Sklizeň zemědělských plodin a spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji v roce 2016

 

V roce 2016 se na úkor ploch osetých obilovinami zvětšily v kraji plochy řepky, cukrovky a brambor. Růst hektarových výnosů přispěl k meziročnímu zvýšení sklizně brambor, pícnin na orné půdě a cukrovky. Produkce obilovin vzrostla především zásluhou zvýšení sklizně kukuřice na zrno a ozimé pšenice. V kraji meziročně poklesla spotřeba statkových hnojiv, spotřeba minerálních hnojiv sice rostla, avšak pomalejším tempem, než byl celostátní průměr.

Osevní plochy řepky a pícnin na orné půdě vzrostly na úkor obilovin

Z výměry 229,5 tis. ha obhospodařované zemědělské půdy v kraji (k 31. květnu 2016) připadalo 175,6 tis. ha na ornou půdu. Neoseto, případně jako úhor, zůstalo v roce 2016 téměř 1,0 % výměry orné půdy, zbylých 173,9 tis. ha tvořilo v daném roce celkovou osevní plochu. Osevní plochy jednotlivých plodin se meziročně v kraji mění zejména ve vazbě na poptávku po jednotlivých zemědělských komoditách na domácím i zahraničním trhu. Osevní plochy obilovin se zmenšily ze 101 tis. ha v roce 2005 až na 85,5 tis. ha v roce 2016. Dlouhodobě se s klesající živočišnou výrobou snižovaly osevní plochy krmných plodin a pícnin na orné půdě. Plocha pícnin v kraji výrazněji meziročně vzrostla pouze v letech 2011 a 2016. Do roku 2008 se zmenšovaly osevní plochy cukrovky. Rozšiřování ploch cukrovky, které vrcholilo v roce 2014, již v letech 2015 a 2016 nepokračovalo. Podpora produkce biopaliv vedla v kraji od roku 2004 ke zvětšování osevních ploch řepky; v roce 2013 byla osevní plocha řepky v kraji největší v historii, v roce 2014 byl zaznamenán pokles o 1 749 ha, v roce 2015 o dalších 3 213 ha. V roce 2016 plochy řepky po dvouletém poklesu vzrostly, a to o 3 342 ha; řepka tak v kraji rostla na 16 % veškeré oseté orné půdy.

Osevní plochy vybraných plodin v Pardubickém kraji v letech 2006 až 2016

Sklizeň většiny plodin byla v kraji vyšší než v roce 2015

Meziroční růst sklizně obilovin v kraji o 15,7 tis. tun byl ovlivněn především zvýšením průměrného hektarového výnosu kukuřice na zrno o 74,9 % a ozimého ječmene o 11,9 %. Vzrostla i sklizeň ozimé pšenice, a to zásluhou zvětšení osevních ploch v kombinaci s růstem hektarového výnosu. Celkově vzrostla v roce 2016 produkce kukuřice na zrno o 27,1 tis. tun (tj. o 82,7 %), ozimé pšenice o 5,4 tis. tun (tj. o 1,7 %) a ozimého ječmene o 3,5 tis tun (tj. o 11,4 %). Nižší hektarové výnosy v porovnání s rokem 2015 mělo v kraji ze všech druhů obilovin pouze žito a oves. Zmenšení produkčních ploch jarního ječmene o 3 082 ha vedlo i při mírném zvýšení hektarových výnosů k poklesu produkce jarního ječmene o 14,7 tis. tun. Obdobný vývoj nastal též u jarní pšenice; i při zvýšení hektarového výnosu o 0,27 t vyvolal pokles produkční plochy o 1 211 ha snížení sklizně jarní pšenice v kraji o 4,5 tis. tun. Oproti roku 2015 byla nižší produkce ovsa o 1,0 tis. tun a žita o 0,6 tis. tun.

 

Hektarové výnosy obilovin v Pardubickém kraji v letech 2006 až 2016

Zvýšení produkce brambor o 11,4 tis. tun a cukrovky o 38,2 tis. tun bylo v kraji umožněno meziročním zvýšením výnosů o 10,0 resp. 8,9 tun z hektaru. Sklizeň brambor v kraji byla v roce 2016 nejvyšší za posledních 5 let. Pokles hektarového výnosu o 0,7 tuny vedl u luskovin ke snížení sklizně o 731 tun.

Historicky nejvyšší sklizeň řepky byla v kraji v roce 2014, v roce 2015 meziročně poklesla produkce řepky o 25,3 tis. tun. Zvýšení sklizně v roce 2016 o 11,3 tis. tun bylo umožněno rozšířením produkčních ploch o 3 341 ha; nepatrné snížení hektarového výnosu (o 0,01 tuny) celkovou produkci řepky výrazněji neovlivnilo.

 Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v roce 2016

Růst produkce krmných plodin byl umožněn především zvýšením produkce kukuřice na zeleno a siláž (o 217,2 tis. tun), přitom zde došlo ke zmenšení její produkční plochy o 699 ha. Hektarový výnos meziročně vzrostl téměř o 40 %. Zvýšila se také sklizeň pícnin na orné půdě (o 71,8 tis. tun sena) a sena z trvalých travních porostů (o 28,2 tis. tun), to vše především v důsledku vyšších hektarových výnosů.

Z dlouhodobějšího pohledu (období 2000–2016) má sklizeň obilovin v kraji rostoucí trend zásluhou zvyšující se produkce pšenice. Při relativně stabilní produkční ploše se sklizeň pšenice zvyšuje zásluhou rostoucích hektarových výnosů. Produkce ječmene stagnuje; klesající produkční plochy jsou kompenzovány zvyšováním průměrného hektarového výnosu. Snižování produkce ovsa a žita souvisí se zmenšování ploch, na kterých se tyto plodiny pěstují.

Dlouhodobě rostoucí trend má v kraji produkce řepky, naproti tomu zmenšování ploch brambor vede v kraji ke trendu opačnému. Ke změně trendu došlo v kraji u produkce cukrovky v roce 2009, kdy se pokles změnil v růst. Obdobná změna trendu byla zaznamenána v roce 2011 u produkce pícnin na orné půdě a v roce 2004 u sena sklizeného z trvalých travních porostů.

Sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji v letech 2006 až 2016

Plochy ozimých obilovin pro sklizeň 2017 jsou menší než v předchozím roce

Zemědělci v kraji oseli na podzim roku 2016 menší plochy ozimými obilovinami. Ozimá pšenice roste na ploše menší o 439 ha, plochy tritikale poklesly o 157 ha a ozimého žita o 142 ha. V porovnání s celostátním vývojem se rychleji zmenšovaly pouze plochy ozimého žita. V kraji se zvětšily plochy oseté ozimým ječmenem, a to o 78 ha (o 1,3 %), přitom celostátně se jím oseté plochy zredukovaly o 7,7 %.

V porovnání s roky 2013–2015 se v kraji zvětšily osevní plochy ozimé řepky. Meziroční přírůstek dosáhl v roce 2016 v kraji 5,0 % při celostátním zvýšení o 6,7 %. O tom, zda budou v roce 2017 v kraji produkční plochy řepky největší v historii, rozhodne až rozsah jarních zaorávek.

Osevní plochy ozimů v letech 2013 až 2016

Hnojení statkovými hnojivy klesalo, hnojivy minerálními a vápenatými rostlo

Spotřeba minerálních hnojiv v hospodářském roce 2015/2016 (od 1. července do 30. června) v kraji rostla pomaleji, než činil republikový průměr, podílel se na tom pomalejší růst spotřeby dusíkatých hnojiv a pokles spotřeby draselných hnojiv v porovnání s celostátním průměrem.

Spotřeba statkových hnojiv se v kraji snížila oproti úrovni předchozího hospodářského roku o 105,8 tis. tun, a to především v důsledku nižšího hnojení hnojem (pokles o 48,9 tis. tun, tj. o 7,3 %). Celostátně přitom využití hnoje vzrostlo. Ještě výraznější meziroční pokles byl v kraji zaznamenán při hnojení močůvkou (pokles o 13,8 % byl dvojnásobný oproti celostátnímu průměru). Méně se v kraji využívala i kejda a ostatní statková hnojiva.

Po poklesu spotřeby vápenatých hnojiv v hospodářském roce 2008/2009  jejich využití v kraji v posledních sedmi letech rostlo. Meziroční přírůstek byl v kraji více než trojnásobný oproti celostátnímu průměru. Naproti tomu spotřeba organických hnojiv (odpady z bioplynových stanic a produkce z kompostáren) rostla v kraji pomaleji než v celé ČR. K meziročnímu poklesu uváděných organominerálních hnojiv došlo na základě metodického zpřesnění vykazovaných položek (mělo by jít především o melasové výpalky).

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji za hospodářský rok 2015/2016*)

K publikování dat o zemědělské produkci ve finančním vyjádření dochází později než v naturálních jednotkách. Předběžná data za rok 2016 budou zveřejněna až ve 4. čtvrtletí 2017. K dispozici jsou tedy zatím údaje o rostlinné produkci do roku 2015.

Rostlinná produkce se v běžných cenách, tj. cenách daného roku, podílí v kraji na celkové zemědělské produkci v posledních patnácti letech mezi 38 a 51 procenty, přitom v roce 2015 (poslední dostupná data) podíl předběžně činil 45,2 %.  Rozhodující podíl na rostlinné produkci měly v roce 2015 obiloviny (46,0 %), následovaly technické plodiny (26,5 %) a pícniny (17,6 %). Poměrně malé zastoupení měla zelenina vč. zahradnických produktů (3,2 %) a brambory (2,2 %). Na ovoce připadalo v kraji 1,0 % rostlinné produkce a na ostatní rostlinné výrobky 3,5 %.