Sklizeň zemědělských plodin a spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji v roce 2018

 

7. 3. 2019

Rok 2018 nebyl pro zemědělce z Pardubického kraje příliš příznivý. Hektarový výnos se meziročně snížil téměř u všech plodin s výjimkou řepky. Osevní plochy ozimů byly redukovány, kromě pšenice ozimé. Spotřeba hnojiv v kraji se proti předešlému hospodářskému roku zvýšila u všech typů, kromě hnojiv organických, jejichž spotřeba na hektar obhospodařované zemědělské půdy zůstává v mezikrajském srovnání nejvyšší.

Celková sklizeň obilovin v Pardubickém kraji v roce 2018 byla v porovnání s úrodou předchozího roku o 9,5 % nižší a činila 453,6 tisíce tuny. Meziročně se snížila jak sklizňová plocha obilovin (o 2,6 %), tak i hektarový výnos (o 7,2 %). Celková produkce obilovin v kraji tvořila 6,5% podíl republikového úhrnu, hektarový výnos však byl v roce 2018 v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší po Hlavním městě Praze a Olomouckém kraji. Od roku 2009 (tříletý průměr let 2008–2010) se snížila sklizňová plocha obilovin v kraji o 11 %, sklizeň klesla o 7 %, hektarový výnos byl v desetileté řadě v kraji pátý nejnižší.

Pšenice ozimá byla nejčastěji pěstovanou obilovinou v Pardubickém kraji v roce 2018 a spolu s pšenicí jarní tvořily tyto komodity 62 % sklizené produkce obilovin. Dalších 24 % produkce tvořil ječmen ozimý a jarní, 8 % ze sklizených obilovin v kraji představovala kukuřice pěstovaná na zrno. Zemědělci v kraji sklidili v roce 2018 pšenici z 51 tisíce hektarů, objem sklizeného zrna činil 280 tisíc tun a hektarový výnos byl 5,49 tun na hektar. V uplynulých deseti letech bylo dosaženo maximální sklizně v roce 2014 (347 tisíc tun) a zároveň byl tehdy vykázán i maximální hektarový výnos (6,61 tun na hektar). Nejvyšší sklizňová plocha pšenice byla v Pardubickém kraji evidována v roce 2015 (téměř 54 tisíce hektarů), od té doby dochází k redukci ploch a klesá i hektarový výnos. 

 

Sklizňová plocha luskovin se v roce 2018 v Pardubickém kraji meziročně zvýšila na 2,7 tis. hektarů a byla největší za uplynulých 10 let. K maximální redukci sklizňové plochy došlo v kraji v roce 2013, kdy byly luskoviny sklizeny jen z necelých 1,4 tis. hektarů. Hektarový výnos byl v roce 2018 třetí nejnižší v uplynulých 10 letech a činil 2,29 tuny na hektar. Sklizeň luskovin v roce 2018 byla v kraji meziročně nižší o 7,5 % a činila 6,3 tuny.

Řepka byla v Pardubickém kraji v roce 2018 sklizena z druhé největší plochy za předchozích deset let, která činila téměř 29 tis. hektarů; celková produkce byla ve sledovaném období třetí nejvyšší (99,4 tis. tun). Zatímco meziročně se v roce 2018 zvýšila sklizňová plocha řepky v kraji o 10 %, úroda se zvýšila o 30 % a byla v mezikrajském srovnání šestá nejvyšší. Hektarový výnos řepky v roce 2018 činil 3,45 tun na hektar, v desetileté řadě byl v kraji třetí nejvyšší a v mezikrajském srovnání byl šestý nejvyšší.

Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Cukrovka technická se v roce 2018 v Pardubickém kraji pěstovala na ploše větší než 4 tisíce hektarů, což představovalo meziroční nárůst o 2 %, avšak ve srovnání s rokem 2010 (tříletý průměr let 2009–2011) se sklizňové plochy cukrovky rozšířily o 40 %. Sklizeň cukrovky v kraji v roce 2018 byla třetí nejvyšší za uplynulých deset let, překročila 250 tisíc tun a činila 7 % úhrnu za ČR. Hektarový výnos cukrovky technické (59,14 t/ha) se v roce 2018 v kraji meziročně snížil o 13 %, přesto byl nejvyšší v mezikrajském srovnání.

Produkce krmných plodin v kraji zaznamenala meziroční snížení především v důsledku menších hektarových výnosů. Hektarový výnos kukuřice na zeleno a siláž byl v kraji v roce 2018 druhý nejnižší v uplynulých deseti letech, výnos píce v seně z trvalých travních porostů byl v desetileté řadě dokonce nejnižší. Sklizňové plochy kukuřice v roce 2018 meziročně vzrostly o 2 %, ve srovnání s rokem 2010 (tříletý průměr let 2009–2011) však zemědělci sklízeli kukuřici na ploše větší o 30 %. Sklizňové plochy trvalých travních porostů se zvyšovaly méně výrazně, meziroční nárůst činil shodně jako u kukuřice 2 %; ve srovnání s rokem 2010 se produkční plocha zvětšila o 7 %.

Osevní plochy vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji (k 31. 5.)

Sklizeň v Pardubickém kraji v roce 2018

Zemědělci v Pardubickém kraji rozšířili plochu pšenice ozimé pro sklizeň v roce 2019 proti předchozímu roku o 2,6 tis. hektarů na 50,2 tisíce hektarů, tato rozloha tvořila 6,3 % republikového celku. Naopak meziročně zredukovány byly osevní plochy žita ozimého, ječmene ozimého, tritikale i řepky ozimé. Oseté plochy zimních obilovin (vyjma pšenice ozimé), řepky i triticale v Pardubickém kraji k 30. 11. 2018 byly nejnižší za posledních pět let.

Osevní plochy ozimů v Pardubickém kraji

 

Vývoj osevních ploch (k 31. 5.) a sklizní vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Spotřeba minerálních hnojiv v hospodářském roce 2017/2018 v kraji mírně vzrostla (nárůst o 0,8 %) na 28,6 tisíce tuny, přitom celostátně byl zaznamenán pokles o 1,5 %. Rozhodující položka minerálních hnojiv – dusíkatá hnojiva zaznamenala pokles na krajské i celostátní úrovni (pokles o 1,1 % – PAK, o 1,6 % – ČR). Meziročně vzrostla v kraji spotřeba fosforečných (o 9,7 %) i draselných (o 4,6 %) hnojiv.

Využití statkových hnojiv celkem vzrostlo v kraji proti předchozímu hospodářskému roku o 3,6 tisíce tun, tj. o 0,3 %, v ČR činil nárůst 3,3 %. Výraznější nárůst spotřeby byl v kraji zaznamenán u hnojení močůvkou (o 8,7 %), meziročně se zvýšilo i využití hnoje (o 1,8 %) a ostatních statkových hnojiv (o 16,2 %). Méně se v kraji využívala kejda (pokles o 7 %), přesto byla její spotřeba na hektar v mezikrajském srovnání druhá nejvyšší.

V hospodářském roce 2017/2018 vzrostla proti hospodářskému roku 2016/2017 spotřeba vápenatých hnojiv na krajské (o 11,8 %) i na celostátní úrovni (o 18,4 %). Spotřeba organických hnojiv celkem meziročně v Pardubickém kraji poklesla (o 3,2 %), přesto byla spotřeba organických hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy v mezikrajském srovnání nejvyšší.

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji za hospodářský rok 2017/2018*)