Obyvatelstvo v Pardubickém kraji v roce 2020

 

22. 3. 2021

(předběžné údaje)

Počet obyvatel Pardubického kraje vzrostl v průběhu roku 2020 o 194 osob, k 31. prosinci 2020 žilo na území kraje celkem 522 856 osob. Přírůstek počtu obyvatel byl ve srovnání s předchozími lety výrazně nižší a podílelo se na něm pouze zahraniční stěhování. Přirozenou měnou kraj obyvatele výrazně ztratil, když počet zemřelých o více než 900 osob převýšil počet živě narozených dětí. Meziročně ubylo narozených, sňatků i rozvodů.

Podle předběžné statistické bilance žilo na území Pardubického kraje k 31. prosinci 2020 celkem 522 856 osob (259 789 mužů a 263 067 žen). Oproti 1. lednu 2020 vzrostl celkový počet obyvatel kraje o 194 osob. Celkový přírůstek obyvatel byl o více než 2 tis. osob nižší než v roce 2019 a nejnižší za posledních pět let. Výrazně se snížil počet obyvatel přirozenou měnou, když počet zemřelých osob byl o 929 vyšší než počet živě narozených dětí (jde o nejvyšší přirozený úbytek v celé časové řadě dat od roku 1990). Stěhováním přibylo 1 123 osob, což je meziročně o 50 % méně.

Počet obyvatel se v průběhu roku 2020 zvýšil celkem v pěti krajích České republiky. Nejvyšší celkový relativní (po přepočtu na 1 000 obyvatel) přírůstek počtu obyvatel zaznamenal Středočeský kraj a Hl. město Praha (9,2, resp. 8,1 ‰). Pardubický kraj se s hodnotou 0,4 ‰ zařadil na páté místo v mezikrajském srovnání za kraj Jihomoravský (2,8 ‰) a Plzeňský (1,9 ‰). K nejvyššímu relativnímu úbytku obyvatel došlo v Moravskoslezském kraji (-6,4 ‰)
a s odstupem v krajích Ústeckém (-4,8 ‰), Karlovarském (-4,6 ‰) a Zlínském (-4,2 ‰).

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji v letech 2000 až 2020

graf

Na kladné hodnotě migračního salda má v kraji dlouhodobě zásluhu pouze zahraniční stěhování. Ze zahraničí se na území Pardubického kraje v průběhu roku 2020 přistěhovalo 2 231 osob (více než tři pětiny z nich směřovaly do okresu Pardubice), do zahraničí se vystěhovalo 898 osob. Zahraničním stěhováním tedy vzrostl počet obyvatel kraje o 1 333 osob (v roce 2019 byl přitom přírůstek zahraniční migrací o tisíc osob vyšší). Nejvyšší kladné saldo (939 osob) bylo zaznamenáno u občanů Ukrajiny, druhé nejvyšší u občanů Slovenska (120 osob). Stěhováním mezi kraji České republiky ztratil Pardubický kraj 210 obyvatel (3 793 přistěhovalých a 4 003 vystěhovalých).

Počet obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2020
tabulka

V průběhu roku 2020 vzrostl počet obyvatel v okresech Pardubice (+696 osob, 4,0 ‰) a Chrudim (+95 osob, 0,9 ‰), a to díky kladnému migračnímu saldu. Ve zbývajících okresech kraje se počet obyvatel oproti stavu na počátku roku snížil. Nejvyšší celkový úbytek (-333 osob, -3,2 ‰) obyvatelstva (a v rámci kraje také nejvýraznější ztrátu obyvatel přirozenou měnou) zaznamenal okres Svitavy. Orlickoústecko bylo jediným okresem kraje, který ztratil obyvatele jak přirozenou měnou (-165 osob), tak stěhováním (-99 osob).

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2020

graf

Během roku 2020 se podle předběžných údajů v kraji živě narodilo 5 454 dětí, to je o 218 dětí méně než v předchozím roce. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadalo 10,4 živě narozených, což představuje (spolu s Olomouckým krajem) čtvrtou nejvyšší porodnost mezi kraji při republikovém průměru 10,3 ‰. Prvorozené děti tvořily 47 % všech živě narozených, druhorozené 38 % a děti narozené ve třetím či vyšším pořadí 15 %. Mimo manželství se narodilo 2 649 dětí, tj. 48,6 % ze všech živě narozených (o 1,4 procentního bodu více než v roce 2019) při republikovém podílu 48,5 %. V rámci kraje měly děti narozené neprovdaným matkám nejvyšší zastoupení v okrese Chrudim (53,0 %), nejnižší pak v okrese Pardubice (46,0 %).

V průběhu roku 2020 v kraji zemřelo 6 383 osob (3 299 mužů a 3 084 žen), což je o 825 osob více než v roce 2019. Obdobně vysoký počet zemřelých přesahující 6,3 tis. osob byl na území kraje naposledy zaznamenán v roce 1990 (6 375 zemřelých). Meziroční nárůst o téměř 15 % byl mezi kraji 7. nejvyšší. Nejvíce, o 24 %, vzrostl počet zemřelých ve Zlínském kraji, nejméně v Plzeňském kraji (o 11 %). Téměř veškerý přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy bylo zemřelých v kraji meziročně o 57 % více. Z pohledu jednotlivých měsíců zemřelo nejvíce osob v listopadu (779), prosinci (697) a říjnu (680). V roce 2020 vzrostl ve srovnání s rokem předchozím o pětinu počet zemřelých ve věkové kategorii 70–79letých a osob nad 90 let, zemřelých v kategorii 80–89 let bylo v kraji meziročně o 13 % více. Úmrtnost vyjádřená počtem zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla v kraji 12,2 ‰, což je hodnota mírně nad republikovým průměrem (12,1 ‰).

V roce 2020 zemřelo v kraji 19 dětí do 1 roku (o 10 více než v roce 2019), z toho 12 dětí do 28 dnů po narození. Kojenecká úmrtnost (zemřelí do 1 roku na 1 000 živě narozených) dosáhla hodnoty 3,5 ‰, vyšší hodnota byla v kraji zaznamenána naposledy v roce 2008 (4,0 ‰).

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2020
tabulka

V průběhu roku 2020 bylo v kraji uzavřeno 2 184 manželství, tj. o 368 méně než v roce předchozím (v samotném 4. čtvrtletí počet sňatků meziročně mírně vzrostl). V celkově nízkém počtu sňatků se odrazila přijatá opatření proti šíření onemocnění Covid-19. V 68 % událostí šlo u obou snoubenců o jejich první sňatek. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) dosáhla sňatečnost v Pardubickém kraji hodnoty 4,2 ‰, což byla hodnota na úrovni republikového průměru a zároveň čtvrtá nejnižší v mezikrajském srovnání.

Rozvedeno bylo v kraji podle dostupných údajů v uplynulém roce 1 012 manželství (ve srovnání s předchozím rokem o 105 méně a zároveň nejméně v časové řadě od roku 1990). Meziročně nižší počet rozvodů pravděpodobně souvisí i s omezením činnosti soudů v době nouzového stavu. Rozvodovost na 1 000 obyvatel dosáhla v kraji 1,9 ‰, což je hodnota mírně nižší než republikový průměr (2,0 ‰). Mezi rozvedenými manželstvími převažovala ta s nezletilými dětmi (59 %). Přibližně u čtyř pětin mužů i žen šlo o první rozvod.

Podle předběžných údajů bylo v roce 2020 v kraji evidováno 1 221 potratů (o 61 méně než v roce 2019), z nich 53 % představovala umělá přerušení těhotenství. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) byla celková potratovost v Pardubickém kraji (2,3 ‰) nejnižší v mezikrajském srovnání; v případě indukované potratovosti neboli umělých přerušení těhotenství obsadil kraj s hodnotou 1,2 ‰ (spolu s krajem Zlínským) druhou nejnižší příčku mezi kraji ČR.

Obyvatelstvo Pardubického kraje v 1. až 4. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

tabulka

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji v 1. až 4. čtvrtletí

graf

 

Pohyb obyvatelstva v ČR a krajích v 1. až 4. čtvrtletí 2020

graf

 

  • Tabulka - Počet obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2020
  • Tabulka - Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2020
  • Tabulka - Obyvatelstvo Pardubického kraje v 1. až 4. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)
  • Tabulka - Počet obyvatel podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2020
  • Tabulka - Pohyb obyvatelstva podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2020
  • Obyvatelstvo v Pardubickém kraji v roce 2020 - komentář v PDF
    • Více informací naleznete:
  • Pohyb obyvatelstva - rok 2020 Odkaz [nové okno]
    Rychlá informace – ústřední stránky ČSÚ
  • Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - rok 2020 Odkaz [nové okno]
    (publikace s daty za ČR, kraje, okresy a města)
  • Veřejná databáze ČSÚ Odkaz [nové okno]
  • Kontakt:
    Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
    Mgr. Klára Vávrová, E-mail: klara.vavrova@czso.cz
    Ing. Hedvika Fialová, Tel.: 466 743 418, 737 857 459, E-mail: hedvika.fialova@czso.cz