1. 2. 2022

V úhrnu let 2016 až 2020 bylo v Pardubickém kraji oddáno 12 306 párů. Nevěstám v kraji bylo při prvním sňatku v průměru 29,2 let, ženichům 31,9 let. Maximální věkový rozdíl mezi snoubenci činil 45 let. Většina sňatků v kraji se uskutečnila v sobotu. Podle měsíce v roce připadalo nejvíce sňatků na červen. Celkem 5 747 manželství skončilo v úhrnu let 2016 až 2020 rozvodem. Mezi rozvedenými manželstvími převažovala manželství s nezletilými dětmi.

V průběhu roku 2020 bylo v Pardubickém kraji uzavřeno 2 184 sňatků (jedná se o sňatky podle trvalého bydliště ženicha), což byl druhý nejnižší počet v kraji za posledních deset let a zároveň nejnižší počet od roku 2014. I přes nižší počet sňatků v roce 2020, ve kterém se odrazila opatření přijatá proti šíření onemocnění covid-19, vstoupilo do manželství v úhrnu let 2016 až 2020 více párů (o 1 202 více) než v úhrnu let 2011 až 2015. V letech 2016 až 2020 bylo v Pardubickém kraji uzavřeno 12 306 sňatků, přičemž ve většině případů vstupovali ženichové i nevěsty do manželství poprvé (shodně 77,8 % ženichů i nevěst). Podíl sňatků, v nichž byli oba snoubenci svobodní, dosáhl v úhrnu let 2016 až 2020 hodnoty 69,9 %.

Sňatky v ČR a Pardubickém kraji

V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) dosáhla sňatečnost v Pardubickém kraji v průměru let 2016 až 2020 hodnoty 4,74 ‰, což byla třetí nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání (celorepublikový průměr činil 4,86 ‰). Uvnitř kraje byly rozdíly ve sňatečnosti minimální. Nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel měl okres Svitavy (4,82), nejméně měly okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí (oba 4,71). Krajské hodnotě se nejvíce přiblížil okres Chrudim (4,75 ‰).

Sňatky podle věku snoubenců v Pardubickém kraji v úhrnu let 2016 až 2020

Podíl snoubenců mladších 30 let postupně klesá. Zatímco v úhrnu let 2001 až 2005 patřilo do této věkové kategorie 76,3 % ze všech nevěst v kraji a 61,8 % ze všech ženichů v kraji, v úhrnu let 2016 až 2020 můžeme do této věkové kategorie zařadit již pouze 50,1 % nevěst a 34,0 % ženichů v kraji. Naopak snoubenců ve věkové kategorii 50 let a více přibývá. V  letech 2016 až 2020 spadalo do této věkové kategorie 6,2 % nevěst a 9,6 % ženichů v kraji, což byl oproti úhrnu let 2001 až 2005 znatelný nárůst (u nevěst o 3 procentní body, u ženichů o 3,8 procentního bodu).

Sňatky v Pardubickém kraji v úhrnu let 2016 až 2020

Mírně roste také podíl nově uzavřených manželství, ve kterých je nevěsta starší než ženich. V úhrnu let 2001 až 2005 byla nevěsta starší u necelé pětiny sňatků v kraji (19,5 %). V úhrnu let 2016 až 2020 se již podíl sňatků, ve kterých byla nevěsta starší, dostal přes hranici dvacet jedna procent (21,3 %).

V letech 2016 až 2020 byl v kraji maximální věkový rozdíl mezi snoubenci 45 let. V tomto případě byl starším ze snoubenců ženich. V případech, kdy byla nevěsta starší než ženich, byl maximální věkový rozdíl mezi snoubenci 34 let.

Průměrný věk snoubenců stále roste. V roce 2020 dosáhl průměrný věk nevěsty v kraji 33,7 let, což bylo o 2,1 roku více než v roce 2011. Průměrný věk ženicha dosáhl 36,4 let a byl o 1,7 roku vyšší než v roce 2011. V mezikrajském srovnání se kraj v roce 2020 prezentoval třetím nejnižším průměrným věkem nevěst i ženichů. V úhrnu let 2016 až 2020 byl průměrný věk snoubenců o něco nižší. Průměrný věk nevěsty činil 32,7 let a průměrný věk ženicha 35,5 let. Podle dat za rok 2020 uzavíraly ženy v kraji svůj první sňatek v průměru ve 29,8 letech, muži ve 32,3 letech. Průměrný věk ženy při prvním sňatku byl třetí nejnižší v mezikrajském srovnání, průměrný věk muže při prvním sňatku druhý nejnižší. V úhrnu let 2016 až 2020 činil v kraji průměrný věk ženy při prvním sňatku 29,2 let a u muže 31,9 let.

Z celkového počtu 12 306 sňatků uzavřených v kraji v letech 2016 až 2020 připadala většina na soboty (74,8 %). Naopak nejméně oblíbeným dnem pro pořádání svatby byla neděle, kterou si pro svoji svatbu vybralo pouze 0,7 % snoubenců v kraji. Jako nejoblíbenější všední den pro pořádání svatby vychází pátek, na který připadalo 19,1 % ze všech sňatků v kraji. Ostatní všední dny si volilo jako den svého sňatku jen minimum snoubenců.

Sňatky v Pardubickém kraji podle měsíců v letech 2016 až 2020

V úhrnu let 2016 až 2020 se 70,5 % ze všech sňatků v Pardubickém kraji uskutečnilo v období od začátku června do konce září. Podle měsíce v roce připadalo nejvíce sňatků na měsíc červen (18,8 %), dále následovaly měsíce srpen (18,2 %), září (17,9 %) a červenec (15,6 %). Naopak nejnižší počet sňatků byl uzavřen v měsíci lednu (1,4 %). V roce 2020, který byl specifický díky různým opatřením proti šíření nemoci covid-19, připadalo v kraji nejvíce sňatků na měsíc srpen (23,8 %), dále následovaly měsíce září (19,7 %) a červen (16,3 %). Nejnižší počet sňatků byl zaznamenán v měsíci březnu (1,4 %).

Rozvody v ČR a Pardubickém kraji

Podle údajů Ministerstva spravedlnosti ČR se v Pardubickém kraji nechalo v roce 2020 rozvést 1 012 manželských párů, což byl nejnižší počet rozvodů za dobu existence kraje (od roku 2000). V roce 2020 se rozvody v kraji podílely na celkovém počtu rozvodů v ČR 4,7 %. V celé ČR bylo rozvedeno celkem 21 734 manželských párů, což byl nejnižší počet od roku 1971. Počty rozvodů mírně klesají dlouhodobě, úbytky však nejsou každoroční. Na nižším počtu rozvodů v roce 2020 se mohla podepsat také omezená činnost soudů v době nouzového stavu. Nicméně nižší počet rozvodů můžeme zaregistrovat také v úhrnu posledních pěti let (2016 až 2020), kdy bylo v kraji rozvedeno o 592 manželských párů méně než v úhrnu let 2011 až 2015 (v letech 2016 až 2020 skončilo rozvodem 5 747 manželství).

V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) dosáhla rozvodovost v Pardubickém kraji v průměru let 2016 až 2020 hodnoty 2,21 ‰, což byla pátá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání a zároveň hodnota mírně pod republikovým průměrem (ten činil 2,28 ‰). V rámci okresů Pardubického kraje evidujeme nejvyšší počet rozvodů na 1 000 obyvatel v okrese Pardubice (2,46), naopak nejnižší v okrese Chrudim (2,01). V okrese Ústí nad Orlicí byl zaznamenán v průměru let 2016 až 2020 vyšší počet rozvodů na 1 000 obyvatel (2,14) než v okrese Svitavy (2,10).

Úhrnná rozvodovost, která vyjadřuje úroveň rozvodovosti manželství, čili jaký podíl původně uzavřených manželství se rozvede (dává do poměru rozvody ke sňatkům, ze kterých pocházejí), se v letech 2011 až 2020 pohybovala na území celé ČR v rozmezí od 40,6 % do 47,8 %. V Pardubickém kraji byl v letech 2011 až 2020 zaznamenán vyšší rozptyl. Úhrnná rozvodovost se v kraji pohybovala v rozmezí od 39,0 % do 50,2 %, přičemž nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2020 (obdobně jako na území celé ČR).

Většina žen i mužů v kraji se účastnila rozvodového řízení poprvé (81,5 % žen a 81,7 % mužů). Pro 16,2 % žen a mužů platilo, že se rozváděli podruhé a pro 2,3 % žen a 2,1 % mužů byl jejich rozvod třetím nebo vyšším v pořadí (data za úhrn let 2016 až 2020).

Mezi rozvedenými manželstvími v kraji převažovala v úhrnu let 2016 až 2020 manželství s nezletilými dětmi. Tato manželství tvořila 60,6 % ze všech rozvedených manželství, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v úhrnu let 2011 až 2015. V kraji byl v úhrnu let 2016 až 2020 zaznamenán čtvrtý nejvyšší podíl rozvodů s nezletilými dětmi mezi všemi kraji v ČR (60,6 %), přičemž nejvyšší podíl těchto rozvodů měl Středočeský kraj (61,9 %) a naopak nejnižší Hlavní město Praha (52,9 %).

Rozvody v Pardubickém kraji v úhrnu let 2016 až 2020

Mezi lety 2011 až 2020 došlo také k prodloužení průměrné délky trvání manželství. Na úrovni Pardubického kraje se průměrná délka trvání manželství (při rozvodu) zvýšila z 13,5 roku v roce 2011 na 14,2 roku v roce 2020. Na území celé ČR byl nárůst velmi podobný (z 12,9 roku na 13,7 roku). V úhrnu let 2016 až 2020 byla průměrná délka trvání manželství při rozvodu v kraji 13,6 let a na území celé ČR 13,4 let. Většina z rozvedených manželských párů se nechala rozvést po deseti nebo více letech trvání manželského svazku (v kraji 62,3 %, v celé ČR 61,3 %). Naopak 5,3 % rozvodů v kraji, respektive 4,3 % rozvodů v ČR, spadalo v úhrnu let 2016 až 2020 do kategorie rozvodů, které proběhly do dvou let od sňatku.

Průměrný věk při rozvodu se stále zvyšuje. V roce 2020 dosáhl průměrný věk rozvádějících se žen v kraji 42,3 roku, což bylo o 2,5 roku více než v roce 2011. Průměrný věk rozvádějících se mužů v kraji byl i díky jejich obecně pozdějšímu vstupu do manželství vyšší. V roce 2020 činil 45,2 roku, tj. o 2,6 roku více než v roce 2011. V úhrnu let 2016 až 2020 byl průměrný věk rozvádějících se žen i mužů o něco nižší. Průměrný věk žen dosahoval při rozvodu 41,6 roku a průměrný věk mužů 44,4 roku. V roce 2020 činil průměrný věk při prvním rozvodu ženy 41,0 let a u muže 43,6 let. V úhrnu let 2016 až 2020 byl průměrný věk ženy v kraji při prvním rozvodu 40,4 let a průměrný věk muže 42,8 let.

Rozvody podle pohlaví a věku v Pardubickém kraji v období let 2011 až 2020

Věková struktura rozvádějících se žen a mužů se postupně mění. Zatímco v úhrnu let 2011 až 2015 bylo téměř třicet procent (29,1 %) ze všech rozvádějících se žen v kraji ve věku do 35 let, v úhrnu let 2016 až 2020 to nebyla již ani čtvrtina (23,4 %). Naopak zastoupení žen, jimž bylo 50 let nebo více se zvyšuje. V úhrnu let 2011 až 2015 se 50leté nebo starší ženy podílely na rozvodech v kraji 14,8 %, v úhrnu let 2016 až 2020 již 16,4 %. Stejný trend platil také pro muže. V úhrnu let 2016 až 2020 se muži do 35 let podíleli na rozvodech v kraji 15,4 %, což bylo o 3,3 procentního bodu méně než v úhrnu let 2011 až 2015. Na muže 50leté nebo starší připadala v úhrnu let 2016 až 2020 téměř čtvrtina rozvodů v kraji, přesněji 24,8 %, což bylo o 2,9 procentního bodu více než v úhrnu let 2011 až 2015.