Požáry v Pardubickém kraji v roce 2015

 


V roce 2015 bylo na území Pardubického kraje likvidováno 808 požárů, při nichž bylo zraněno 96 osob a 6 osob při nich zemřelo. Přímá škoda dosáhla částky 124 mil. Kč, uchráněné hodnoty ve výši 1 836 mil. Kč patnáctinásobně převýšily způsobené přímé škody.


Na území Pardubického kraje vzniklo v roce 2015 celkem 808 požárů. Počet požárů se meziročně zvýšil o 178 případů a byl druhým nejvyšším od roku 1997. Nejvíce požárů v kraji bylo ve sledovaném období zaznamenáno v roce 2003 (973 požárů) a nejméně v roce 2001 (555 požárů). Nárůst počtu požárů o 28 % oproti roku 2014 byl způsoben především delším obdobím sucha v letních měsících roku 2015, které se projevilo na vyšším počtu požárů volných skládek, odpadů, lesních porostů a požárů v přírodním prostředí vůbec.

Naproti tomu přímá škoda způsobená požáry v Pardubickém kraji v roce 2015 ve výši 124 mil. Kč se proti roku 2014 snížila více než dvojnásobně (o 128 mil. Kč), a byla to čtvrtá nejvyšší hodnota od roku 1997. Nejvyšší škody na majetku v kraji byly způsobeny požáry právě v roce 2014 (252 mil. Kč), nejméně škod bylo vyčísleno v roce 2001 (35 mil. Kč). Škoda způsobená jedním požárem byla v kraji v roce 2015 v průměru 154 tis. Kč, a to bylo pouhých 38 % hodnoty škody v roce 2014. 

 Hodnota majetku uchráněného před požáry v Pardubickém kraji v roce 2015 dosáhla částky 1 836 mil. Kč, proti roku 2014 vzrostla o 62 % a byla druhou nejvyšší hodnotou uchráněného majetku v kraji od roku 1997. Ve vztahu k přímým škodám způsobeným požáry tvoří hodnota majetku uchráněného v kraji v roce 2015 téměř patnáctinásobek a je to i nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání, kde druhé pořadové místo obsadil Zlínský kraj se sedminásobkem této hodnoty.

Při požárech vznikají nejen škody na majetku, ale i na zdraví občanů. V roce 2015 bylo v kraji při požárech zraněno 96 osob a 6 osob zemřelo, jednalo se o nejvyšší počet zraněných osob v důsledku požárů od roku 1997. Nejtragičtějším rokem ve sledovaném období v kraji byl rok 2005, kdy při požárech zemřelo celkem 11 osob.


Na celkovém počtu požárů v ČR v roce 2015 se Pardubický kraj podílel 4,0 % a tento podíl byl třetí nejnižší. Nejvyšší podíl byl evidován ve Středočeském kraji a činil 15,0 % republikové hodnoty, nejnižší podíl požárů byl zaznamenán ve Zlínském kraji (3,6 %). Po přepočtení počtu požárů na 1 000 obyvatel se Pardubický kraj s hodnotou 1,6 ‰ posunul na čtvrtou nejnižší pozici v mezikrajském srovnání. Nejvíce požárů na 1 000 obyvatel vykázal Karlovarský kraj (2,6 ‰), nejméně požárů stejně jako v absolutní hodnotě Zlínský kraj (1,2 ‰).

Z hlediska absolutní částky škod způsobených požáry je Pardubický kraj v mezikrajském srovnání za rok 2015 v pořadí krajů na šestém místě, o to nepříznivěji se jeví druhé místo v hodnotě škody na 1 požár (154 tis. Kč). Na prvním místě s nejvyšší hodnotou přímé škody na 1 požár se umístil Ústecký kraj (365 tis. Kč), nejnižší hodnotu vykázal Moravskoslezský kraj (64 tis. Kč).

 

*         

 

V počtu zraněných a usmrcených osob při požárech za rok 2015 patří nezáviděníhodné prvenství Hlavnímu městu Praze, jednalo se o 220 osob, nejméně zraněných a usmrcených osob vykázal Olomoucký kraj (48 osob), Pardubický kraj se 102 osobami řadí na páté místo mezi kraji ČR.


 

Do nejvyšší kategorie požárů s hmotnou škodou přesahující 10 mil. Kč se v roce 2015 v Pardubickém kraji zařadily 2 konkrétní události, ke kterým došlo v okrese Svitavy. Jednalo se o požár skladu bezdýmného nitrocelulózového prachu firmy Správa státních hmotných rezerv v Poličce (9. září) a požár skladu sena firmy ZOS, spol. s r. o. v Jedlové (21. prosince).

Mezi okresy Pardubického kraje byl největší počet požárů v roce 2015 zaznamenán v okrese Pardubice (285 požárů), při přepočtu na 1 000 obyvatel připadlo prvenství okresu Chrudim (1,8 ‰). Škody způsobené požáry na majetku byly největší v okrese Svitavy jak z pohledu celkové škody (46,5 mil. Kč), tak i při přepočtu hmotné škody na 1 požár (289 tis. Kč). I škody na zdraví byly v roce 2015 největší v okrese Svitavy, kde zemřely v důsledku požárů 2 osoby a 29 osob bylo zraněno.

 

Při bližším pohledu do Pardubického kraje až do správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP) vidíme, že nejvíce požárů v roce 2015 náleží SO ORP s největšími městy v kraji, konkrétně se jedná o SO ORP Pardubice (188 požárů) a SO ORP Chrudim (151 požárů), nejméně hořelo na Králicku (8 požárů). V přepočtu požárů na 1 000 obyvatel se v roce 2015 největším podílem požárů umístilo na první příčce Přeloučsko (2,7 ‰) následované Moravskotřebovskem (1,9 ‰), nejmenší hodnota patří Orlickoústecku (0,8 ‰) a Králicku (0,9 ‰).

Z celkového počtu 7 080 planých poplachů v České republice v roce 2015 bylo v Pardubickém kraji evidováno celkem 336 poplachů, které tvořily necelých 5 procent republikového úhrnu. V časové řadě od roku 2006 byl průměrný roční počet planých poplachů v kraji 280, nejméně poplachů bylo vyvoláno v roce 2006 (197), nejvíce v roce 2015 (336). V roce 2015 tvořily nejpočetnější skupinu plané poplachy způsobené elektrickou požární signalizací (45,2 %), další v pořadí byly plané poplachy způsobené přivoláním k nenahlášenému pálení (12,8 %), následovalo přivolání k případu, který měl příznak požáru (11,3 %), zneužití jednotky PO (1,8 %) a z jiných důvodů (28,9 %). Nejvíce planých poplachů v roce 2015 bylo evidováno v okrese Pardubice – 137 (nárůst o 40 případů proti roku 2014), nejméně v okrese Chrudim – 41 (nárůst o 6 případů proti roku 2014).

Nejvíce planých poplachů v roce 2015 mezi SO ORP v Pardubickém kraji bylo hlášeno na Pardubicku, ale po přepočtu na 1 000 obyvatel se ve srovnání správních obvodů nejvýše umístilo Litomyšlsko společně s Vysokomýtskem. Nejméně „zbytečných“ výjezdů podnikli hasiči na Žambersku.

 

Z níže umístěného kartogramu, který porovnává počet požárů dvou pětiletých období, je patrný největší nárůst počtu požárů v letech 2011 – 2015 proti letům 2006 – 2010 na Přeloučsku a Litomyšlsku. Naopak pokles počtu požárů zaznamenáváme ve sledovaném období na Orlickoústecku, Svitavsku a Pardubicku. I při přepočtu ročních průměrů počtu požárů na 1 000 obyvatel vykazuje nejvyšší přírůstek ve sledovaném období Přeloučsko a nejvyšší úbytek Orlickoústecko.