Regionální účty 2010
Mimořádná revize národních účtů, jež se uskutečnila v loňském roce, byla nejrozsáhlejší v historii agendy národních účtů ČR. Revizí prošly údaje v celé časové řadě od roku 1995. Při revizi národních účtů došlo k řadě zlepšení a rozšíření aplikovaných metod výpočtu HDP a současně i k rozšíření okruhů využívaných zdrojů dat.
V souladu s revizí národních účtů na základě upřesněné metodiky Eurostatu byl proveden přepočet též u regionálních účtů, a to za celé období jejich sledování od roku 1995.
Přepočty vyplynuly nejen z metodických změn (přechod od odvětvové klasifikace OKEČ na klasifikaci CZ-NACE, imputované nájemné dříve podle tržní hodnoty bytů, nyní podle skutečné hodnoty tržních nájmů), ale i z úprav metodiky pro zajištění úplnosti ekonomiky na regionální úrovni (individuální bytová výstavba, nelegální ekonomika). Celkové dopady provedené revize nebyly příliš výrazné vzhledem k tomu, že jednotlivé úpravy často působily protichůdně. Větší rozdíly v některých krajích v letech 2008 a 2009 souvisejí s tím, že dříve publikované údaje za tyto roky byly předběžné. Přepočtená hodnota HDP Pardubického kraje je po celé období 1995 – 2009 vyšší než původní, k největší odchylce došlo v roce 2000 (+4,5 %) a v dalších letech se rozdíl snižoval až na 0,5 % v roce 2009. Relativní odchylka zpřesněného odhadu za Pardubický kraj za rok 2009 je oproti předběžnému údaji při mezikrajském srovnání druhá nejnižší po Hlavním městě Praze.
Podrobnější vysvětlení přepočtů je uvedeno na internetových stánkách ČSÚ v oddíle Regionální účty, Časové řady regionálních účtů Poznámky k údajům HPH a HDP publikovaným v roce 2011.
I. Hrubá přidaná hodnota
Regionální hrubá přidaná hodnota (HPH) vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu. HPH rostla v Pardubickém kraji do roku 2008, přitom krajský přírůstek v letech 2006 a 2007 překračoval republikový průměr. Projevem nastupující recese byl následující pokles hrubé přidané hodnoty v roce 2009 o 4,1 % (o 1,0 procentní bod vyšší, než činil celostátní průměr). Pokles pokračoval v kraji i v roce 2010 (o 1,2 %), zatímco celostátně již HPH rostla (o 1,0 %). Mezi kraji zůstává dlouhodobě hrubá přidaná hodnota Pardubického kraje třetí nejnižší.
V uplynulých pěti letech se měnil podíl hlavních odvětví na hrubé přidané hodnotě. Rychleji oproti celostátnímu průměru klesal v kraji podíl primárního sektoru (ze 4,5 % na 3,0 %); v mezikrajském srovnání je podíl Pardubického kraje 3. nejvyšší po Kraji Vysočina a Středočeském kraji. Podíl sekundárního sektoru se v kraji na rozdíl od celostátního vývoje zvyšoval (ze 41,9 % na 45,1 %). Tím byl v kraji v roce 2010 překročen republikový průměr o 7,6 procentního bodu. Přispěl k tomu především růst průmyslové produkce určené na vývoz (elektrotechnika, výroba dopravních prostředků). Mezi kraji se podílem sekundárního sektoru posunul Pardubický kraj z 10. místa v roce 2005 na 6. místo v roce 2010.
Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Pardubickém kraji a ČR
Zastoupení terciárního sektoru není v Pardubickém kraji tak významné jako ve většině ostatních krajů. Jeho podíl poklesl z 53,6 % v roce 2005 na 52,0 % v roce 2010 při celostátním zvýšení z 59,5 % na 60,8 %. Jestliže ještě v roce 2005 se Pardubický kraj řadil při mezikrajském srovnání podílem terciárního sektoru na páté místo, v roce 2010 to bylo již místo desáté.
II. Regionální hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt (HDP) je základním ukazatelem pro hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Objem HDP Pardubického kraje v roce 2010 činil 146,6 mld. Kč, což představuje 3,9 % republikové hodnoty. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na celostátním úhrnu zvolna snižuje (v roce 1998 byl ještě 4,4 %). Na 1 obyvatele kraje připadala v roce 2010 hodnota HDP 283,7 tis. Kč. Touto hodnotou se kraj řadil při mezikrajském srovnání na 11. místo (stejně jako v roce 2005). Postupně se prohlubuje zaostávání za republikovým průměrem. Jestliže v roce 2007 dosahoval HDP na 1 obyvatele kraje 83,8 % republikového průměru, v roce 2010 to bylo pouze 79,0 %. Obdobně se snižoval podíl HDP kraje na 1 obyvatele k průměru EU 27 v PPS (standard kupní síly) z 65,9 % v roce 2008 na 63,0 % v roce 2010.
Hrubý domácí produkt v Pardubickém kraji
Nejvyšší hodnota HDP na 1 obyvatele byla v kraji, obdobně jako v celé ČR, zjištěna v roce 2008. Celostátně byl meziroční pokles zaznamenán pouze v roce 2009, tehdy nedošlo ke snížení tohoto ukazatele pouze v Ústeckém kraji. Pardubický kraj se řadil k 7 krajům, kde pokles pokračoval i v roce 2010, přitom v Pardubickém kraji byl relativní pokles po Karlovarském kraji druhý nejvyšší (o 1,5 %).
Výkonnost regionu lze vyjádřit i podílem HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště). Hodnotou 632 tis. Kč na 1 zaměstnaného se Pardubický kraj řadí na 11. místo mezi kraji, tedy obdobně jako u HDP na 1 obyvatele před Karlovarský, Liberecký a Olomoucký kraj. Hodnota dosažená v kraji v roce 2010 byla 15,4 % pod republikovým průměrem a na rozdíl od HDP na 1 obyvatele byla odchylka od republikového průměru nižší než v roce 2005.
Pro hodnocení vývoje regionálního HDP se využívají data ve srovnatelných cenách. Po dobu sledování (od roku 1995) rostl regionální HDP v Pardubickém kraji nejrychleji v roce 2006, kdy krajský růst překračoval o 2,0 procentní body republikový průměr (v mezikrajském srovnání to byl třetí nejvyšší přírůstek). V následujících dvou letech se růst zpomaloval a v roce 2009, obdobně jako ve všech ostatních krajích, HDP ve stálých cenách klesal. V roce 2010 byl sice zaznamenán v kraji růst HDP o 1,0 %, avšak šlo mezi kraji o druhý nejméně příznivý vývoj po Karlovarském kraji.
Meziroční růst/pokles HDP ve stálých cenách v Pardubickém kraji a ČR
III. Tvorba hrubého fixního kapitálu
Ukazatel tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) je využíván pro znázornění vývoje investiční aktivity v regionálním členění. Celostátně rostla THFK do roku 2008, v roce 2009 následoval pokles, který pokračoval i v roce 2010. Vývoj v Pardubickém kraji neprobíhal rovnoměrně. I při meziročních výkyvech byla nejvyšší hodnota THFK zaznamenána v roce 2008, kdy 36,4 mld. Kč představovalo 3,5 % republikového úhrnu. Pokles THFK v roce 2009 v Pardubickém kraji znamenal snížení podílu kraje na celostátním objemu THFK na 3,0 %. Údaj za rok 2010 není zatím v regionálním členění k dispozici.
Pardubický kraj se dlouhodobě řadí ke krajům s podprůměrnou úrovní THFK na 1 obyvatele, v roce 2009 byla nižší investiční aktivita pouze v Libereckém a Zlínském kraji. Meziroční pokles 25 % v porovnání s rokem 2008 vedl k tomu, že THFK na 1 obyvatele činila v Pardubickém kraji pouze 60,3 % republikového průměru.
IV. Čistý disponibilní důchod domácností
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území. Zpomalení růstu ČDDD, které celostátně začalo v roce 2009, pokračovalo i v roce 2010. Zatímco v roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu ČDDD pouze ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina, v roce 2010 poklesl důchod domácností v porovnání s rokem 2009 v 7 krajích včetně Pardubického (v kraji čtvrtý nejvyšší pokles po Plzeňském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji).
Příjmová situace domácností se v mezikrajském srovnání nevyvíjí v Pardubickém kraji příznivě. Jestliže se kraj řadil v roce 2005 výší ČDDD na 1 obyvatele na 7. místo, v roce 2010 se posunul již na 11. místo a nižší úroveň příjmů domácností byla pouze v Moravskoslezském, Ústeckém a Olomouckém kraji. Tak výrazné zhoršení pozice nebylo zaznamenáno v uplynulých pěti letech v žádném jiném kraji. Pardubický kraj zaostával za republikovým průměrem ČDDD na 1 obyvatele v roce 2005 o 4,6 %, v roce 2010 to bylo již o 7,5 %.
V. Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele
K regionálnímu HDP lze přistupovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.
V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Pardubickém kraji jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.
Z grafu je patrné, že zaostávání kraje za republikovým průměrem není tak výrazné u důchodů domácností jako u dalších složek rozdělení HDP. Ekonomická recese se začala v roce 2008 projevovat nejprve zpomalením tempa růstu HDP (v kraji více než celostátně), v roce 2009 a 2010 již v kraji HDP klesal. ČDDD v roce 2008 ještě v kraji rostl tempem srovnatelným s předchozími roky (celostátně i na úrovni kraje); po stagnaci v roce 2009 následoval v kraji pokles v roce 2010, zatímco v celostátním měřítku pokračoval mírný růst.
Vývoj HDP, THFK a ČDDD*) na obyvatele v Pardubickém kraji a ČR
Poznámka: Data roku 2010 nejsou u THFK zatím k dispozici
Souhrnná tabulka Vývoj makroekonomických ukazatelů v Pardubickém kraji v letech 2005 – 2010
Přílohy
-
TEMATICKÉ ODKAZY:
Hlavní ukazatele v regionálním členění
Ukazatele za regionální celky