Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v roce 2019

 

11. 3. 2020

Sklizeň zemědělských plodin v roce 2019 v Pardubickém kraji byla ve srovnání s předchozím rokem vyšší u obilovin, brambor i krmných plodin. Nižší byla sklizeň luskovin, cukrovky technické a řepky. Osevní plochy ozimů se rozšířily u všech sledovaných plodin. V hospodářském roce 2018/2019 poklesla v kraji spotřeba minerálních a organických hnojiv, využití statkových a vápenatých hnojiv vzrostlo.

Celková produkce jednotlivých plodin vychází z osevních ploch zjišťovaných k 31. 5. a z vývoje vegetačních podmínek. Zjišťování dat u zemědělských podnikatelských subjektů je výběrové, výsledky jsou dopočteny do úrovně krajů. Spotřeba hnojiv je uvedena za hospodářský rok 2018/2019 (tzn. od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2019).

Sklizeň v Pardubickém kraji v roce 2019
tabulka

Sklizňová plocha obilovin (včetně kukuřice na zrno) se v roce 2019 v Pardubickém kraji meziročně zvýšila o 1,8 tis. ha, tj. o 2,1 % (v ČR činil nárůst 1,0 %) na 87,0 tis. ha. Rozhodující vliv mělo především rozšíření sklizňové plochy pšenice ozimé, která se v kraji proti roku 2018 zvětšila téměř o 5 tisíc hektarů. Ozimá pšenice je zároveň i nejrozšířenější obilovinou v Pardubickém kraji,  je pěstovaná na třech pětinách rozlohy obilovin, její sklizňová plocha v roce 2019 byla nejvyšší od roku 2002 a činila 52,8 tis. ha. K největšímu úbytku sklizňové plochy obilovin došlo meziročně u pšenice jarní, jejíž  sklizňové plochy v kraji se meziročně snížily o 1,6 tis. ha, tj. o 52,9 % (v ČR pokles o 45,8 %).

V roce 2019 byla celková produkce obilovin v kraji oproti předchozímu roku vyšší o 10,5 % a činila 501,1 tis. tun. Nejvyšší relativní meziroční nárůst sklizně v kraji se týkal žita (o 70,4 %) a ozimého ječmene (o 33,9 %). Absolutně nejvíce se zvýšila sklizeň u pšenice ozimé, a to o 44,0 tisíce tun.

Sklizňové plochy hybridní obiloviny tritikale se v porovnání s rokem 2002 na republikové úrovni snížily o čtvrtinu, pokles v kraji byl ještě vyšší (o 48 %). Celková sklizeň tritikale v kraji v roce 2019 činila téměř 19 tis. tun, tvořila 9,7 % republikového úhrnu a byla 4. nejnižší od roku 2002. Hektarový výnos tritikale byl v roce 2019 v Pardubickém kraji v mezikrajském srovnání nejvyšší a činil 5,06 t/ha.

kartogram Osevní plocha a hektarový výnos tritikale v roce 2019

Rozloha sklizňové plochy kukuřice na zrno se v kraji meziročně snížila o 18,0 %, ale díky vysokému (více než třetinovému) nárůstu průměrného výnosu (8,29 t/ha v roce 2019 oproti 6,13 t/ha v roce 2018) dosáhla celková sklizeň 40,1 tis. tun (meziroční nárůst o 10,9 %). Na republikové sklizni se kraj podílel 6,5 %. Sklizeň kukuřice na zrno v roce 2019 byla v Pardubickém kraji pátá nejnižší od roku 2002 a maxima bylo dosaženo v roce 2011 s 86,2 tis. tunami.

Luskoviny byly v kraji v roce 2019 pěstovány na menší rozloze než v roce předchozím. Z výměry  2,0 tis. ha bylo sklizeno  4,6  tis. tun luskovin s průměrným výnosem 2,25 t/ha. Sklizeň v kraji tvořila  6,2 % z celkové produkce ČR. Sklizeň luskovin roku 2019 byla v kraji třetí nejnižší v časové řadě od roku 2002, přičemž maxima (8,1 tis. tun) bylo dosaženo v roce 2005.

Ve srovnání s rokem 2018 byl rok 2019 pro brambory příznivější. Mírně se v kraji rozšířily produkční plochy a zvýšil se i hektarový výnos, přesto byla sklizeň brambor roku 2019 (27,2 tisíce tun) třetí nejnižší od roku 2002, s maximem 47 tisíc tun v roce 2005. Produkce brambor v kraji v roce 2019 představuje pouze 5,1 % sklizně v ČR.

Produkční plocha řepky v Pardubickém kraji byla proti předchozímu roku 2018 zmenšena o necelé 3 tis. ha (o 10,1 %) na 25,9 tis. ha, přesto byla šestá nejvyšší v krajském srovnání. Hektarový  výnos řepky v kraji byl v mezikrajském srovnání čtvrtý nejvyšší. Sklizeň řepky v kraji v roce 2019 ve výši 79,5 tis. tun (6,9 % republikového úhrnu) byla osmá nejnižší od roku 2002 s maximem 111 tisíc tun, dosaženým v roce 2014.

kartogram Osevní plocha a hektarový výnos řepky v roce 2019

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na růst sklizně krmných plodin v kraji mělo vliv jak rozšíření sklizňových ploch, tak i nárůst hektarového výnosu. Sklizeň kukuřice na zeleno a siláž meziročně v kraji vzrostla o 24,4 % na 723,0 tis. tun a představovala 8,8 % republikového úhrnu. Sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů v kraji meziročně vzrostla o 18,1 %, sklizeň píce v seně na orné půdě dokonce o 21,4 %.

Současně s výsledky sklizní byly zjišťovány rovněž osevní plochy ozimů. Koncem listopadu 2019 byly pro sklizeň v roce 2020 v kraji ve srovnání s rozlohou pro sklizeň roku 2019 osety větší plochy všech sledovaných zimních obilovin včetně řepky. Dvojnásobná plocha byla například v kraji oseta žitem ozimým. Na celostátní úrovni se plochy ozimů rozšířily pouze u žita,  ječmene ozimého a tritikale.

Osevní plochy ozimů v Pardubickém kraji
tabulka

V hospodářském roce 2018/2019 poklesla proti předchozímu roku spotřeba minerálních hnojiv v Pardubickém kraji (o 2,2 %) i na celostátní úrovni (o 2,6 %). Rozhodující položka minerálních hnojiv – dusíkatá hnojiva zaznamenala meziročně v kraji výraznější pokles (o 4,4 %) než v ČR (o 2,5 %). Meziročně v kraji na rozdíl od ČR vzrostla spotřeba fosforečných (o 2,0 %) i draselných (o 10,1 %) hnojiv.

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji za hospodářský rok 2018/2019*)
tabulka

Využití statkových hnojiv vzrostlo v Pardubickém kraji v hospodářském roce 2018/2019 proti předchozímu roku o 41,8 tis. tun, tj. o 3,8 %, v ČR činil nárůst pouze 0,7 %. Obdobně jako v ČR (nárůst o 1,7 %) vzrostlo také v kraji (o 4,7 %) použití hnoje. Hnojení prostřednictvím močůvky se v kraji meziročně snížilo výrazněji (o 34,6 %), než činil pokles na celostátní úrovni (o 12,5 %).

V hospodářském roce 2018/2019 meziročně vzrostla spotřeba vápenatých hnojiv na krajské (o 8,6 %) i na celostátní úrovni (o 2,9 %). Naopak spotřeba organických hnojiv se v kraji snížila o 2,0 %, v ČR byl zaznamenán nárůst o 3,8 %.