Sklizeň zemědělských plodin a spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji v roce 2017

 

V roce 2017 se na úkor ploch osetých řepkou a pícninami na orné půdě zvětšily v kraji plochy obilovin, cukrovky a luskovin. Pokles hektarových výnosů vedl k meziročnímu snížení sklizně brambor, řepky a kukuřice sklízené na zeleno. Produkce obilovin poklesla především v důsledku nižší sklizně ozimé pšenice, kukuřice na zrno a ozimého ječmene. V kraji meziročně vzrostla spotřeba minerálních, statkových a organických hnojiv, naproti tomu hnojení vápenatými hnojivy bylo využito méně než před rokem.

Osevní plochy obilovin a cukrovky na orné půdě vzrostly na úkor řepky a pícnin

Z výměry 231,3 tis. ha obhospodařované zemědělské půdy v kraji (k 31. květnu 2017) připadalo 176,1 tis. ha na ornou půdu. Neoseto, případně jako úhor, zůstalo v roce 2017 méně než 1,0 % výměry orné půdy (1,4 tis. ha), zbylých 174,7 tis. ha tvořilo v daném roce celkovou osevní plochu. To bylo o 0,8 tis. ha více než v roce předchozím.

Osevní plochy jednotlivých plodin se meziročně v kraji mění zejména ve vazbě na poptávku po jednotlivých zemědělských komoditách na domácím i zahraničním trhu. Osevní plochy obilovin se zmenšily ze 101 tis. ha v roce 2005 až na 85,5 tis. ha v roce 2016. V roce 2017 vzrostly v porovnání s rokem 2016 o 0,9 tis. ha. Dlouhodobě se s klesající živočišnou výrobou snižovaly osevní plochy krmných plodin a pícnin na orné půdě. Plocha pícnin v kraji výrazněji meziročně vzrostla pouze v letech 2011 a 2016.

Do roku 2008 se zmenšovaly osevní plochy cukrovky. Rozšiřování ploch cukrovky, které vrcholilo v roce 2014, sice v letech 2015 a 2016 nepokračovalo, avšak růst ploch v roce 2017 způsobil, že plochy oseté cukrovkou dosáhly maxima za posledních 11 let. Podpora produkce biopaliv vedla v kraji od roku 2004 ke zvětšování osevních ploch řepky; v roce 2013 byla osevní plocha řepky v kraji největší v historii, v roce 2014 byl zaznamenán pokles o 1,7 tis. ha, v roce 2015 o dalších 3,2 tis. ha. V roce 2016 plochy řepky po dvouletém poklesu sice vzrostly, a to o 3,3 tis. ha, ale v roce 2017 plochy opět poklesly, a to o 2,0 tis. ha. Řepka tak v kraji v roce 2017 rostla na 15 %, zatímco obiloviny na 49 % veškeré oseté orné půdy.

Osevní plochy vybraných plodin v Pardubickém kraji v letech 2008 až 2017

Sklizeň většiny hlavních plodin byla v kraji nejnižší za poslední čtyři roky

Meziroční pokles sklizně obilovin v kraji o 43,7 tis. tun (o 8,0 %) byl ovlivněn především snížením průměrného hektarového výnosu ozimé pšenice o 10,2 % a kukuřice na zrno o 17,3 %. Výrazněji poklesla i sklizeň ozimého ječmene, triticale a žita. Zásluhou větších osevních ploch v kraji v roce 2017 vzrostla sklizeň jarního ječmene, jarní pšenice a ovsa. Celkově poklesla v roce 2017 produkce ozimé pšenice o 35,4 tis. tun (tj. o 10,6 %), kukuřice na zrno o 4,7 tis. tun (tj. o 7,8 %) a ozimého ječmene o 3,1 tis tun (tj. o 9,3 %). Vyšší hektarové výnosy v porovnání s rokem 2016 mělo v kraji ze všech druhů obilovin pouze triticale. Přesto jeho sklizeň meziročně poklesla o 2,4 tis. tun v důsledku zmenšení produkčních ploch.

Meziroční pokles sklizně obilovin činil v roce 2017 za celou ČR 13,3 %, přitom ve druhé nejvýznamnější produkční oblasti – Jihomoravském kraji – dokonce o 30,0 %. Sklizeň obilovin poklesla ve všech krajích, přitom relativní pokles v Pardubickém kraji byl pátý nejnižší. Zatímco na celostátní sklizni obilovin se v roce 2017 podílel kraj 6,7 %, na meziročním poklesu sklizně jen 3,8 %. Z jednotlivých druhů obilovin se celostátně nejvíce snížila sklizeň ozimé pšenice a kukuřice na zrno.

Hektarové výnosy obilovin v Pardubickém kraji v letech 2008 až 2017

V kraji meziročně poklesly i hektarové výnosy luskovin, okopanin a olejnin. Zatímco ke snížení produkce brambor o 2,2 tis. tun přispělo i zmenšení jejich produkční plochy o 4,9 %, růst produkce luskovin o 1,2 tis. tun a cukrovky o 34,9 tis. tun bylo v kraji umožněno meziročním zvýšením sklizňových ploch o 24,0  %, resp. o 15,4 %. Sklizeň luskovin byla v roce 2017 v kraji nejvyšší za posledních 11 let, technické cukrovky dokonce za posledních 15 let.

Historicky nejvyšší sklizeň řepky byla v kraji v roce 2014, v roce 2015 meziročně poklesla produkce řepky o 25,3 tis. tun. Zvýšení sklizně v roce 2016 o 11,3 tis. tun bylo umožněno rozšířením produkčních ploch o 3,3 tis. ha; v roce 2017 následovalo snížení sklizně o 20,5 tis. tun vyvolané zmenšením produkční plochy o 2,0 tis. ha a snížením hektarového výnosu o 15,4 %. Celostátně poklesla produkce řepky o 15,7 % vlivem nižších hektarových výnosů.

 Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v roce 2017

Pokles produkce krmných plodin byl v kraji vyvolán především snížením sklizně kukuřice na zeleno a siláž (o 162,6 tis. tun), přitom zde došlo ke zmenšení její produkční plochy o 1 540 ha. Hektarový výnos meziročně poklesl téměř o 13 %. Celostátně byla produkce pícnin na orné půdě (v seně) v důsledku menších hektarových výnosů nižší o 942,7 tis. tun (o 17,0 %); po přepočtu objemu sklizených pícnin za rok 2016 (na základě změny metodiky) poklesla meziročně v kraji jejich produkce o 84,3 tis. tun, tj. o 16,7 %. V kraji poklesla produkce sena z trvalých travních porostů vlivem nižších hektarových výnosů o 21,7 tis. tun.

Z dlouhodobějšího pohledu (období 2000–2017) má sklizeň obilovin v kraji rostoucí trend zásluhou zvyšující se produkce pšenice. Až sklizeň v roce 2018 ukáže, zda nedošlo v roce 2015 k zásadní změně trendu. Při relativně stabilní produkční ploše se sklizeň pšenice zvyšuje zásluhou rostoucích hektarových výnosů. Produkce ječmene stagnuje; snižování produkce ovsa a žita souvisí se zmenšování ploch, na kterých se tyto plodiny pěstují.

Dlouhodobě rostoucí trend měla do roku 2014 v kraji produkce řepky, poté se trend obrátil. Naproti tomu zmenšování ploch brambor vede v kraji ke snižování jejich produkce. Ke změně trendu došlo v kraji u produkce cukrovky v roce 2009, kdy se pokles změnil v růst. Rostoucí trend u produkce kukuřice na zeleno je patrný až do roku 2016; zda je tento rok bodem změny trendu, ukáže sklizeň v roce 2018.

Sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji v letech 2008 až 2017

Plochy ozimých obilovin pro sklizeň 2018 jsou menší než v předchozím roce

Zemědělci v kraji oseli na podzim roku 2017 menší plochy ozimými obilovinami než v předchozích třech letech. Ozimá pšenice roste oproti předchozímu roku na ploše menší o 3 129 ha, plochy tritikale poklesly o 543 ha, ozimého žita o 467 ha a ozimého ječmene o 203 ha. V porovnání s celostátním vývojem se rychleji zmenšovaly plochy všech ozimých obilovin, přitom celostátně dokonce plochy oseté ozimým ječmenem o 4,0 % vzrostly.

V porovnání s roky 2013–2016 se v kraji zvětšily osevní plochy ozimé řepky. Meziroční přírůstek dosáhl v roce 2017 v kraji 1,3 % při celostátním snížení o 3,1 %. O tom, zda budou v roce 2018 v kraji produkční plochy řepky větší než v roce předchozím, rozhodne až rozsah jarních zaorávek.

Osevní plochy ozimů v letech 2014 až 2017

 

Hnojení minerálními, statkovými a organickými hnojivy rostlo, vápenatými klesalo

Spotřeba minerálních hnojiv v hospodářském roce 2016/2017 (od 1. července do 30. června) v kraji vzrostla o 1 150 tun (tj. o 4,2 %), přitom celostátně byl zaznamenán pokles o 1,3 %. Tento odlišný vývoj se týkal rozhodující položky mezi minerálními hnojivy – dusíkatých hnojiv.

Spotřeba statkových hnojiv se v kraji zvýšila oproti úrovni předchozího hospodářského roku o 33,3 tis. tun, a to především v důsledku vyššího hnojení kejdou (růst o 52,8 tis. tun, tj. o 18,1 %). Celostátně přitom celkové využití statkových hnojiv pokleslo o 2,0 % a využití kejdy vzrostlo pouze o 1,2 %. Výraznější meziroční pokles byl v kraji zaznamenán při hnojení hnojem (o 14,6 tis. tun) a močůvkou (o 3,3 tis. tun). Méně se v kraji na rozdíl od celostátního vývoje využívala ostatní statková hnojiva.

Po poklesu spotřeby vápenatých hnojiv v hospodářském roce 2008/2009  jejich využití v kraji až do hospodářského roku 2015/2016 rostlo. Meziroční pokles v roce 2016/2017 byl v kraji oproti celostátnímu průměru vyšší o 2,2 procentního bodu. Spotřeba organických hnojiv (odpady z bioplynových stanic a produkce z kompostáren) rostla v kraji o 8,5 p. b. rychleji než v celé ČR. Množství využitých organominerálních hnojiv se meziročně v kraji příliš nezměnilo, v celé ČR pokleslo.

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji za hospodářský rok 2016/2017*)

Kraj má podprůměrný objem rostlinné produkce na hektar

K publikování dat o zemědělské produkci ve finančním vyjádření dochází později než v naturálních jednotkách. Předběžná data za rok 2017 budou zveřejněna až ve 4. čtvrtletí 2018. K dispozici jsou tedy zatím předběžné údaje o rostlinné produkci za rok 2016.

V přepočtu na 1 hektar obhospodařované zemědělské půdy připadala v kraji v roce 2016 rostlinná produkce v hodnotě 21,7 tis. Kč (o 367 Kč méně než produkce živočišné) při celostátním průměru 22,8 tis. Kč.  V ostatních krajích se rostlinná produkce na hektar pohybovala v rozmezí od 11,1 tis. Kč v Karlovarském kraji po 30,1 tis. Kč v Jihomoravském kraji.

Rostlinná produkce se v běžných cenách, tj. cenách daného roku, podílí v kraji na celkové zemědělské produkci v posledních patnácti letech mezi 38 a 51 procenty, přitom v roce 2016 (poslední dostupná data) podíl předběžně činil 46,5 %.  Rozhodující podíl na rostlinné produkci měly v roce 2016 obiloviny (39,6 %, přitom v roce 2015 to bylo 45,9 %), následovaly technické plodiny (28,0 %, z toho semeno řepky a řepice 20,3 %) a pícniny (21,8 %). Poměrně malé zastoupení měly brambory (2,9 %) a zelenina vč. zahradnických produktů (2,7 %). Na ovoce připadalo v kraji 0,8 % rostlinné produkce a na ostatní rostlinné výrobky 4,2 %.