladniček (9 let). Nejnižší průměrné stáří měly sušičky prádla (necelé 4 roky).

Průměrné stáří vybraných spotřebičů

V rámci šetření ENERGO 2015 se zjišťovalo i využití jednotlivých typů spotřebičů. Chladničky s mrazákem byly většinou využity celoročně, samostatné chladničky a samostatné mrazáky byly sice v některých případech využity kratší dobu, avšak v průměru jejich využití překračovalo 11 měsíců za rok. Automatické pračky či sušičky prádla domácnosti využívají na 3 cykly týdně, myčky nádobí o polovinu častěji (4,5 cyklu týdně). Televizor je v kraji v průměru využit 28,5 hodiny týdně, přitom třetina domácností vlastní 2 a více televizorů. Osobní počítač, který v kraji vlastní 71 % domácností (z nich třetina má 2 počítače a více), je v průměru využit 21 hodin týdně. Využití televizorů a počítačů je v kraji oproti celostátnímu průměru cca o 2 hodiny kratší.

Třicet procent domácností v kraji nemá k dispozici osobní automobil

Nedílnou součástí šetření ENERGO 2015 byly údaje o vybavení domácností dopravními prostředky, jejich parametrech a využití. Šetření se kromě využívaných osobních automobilů týkalo i jednostopých motorových vozidel (motocyklů a skútrů). Automobil má v Pardubickém kraji k dispozici 70 % domácností, což je při celostátním průměru 65 % mezi kraji čtvrtý nejvyšší podíl. Dva a více automobilů užívá v kraji 12 % domácností, motocykl či skútr pouze každá třicátá domácnost.

Domácnosti podle počtu používaných automobilů

Z celkového počtu 170 tisíc osobních automobilů, které využívají domácnosti v Pardubickém kraji, používá 67 % jako převažující palivo benzín, 30 % naftu, 2,4 % LPG či CNG (propan-butan či stlačený zemní plyn) a pouze 0,4 % ostatní paliva (elektromobily, hybridní pohon). V kraji jsou oproti celé ČR mnohem častěji v domácnostech využívány automobily jezdící na benzín (třetí nejvyšší podíl za Královéhradeckým a Moravskoslezským krajem). Nadprůměrně jsou v kraji též zastoupena auta na plyn, naproti tomu podíl automobilů na naftu je 5 procentních bodů pod průměrem ČR.

Automobily s benzínovým motorem mají z 90 % zdvihový objem motoru do 1,6 litru (včetně) a podíl automobilů s objemem motoru nad 2 litry nepřesahuje 2 %. Mezi automobily s naftovým motorem převažují vozidla s objemem motoru 1,6–2,0 litru (včetně); v kraji tvoří 65% podíl. Menší zdvihový objem motoru má čtvrtina vozidel s naftovým motorem.

V domácnostech kraje je obdobně jako v celé ČR výrazně vyšší podíl automobilů s naftovým motorem, které ujedou ročně více než 10 tis. km v porovnání s automobily s benzínovým motorem; takovýchto automobilů
s naftovým motorem je 48 %, zatímco s benzínovým motorem cca 25 % (viz následující graf).

Automobily používané domácnostmi v Pardubickém kraji podle ujetých km za posledních 12 měsíců

Členové domácností v kraji ujeli (jednostopými či dvoustopými vozidly) v průměru 8,2 tis. km za rok na území ČR, resp. 2,2 tis. km v zahraničí. Oproti celorepublikové hodnotě byla vzdálenost ujetá na našem území mírně podprůměrná, naproti tomu byly zahraniční cesty v průměru třetí nejdelší (po Hlavním městě Praze a po Jihočeském kraji).