Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v klimaticky příznivém roce 2020

 

31. 3. 2021

Úrodný rok 2020 znamenal v Pardubickém kraji vyšší sklizeň u většiny pěstovaných plodin. Pokles sklizňových ploch u některých komodit byl kompenzován nadprůměrnými výnosy. Osevní plochy ozimů byly zmenšeny téměř u všech sledovaných plodin. V hospodářském roce 2019/2020 poklesla v kraji spotřeba minerálních a statkových hnojiv, využití vápenatých  a organických hnojiv meziročně vzrostlo.

Podle dat zemědělských podniků se sídlem na území Pardubického kraje činila v roce 2020 celková sklizeň obilovin 527,7 tis. tun z výměry 87,3 tis. ha při průměrném výnosu 6,04 t/ha. Ve srovnání s předchozím rokem došlo ke zvýšení sklizně o 5,3 % díky vyššímu hektarovému výnosu, neboť sklizňová plocha obilovin se zvýšila pouze o 0,4 %. Sklizeň obilovin v kraji představovala 6,5 % z celkové sklizně obilovin v České republice.

Pšenice ozimá, která je dlouhodobě nejčastěji pěstovanou plodinou v kraji (57,7 % ze sklizňové plochy obilovin v roce 2020), byla sklizena v roce 2020 z menší plochy (50,4 tis. ha) než v roce předchozím. Přesto byl hektarový výnos (6,22 t/ha) i celková produkce (313,7 tis. t) pšenice ozimé meziročně vyšší. Podíl sklizně pšenice ozimé v kraji činil 6,5 % z celkové sklizně v republice.

Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji

graf

Další významnou obilovinou, která byla v roce 2020 pěstována na téměř pětině z výměry obilovin v kraji (18,4 % ze sklizňové plochy obilovin), je ječmen jarní. Díky větší rozloze sklizňové plochy o 2,6 % (celková plocha − 16,1 tis. ha) a mírnému růstu průměrného výnosu o 0,7 %, (hektarový výnos − 5,11 t/ha) byla dosažená sklizeň (82,1 tis. tun) meziročně vyšší o 3,3 %. Na celkové sklizni ječmene jarního v roce 2020 v ČR se krajský výsledek podílel 7,3 %.

Dlouhodobě nejvyšší podíl na republikovém úhrnu mezi plodinami pěstovanými v Pardubickém kraji dosahuje hybridní obilovina tritikale. Sklizňová plocha tritikale v kraji se meziročně zvýšila o 10,1 % na 4,1 tis. ha a sklizeň v roce 2020 vzrostla o 10,8 % na 21,0 tis. tun a tvořila téměř 10 % republikového úhrnu. Hektarový výnos 5,09 t/ha byl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší.

Sklizňová plocha řepky v Pardubickém kraji byla proti předchozímu roku 2019 zmenšena o více než 200 ha (−0,8 %) na 25,7 tis. ha, přesto byla šestá nejvyšší v krajském srovnání. Obdobně šestý nejvyšší v mezikrajském srovnání byl i hektarový výnos řepky (3,41 t/ha) a celková sklizeň (87,5 tis. tun). Sklizeň řepky v Pardubickém kraji v roce 2020 tvořila 7,0 % republikového úhrnu, byla v kraji pátá nejvyšší od roku 2000 s maximem 111 tisíc tun, dosaženým v roce 2014.

Na růst sklizně krmných plodin v kraji v roce 2020 měl vliv nárůst hektarového výnosu, protože sklizňové plochy se meziročně snížily. Sklizeň kukuřice na zeleno a siláž meziročně v kraji vzrostla o 5,4 % na 762,1 tis. tun a představovala 8,6 % republikového úhrnu. Sklizeň píce v seně na orné půdě v kraji meziročně vzrostla o 6,7 % na 459,3 tis. tun, sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů se meziročně zvýšila dokonce o 14,7 % na 182,0 tis. tun.

Současně s výsledky sklizní byly zjišťovány rovněž osevní plochy ozimů. Koncem listopadu 2020 byly pro sklizeň v roce 2021 v Pardubickém kraji ve srovnání s předchozím rokem osety menší plochy všech sledovaných ozimých obilovin kromě ječmene ozimého (+4,3 %). Největší relativní úbytek ploch zaznamenalo ozimé žito (−30,4 %).

Osevní plochy ozimů v Pardubickém kraji
tabulka

V hospodářském roce 2019/2020 poklesla proti předchozímu srovnatelnému období spotřeba minerálních hnojiv v Pardubickém kraji (-2,8 %) i na celostátní úrovni (-1,3 %). Rozhodující položka minerálních hnojiv – dusíkatá hnojiva zaznamenala meziročně v kraji výraznější pokles (-4,5 %) než v ČR (-2,4 %). Meziročně v kraji obdobně jako v ČR vzrostla spotřeba fosforečných hnojiv (PAK +3,9 %, ČR +5,8 %).

Zemědělci v Pardubickém kraji v hospodářském roce 2019/2020 spotřebovali celkem 1 142,7 tis. tun statkových hnojiv, což je o 5,4 tis. tun méně než v předchozím hospodářském roce. Meziročně se využilo na polích v Pardubickém kraji více kejdy (+26,5 tuny), spotřeba ostatních statkových hnojiv byla nižší. V průměru ČR meziročně pokleslo využití statkových hnojiv o 3,2 % (v kraji -0,5 %), především hnoje, naopak zvýšení se týkalo močůvky a kejdy.

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji za hospodářský rok 2019/2020*)
tabulka

Využití vápenatých hnojiv v kraji se v hospodářském roce 2019/2020 zvýšilo (+6,2 %), pokles nastal na celostátní úrovni (-1,0 %). Proti předchozímu období byla spotřeba organických hnojiv výrazně vyšší jak v Pardubickém kraji (+19,0 %), tak i v ČR (+7,8 %).

Po přepočtu na ha obhospodařované zemědělské půdy zjišťujeme v kraji v roce 2019/2020 dlouhodobé maximum spotřeby vápenatých hnojiv (212,5 kg/ha představuje druhou nejvyšší hodnotu mezi kraji při republikovém průměru 155,4 kg/ha). V případě minerálních hnojiv došlo v kraji po období devítiletého růstu v následujících dvou letech k meziročnímu poklesu (na 146,5 kg/ha při republikové hodnotě 134,1 kg/ha). U statkových hnojiv lze sledovat od roku 2006/2007 spíše klesající trend spotřeby na hektar vystřídaný stagnací (6 118,1 kg/ha v roce 2019/2020 je třetí nejvyšší hodnota mezi kraji při průměru ČR 4 804,9 kg/ha).